Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Petra Pecková: Chci, abychom byli vůči občanům otevření

Petra Pecková: Chci, abychom byli vůči občanům otevření

1. 2. 2021

Usměvavá, vstřícná, plná energie. Taková je mýma očima středočeská hejtmanka Petra Pecková. Jak se potýkala se sestavováním rozpočtu, s organizací očkování proti nemoci covid-19 a o tom, co chce v kraji zlepšit, odpovídala v rozhovoru pro časopis PRO města a obce hned první den roku 2021.

Petra Pecková: Chci, abychom byli vůči občanům otevření

Petra Pecková: Chci, abychom byli vůči občanům otevření

Jak se má středočeská hejtmanka v první pracovní den roku 2021?
Když jsem se dnes ráno v půl šesté budila, říkala jsem si, že už bych chtěla řešit něco jiného než jen covid. Ubírá to mnoho energie, kterou bych mohla věnovat dalším věcem. Teď je to ale jasná priorita. Od státu už nám přišla čísla o počtech vakcín, které bychom měli obdržet až do března. Takže dnes v 5:30 jsem počítala vakcíny (smích).
 
Kde všude se očkuje?
Začali jsme v benešovské nemocnici a nyní se již očkuje ve všech oblastních nemocnicích: to znamená v krajských nemocnicích v Kolíně, Kladně, Mladé Boleslavi, Benešově, Příbrami. K tomu postupně přibývají další nemocnice – soukromé i městské. Celkem jich je patnáct, takže už v průběhu ledna se bude očkovat po celém Středočeském kraji. Postupně, jak dávky budou přibývat, máme připravena i velkokapacitní očkovací místa, bude jich 12, v každém okrese jedno. Nemocnice jsou i tak velmi vytížené, starají se o pozitivní pacienty, zajišťují PCR testy i antigenní testy atd. Víme, že v Kolíně bude očkování probíhat v objektu těsně u nemocnice. Např. v Mladé Boleslavi se bude očkovat v kulturním domě. Všechna očkovací místa nicméně musí být zřizována zdravotnickým zařízením, aby byla zajištěna možnost registrace a poté proplácení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.
 
To znamená, že i běžní občané – mimo tzv. ohrožené skupiny – se na těchto místech budou moci očkovat?
Velkokapacitní místa jsou právě pro tyto skupiny. V pozdější fázi počítáme i se zapojením praktických lékařů, v situaci, kdy manipulace s vakcínami nebude tak složitá. Na druhou stranu chceme požádat praktické lékaře a jejich zdravotní sestry, zda by nám pomohli s očkováním ve velkokapacitních centrech v době mimo své ordinační hodiny. Bez nich to nezvládneme.
 
V listopadu loňského roku jste byla zastupitelstvem zvolena do funkce hejtmanky Středočeského kraje. Jaké jsou vaše priority ve funkci?
Jako svou prioritu vnímám, aby se krajský úřad stal otevřeným úřadem, který bude jinak než dosud komunikovat jak s občany, tak s obcemi a který bude jiným způsobem přistupovat ke zveřejňování informací. Současně bude otevřený i pokud se týká zveřejňování dat, např. všechny smlouvy nad 50 tisíc korun budou veřejné, budeme také zveřejňovat všechny dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Občany budeme více informovat např. o opravách komunikací, o plánech a koordinaci oprav. Já sama mám veřejný diář hejtmanky.
 
Jaké jsou nejdůležitější projekty a stavby v kraji v příštím roce?
Určitě je to rekonstrukce silnic ve Štěchovicích, kde bude velmi náročné omezení dopravy, které se dotkne občanů i podnikatelů. Prioritní je i stavba mostu v Kolíně nebo obchvat Brandýsa nad Labem. Věnovat se budeme snižování energetické zátěže budov, zateplovat se bude gymnázium v Mladé Boleslavi, gymnázium v Kralupech nebo Domov seniorů v Kladně. Postavíme dvě nové tělocvičny u gymnázií v Benešově a v Říčanech. Bude se stavět několik nových pavilonů v nemocnicích – v Benešově, Kladně a v Kolíně. Chceme zlepšit správu a údržbu silnic, v této souvislosti byl odvolán dosavadní ředitel Zdeněk Dvořák a bylo vyhlášeno výběrové řízení, s plánovaným nástupem nového člověka k 1. březnu.
 
