Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Rozhovor s Vítem Rakušanem starostou Kolína - Starostou člověk nepřestává být, kdy zamkne dveře kanceláře

Rozhovor s Vítem Rakušanem starostou Kolína - Starostou člověk nepřestává být, kdy zamkne dveře kanceláře

25. 1. 2014

S kolínským starostou Vítem Rakušanem jsme si nejprve povídali o tom, jaké investice byly pro Kolín v loňském roce nejzásadnější a jak ovlivnily chod města. Brzy jsme ale zabrousili i do jiných témat. Jak hodnotí tři roky ve funkci? Změnily mu osobní život? A jak být starostou a nepropadnout syndromu vyhoření? Vít Rakušan nám na naše otázky odpověděl.
Rozhovor s Vítem Rakušanem starostou Kolína - Starostou člověk nepřestává být, kdy zamkne dveře kanceláře

Rozhovor s Vítem Rakušanem starostou Kolína - Starostou člověk nepřestává být, kdy zamkne dveře kanceláře

Jakou investici minulého roku považujete pro Kolín za nejzásadnější?
 
Je to investice, kterou obyvatelé Kolína na první pohled nevidí, ale je zcela zásadní. Ve svém rozměru je dokonce nejvyšší od roku 1990. Je to rekonstrukce čistírny odpadních vod v Kolíně. Stavba by měla být dokončena na podzim tohoto roku, další rok by měla fungovat ve zkušebním provozu, v roce 2015 by se měla kolaudovat. Jako město se velmi těšíme, až budeme mít zmíněnou investici za sebou, rozpočtu města Kolína se tak výrazně uleví a zbyde na investice na první pohled viditelnější. Navíc budeme plnit veškeré přísné ekologické normy, což je kromě intenzifikace čističky zásadním cílem.
 
Co dalšího kromě čistírny?
 
Samozřejmě chci zmínit i rekonstrukce školských zařízení. Není frází, že mládež je budoucnost a základem každého moderního města je moderní školství. Byla kompletně opravena 1. základní škola, na dalších školách jsme vyměnili okna, zateplovali budovy, stavěli nová školní hřiště, kuchyně i sociální zařízení…
 
Znamená to možnost další výstavby, až bude čistírna rekonstruována?
 
Čistírna logicky zvládne větší nápor, proto hovoříme o intenzifikaci. To umožní další rozvojovou aktivitu v Kolíně a okolí. Počítá se i s připojením některých okolních obcí, například Polepy mají o to mají dlouhodobý zájem.
 
Co se naopak nepovedlo, ať už kvůli nedostatku času nebo peněz?
 
Musím se vrátit k jedné věci. Pokud si vezmete, že realizujeme investici velikosti rekonstrukce čističky, kolem 120 milionů ročně dáváme do dluhové služby, máme velké mandatorní výdaje tedy ty, které jsou potřeba pro plnění základní funkce města (například domov důchodců, pečovatelská služba, školy, školky…), potom je vůbec úspěch, v jaké míře se v Kolíně investuje. Ale logicky nezbývají prostředky na všechny investice, které bychom si my na radnici i občané města přáli.
 
Kam by šly peníze, kdyby Kolín nezatěžoval ohromný dluh?
 
Kdyby měl Kolín k dispozici 120 milionů ročně, které dává do dluhu, tak by bylo možné podstatně masivněji investovat do oprav a údržby městského majetku silnicemi počínaje a bytovým fondem konče. Navíc tu je například záležitost výstavby moderní sportovní haly či oprava zimního stadionu. Nebo rekonstrukce domova důchodců a autobusového nádraží. Ale v těchto dvou případech musím říci, že se prostředky v rozpočtu města na rok 2014 najdou.
 
V jaké je aktuálně fázi příprava stavby haly?
 