Jak podle vašeho názoru funguje spolupráce státu a krajů? V čem byste uvítala větší pomoc krajům?
Jedná se podle mě o dvě roviny – finanční a informační. Myslím si, že v rovině finanční musí dojít ke změně rozpočtového určení daní (RUD), které v případě krajů nebylo aktualizováno již mnoho let a údaje o krajích neodpovídají skutečnosti. Proto jsou na tom některé kraje finančně velmi dobře i jiné nikoli. Za deset let není zohledněno, jaký nastal úbytek nebo naopak příliv obyvatel. Třeba Středočeský kraj má nyní o 200 tisíc obyvatel více. Návrh byl, aby se RUD upravilo kromě počtu obyvatel i podle kilometrů silniční sítě, kterou jednotlivé kraje spravují. Změnu RUD by měl prosazovat i stát, protože by všem ulehčila život a hlavní benefit by byl ve prospěch občana.
V informační rovině by stát měl při přípravě zásadních změn a strategických rozhodnutí s kraji daleko více spolupracovat. Právě nyní je příkladem očkovací strategie, kterou jsme od státu obdrželi 23. prosince. Přitom ze strany veřejnosti je na hejtmany vyvíjen tlak, abychom řekli, kde a jak budeme očkovat, a i ze strany vlády je jasné, že to bude na krajích. Přitom premiér a ministr zdravotnictví s hejtmany budou diskutovat až zítra (5. ledna – pozn. redakce), ve stejný den ale má ministerstvo i tiskovou konferenci pro veřejnost. Takže oznámí něco, co se možná zase změní a budou další zmatky. Jako hejtmani se mnohdy zcela zásadní informace dozvídáme až z médií. Z médií jsme se od premiéra dozvěděli, jak má vypadat rezervační systém pro vakcinaci, který spustí stát. Pokud by se přístup vlády vůči krajům podařilo změnit, ušetřili bychom si všichni čas a nervy, bylo by to jen ku prospěchu a veřejnost by nás jednoznačně považovala za důvěryhodnější.
 
Středočeský kraj má desítky obcí s rozšířenou působností (ORP) a pověřených obecních úřadů. Protože ve funkci hejtmanky jste (teprve) od listopadu, zeptala bych se, jaké jsou vaše představy o spolupráci s obecními úřady?
Občané většinu benefitů kraje vnímají prostřednictvím svých obcí. V mé představě je kraj jako máma, která se láskyplně a starostlivě stará o své děti – města a obce. Kraj kromě toho, že obcím pomáhá a přispívá finančně, také vzdělává a metodicky řídí. Byla bych ráda, aby kraj obce méně „dirigoval“ a více jim pomáhal. Obce se mnohdy v desítkách oblastí, jako je územní plánování, stavební řízení, odpadové hospodářství a další, nemají s kým poradit.
 