Přípravné práce na úpravě projektu tak, aby byl moderní, promyšlený a sportovcům vyhovující, pokračují. Ve chvíli, kdy se finanční možnosti jen trochu vylepší, jsme připraveni se do toho pustit. Na radnici jsme přišli v době, kdy město mělo dluh ve výši 918 milionů, nyní se pohybujeme kolem 700 milionů. Pokles to je výrazný, naší filozofií bylo nezadlužit Kolín ani o korunu navíc, což se nám bezezbytku podařilo. Myslíme si, že by se Kolín měl rozvíjet v oblastech, na které město má samo, nikoliv jen s pomocí bankovního či dodavatelského úvěru. Šetříme, plánujeme, splácíme své závazky a dobře zvažujeme, jak se zbývajícími penězi naložit.
 
V případě haly jste předělávali projekt. Jak to dopadlo?
 
Je racionálnější, počítá s ubytovacími kapacitami, řeší protihlukové záležitosti, zázemí pro hráče i rozhodčí. Vše bylo konzultováno se sportovní komisí, jednotlivými kluby. Pokud už se hala po letech začne stavět, musí být kvalitní, promyšlená a alespoň částečně schopná si na svůj vlastní provoz vydělat. Rádi bychom začali. Ale až ve chvíli, kdy budeme mít jistotu, že to neohrozí finanční stabilitu města.
 
Nárůst kriminality v letošním roce jste spojoval s prezidentskou amnestií. Jak se situace vyvíjí?
 
O spojení s prezidentskou amnestií jsem jednoznačně přesvědčen! Vycházím ze statistik porovnali jsme čísla před amnestií v letech 2011 a 2012, to byl v Kolíně zaznamenán poměrně výrazný pokles kriminality. Po amnestii exprezidenta Klause lze vysledovat, nebojím se říci, enormní nárůst trestné činnosti v našem městě.
 
Jak jste na to jako město zareagovali?
 
Vytvořili jsme pracovní skupinu, která je konečně efektivní. Není to diskuzní klub, jsou v ní jen lidé, kteří jsou odborníky a reálně rozhodují ředitelé obou policií, vedoucí sociálního odboru, nový městský preventista kriminality, zástupkyně probační služby, další pozvaní externí odborníci a starosta města.
 
Jak skupina funguje?
 
Řešíme konkrétní opatření. Prvním výstupem je nový web Bezpečný Kolín. Dalším je to, že městská a státní policie mají jasnou dohodu o své spolupráci, o přesném rozdělení rajónů v nočních i denních službách. Už se nestane, že by část Kolína nebyla v jistou dobu pod dohledem policie.
 
To se ale vytýkalo rajonizaci strážníků, že existují časové proluky, kdy Kolín nikdo nehlídá.
 
To ano, ale tady se nejedná o denní rajonovou službu strážníku, ale o pořádkové pokrytí Kolína. Opatření skutečně funguje. Před každou směnou se městská a státní policie dohadují, kde kdo a jakou činnost bude vyvíjet. Státní policie navýšila počet automobilů na noční služby, co výrazně pomáhá, kromě toho založila tým, který se věnuje výhradně kriminalitě v Kolíně. Po tom jsme dlouho volali a jsme rádi, že státní policie v Kolíně pod vedením nového ředitele plukovníka Fejfara posiluje.
 
Zmiňoval jste, že Kolín trápí hlavně bagatelní trestní činnost. Platí to stále?
 
Zaplaťpánbůh nejsme městem, kde by byla zásadním problémem násilná trestná činnost, kde by se přepadávalo, vraždilo alespoň to je pozitivní. Velkým problémem jsou však vykrádačky sklepních kójí, automobilů a podobně. Tedy taková ta každodenní, slušné lidi otravující kriminalita. Další svébytnou kapitolou je drogová trestná činnost.
 
Je součást opatření proti kriminalitě také stavební uzávěra ubytoven, kterou jste nedávno vydali?
 
Ano. Od kolegů starostů ze Svazu měst a obcí vím, že ubytovny nejsou v žádném případě ojedinělým problémem Kolína. Špatně nastavená státní politika způsobila, že založit si ubytovnu bylo dobrým byznysem. Proto v roce 2013 rostly ubytovny jako houby po dešti. Byl bych rád, kdyby na centrální úrovni vzniklo systémové opatření, které by racionalizovalo provozování tohoto typu bydlení tak, aby skončila motivace je nadále zřizovat. My jsme hledali řešení, které by situaci v Kolíně pomohlo rychle, byť si uvědomujeme, že jde o provizorní řešení suplující koncepční rozhodnutí na centrální úrovni. V Kolíně tak žádné další ubytovny vznikat nemohou. Inspirovali jsme i další města, ne všechna se odvážila dané opatření realizovat.
 
Kontrolujete ubytovny?
 
Snažíme se dostat ubytovny pod lepší kontrolu součinností stavebního a živnostenského úřadu, také ve spolupráci s hygienickou stanicí a městské a státní policie. Jsem velmi vděčný právě státní policii, že v posledních měsících aktivně provádí kontrolu na kolínských ubytovnách. Máme dobře zmapováno, kdo na ubytovnách žije a jaká jsou a mohla by být riziková místa v Kolíně.
 
Jak pokračuje boj proti hazardu? Vyhláška města ho v centru města zakazuje. Kam z něj plynou peníze?
 
Jsme vázáni jasným memorandem, kde je dáno, kam peníze mají jít, tedy do sportu, kultury a školství. Za vyhláškou si stojíme, do konce 2014 nebude ve středu města žádná herna. Do historického centra něco takového rozhodně nepatří. Dále chceme kultivovat provozovny v jiných částech Kolína, aby podniky neměly výrazná neonová světla a provoz podniků byl monitorován záznamovým zařízením. S tím by měl pomoci i projekt Bezpečný podnik. Pokud uspějeme s žádostí o dotaci, bude se jednat o monitorovací systém a nouzové telefony pro obsluhu rizikových podniků.
 
Na zasedáních zastupitelstva bývá evergreenem otázka, zda by měl být Kmochův Kolín moderním festivalem nebo skanzenem, jak opačnou vizi označil Petr Steklý ze sdružení Prostor, který poslední ročníky organizoval. Jak to vidíte vy?
 
Vyjádřím se k 50. ročníku, to byla výkladní skříň Kolína, o tom jsem přesvědčen. Na zastupitelstvu padaly lži o tom, že se na 50. ročník objevovaly četné stížnosti. Není to pravda! Na radnici nedorazila žádná, možná tedy do kanceláře senátora, tu nám však v takovém případě pan senátor asi zapomněl předat. Zároveň musím říct, že 50. ročník byl jedinečný. Občané města nemohou logicky počítat s tím, že každý ročník festivalu bude tak velkolepý jako ten jubilejní.
 
Proč ne?
 
Musíme si uvědomit, že byl z velké části placen z dotace, nyní se vracíme k financování z městského rozpočtu, takže 51. ročník bude určitě skromnější, ale doufáme, že opět důstojný a sympatický. Dominantním proudem je stále dechová hudba, od té se nikdo neodklání, stačí se podívat do programu hlavní scény na Karlově náměstí. Na druhou stranu chceme přilákat i mladší publikum, nechceme, aby Kmochův Kolín pro mladé znamenal, že mají jet na víkend někam pryč. Proto jsme přijali myšlenku, že na festivalu budou alternativní scény, které osloví i jiné obyvatele než tradiční posluchače dechovky. To je paradoxně jediná cesta, jak zachovat tradiční festival dechových hudeb naživu. Nikdo neničí a nechce ničit městský klenot, Kmochovu tradici ctíme a budeme ctít. Pouze nabízíme doprovodný program pro ostatní skupiny obyvatel. A jak je vidno, funguje to. Padesátý ročník trhl návštěvnický rekord.
 
Starostou jste přes tři roky. Jak se vám změnil osobní život?
 
Zásadně a radikálně. Není tajemstvím, že jsem měl v rámci svého volebního období velké problémy v osobním životě. Potkaly mě však i mnohé další nepříjemnosti, týkající se zdraví mých blízkých. V osobní rovině se tedy jednalo o velmi neklidné období, nicméně to nespojuji s výkonem funkce starosty.
 
Na co nového jste si musel zvyknout?
 
Člověk si musí zvyknout na to, že je veřejnou osobou. Starostou nepřestává být ve chvíli, kdy zamkne dveře kanceláře, starostou je člověk dvacet čtyři hodin denně. Musí odpovídat na telefony a dotazy lidí, i když zrovna není v kanceláři. Musí být připraven na to, že ho lidé oslovují s problémy i na ulici, že ho poznávají a není tak jednoduché si dát večer v hospodě pivo, aniž by člověk unikl pozornosti svého okolí.
 
Vadí vám to?
 
Samozřejmě jsou chvíle, kdy bych chtěl mít trochu více soukromí, člověk jakoby občas ztrácí právo se mračit a mít špatnou náladu. Ale nestěžuji si, ani náhodou, to prostě ke starostování patří. Naopak jsem rád za to, že těch případů, kdy by se někdo choval nepřátelsky, je minimum. Lidé se ke mně chovají vesměs mile. Pro mě je zásadní, abych tu mohl s klidným svědomím žít i potom, co ukončím svůj starostovský mandát. Člověk nesmí stoupnout do nadzemských výšin, nesmí se z něj stát papaláš. Lidé by si na to rádi a okamžitě vzpomněli ve chvíli, kdy by už starostou nebyl. Chovám se tak, aby mi lidé odpověděli na pozdrav i v budoucnosti.
 
Chystáte se obhajovat v dalších volbách post?
 
Určitě chystám. Kdybych měl pocit, že jsme naši misi nezvládli, tak bych o post starosty neusiloval. Není čas na reparát, říct si, že se dílo nepovedlo, tak to prostě zkusíme ještě jednou. Naopak. Za občany přicházíme s tím, že se řada věcí povedla, řada je rozdělaných. Nebyli jsme bezchybní, ale myslíme si, že jsme byli lepším vedením než to předchozí, že jsme pozitivní hodnoty do Kolína přinesli a chceme požádat na další čtyři roky o důvěru.
 
Neunavuje vás starostování?
 
Nemám pocit, že bych byl vyhořelý, že bych funkci neměl co dát. Odmítl jsem nabídky vstupu do vysoké politiky, protože si myslím, že není dobré opustit započaté dílo a být kariérním politikem, který každé volby bude stoupat o příčku výš. Takové ambice v současné době nemám. Jedinou momentální politickou metou je obhájit post starosty.
 
Zmínil jste vyhoření. Jak relaxujete?
 
Pro letošní rok jsem se opět donutil do toho, co mi přináší vnitřní potěšení: do sportu, především do běhání, protože nic nevyčistí hlavu lépe. Kromě toho relaxuji se svojí dcerou, která mi dá zásobou otázek a různých podnětů zapomenout na všechno ostatní. Také relaxuji se svou partnerkou a s dobrými přáteli. Měl jsem je před starostováním a u těchto lidí jsem si jistý, že je budu mít i po starostování. Jsou ke mně absolutně upřímní, někdy ve vtipu říkám, že jsou upřímní až moc. Dali by mi rychle pocítit, kdybych se negativním způsobem měnil ve svém chování, jednání, vystupování. Poskytují zpětnou vazbu a zároveň poskytují oporu. Někdo se mě už ptal na to, bez čeho bych neuměl žít.
 
Jak jste odpověděl?
 
Primárně říkám, že bez přátel. A hořce bych dodal, že teď mě mnoho lidí odměňuje úsměvem a chtějí být se mnou v kontaktu. Ale jsem si jistý, že poté, co starostou nebudu, mi někteří už ruku a úsměv nedají.
 
Autor: Jakub Šťástka
Zdroj: http://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/starostou-clovek-neprestava-byt-kdy-zamkne-dvere-kancelare-20140124.html