Na koho se budou starostové v denním styku obracet? Hejtmanka by to na denní bázi nemohla zvládnout.
Co se týká státní správy v přenesené působnosti, funguje denní spojení s úředníky kraje. Co příliš nefungovalo, bylo spojení se starosty a politickým vedením kraje. Třeba i v době pandemie. To jsem změnila hned po příchodu na hejtmanství. Vždy po každém krizovém štábu mám videokonferenční hovor se starosty ORP. Ze strany krizového řízení dostávali starostové email s mnoha zákony, opatřeními a nařízeními. Z té přemíry informací bylo těžké určit, co se vlastně změnilo. My teď pro starosty připravujeme jednoduché letáky o tom, co a od kdy se změní. Tyto informace posíláme ve formátech PDF a JPG, aby je mohli jen stáhnout a použít na svých webových stránkách.
Plánuji společná setkávání, která z důvodu covidu-19 nejsou nyní možná. Zatím jsme měli videokonferenci s obcemi o dostavbě okruhu Prahy, budeme řešit pozemky ve vlastnictví kraje v Milovicích, na to již máme pracovní skupinu, kde jsou starostové z okolí. Jak jsem už zmínila, smlouvy mohou starostové podepisovat elektronicky, aby sem nemuseli jezdit zdaleka z okrajů Středočeského kraje. Náš krásný jednací salonek, který využíváme pro zahraniční návštěvy, bych chtěla dát z dispozici starostům měst a obcí jako tzv. coworkingovou kancelář. Salonek jim bude k dispozici jako místo pro jednání v Praze.
 
Vy sama jste od roku 2014 stále starostkou Mnichovic.
Ano, a proto mám sama dostatek zkušeností ze spolupráce s krajem a vím, že některé věci je třeba změnit, rozvinout či vytvořit. Myslím, že je přínosem, když se ve velké privátní firmě stane šéfem někdo, kdo začínal na pozici zaměstnance a zná firmu zdola, tak jako pro mě je na pozici hejtmanky přínosná zkušenost starostky města.
 
Kvůli výpadku příjmů obcí i krajů v důsledku pandemie musí kraj počítat s omezením rozpočtu. Kolik prostředků nyní chybí v rozpočtu a jaká omezení budete muset udělat?
Kraje, města a obce se potýkají s tím, že těsně před sestavováním rozpočtů byl schválen tzv. daňový balíček. Jako Středočeský kraj jsme nešli do rozpočtového provizoria, rozpočet jsme sestavili podle v danou chvíli aktuální predikce Ministerstva financí, protože to nám připadalo zodpovědné. Propad daňových příjmů na základě predikce byl dvě miliardy korun oproti roku 2019, respektive více než jednu miliardu oproti roku 2020. Rozpočet pro příští rok byl postaven o 1, 4 miliardy nižší, to je na daňové příjmy ve výši 8, 6 miliardy korun.
Museli jsme zastavit či posunout v čase celou řadu projektů, k tomu se prohloubily ztráty z hromadné dopravy, protože příjmy z cestovného byly malé s ohledem na to, že lidé byli doma. Propad příjmů v hromadné dopravě byl na úrovni 600 milionů korun, kromě toho se do rozpočtu promítlo navýšení minimální mzdy pro řidiče ve veřejné dopravě, což představuje 40 milionů korun, o které se výdaje navýšily.
Zrušili jsme jízdné zdarma, kdy jsme seniorům a studentům dopláceli 25 % jízdného k 75 %, které jim hradí stát. Pak jsme zrušili některé projekty, které nebyly financované z evropských či národních dotací, a naopak, abychom měli na spoluúčast projektů, kde máme přislíbenou dotaci, vzali jsme si i úvěr ve výši 1,5 miliardy korun od Evropské investiční banky.
 
Byla jste reportérka, novinářka, starostka a nyní hejtmanka. Spatřujete v těchto profesích něco společného?
Určitě. Společná je hlavně komunikace a práce s informacemi. Jako novinářka musíte získat informace, pak je zpracovat a zveřejnit je tak, aby je čtenáři, posluchači nebo diváci pochopili. Stejně i v pozici starostky nebo hejtmanky musíte získat obrovské množství informací z širokého pole témat. Starostové řeší problémy od těch spojených s vodou a kanalizací až po sociální oblast, školství, odchyt volně pobíhajících zvířat a mnohé další. Starosta má být vlastně superman či starostka superwoman.
Ze všech oblastí musíte mít informace, ty správně zpracovat, vzít si z nich to podstatné a také dát srozumitelné výstupy občanům. Obsah musí pochopit ten, kdo vystudoval Oxford, stejně jako osmdesátiletá babička, která není na sociálních sítích, ale informaci chce také. Zkušenost z práce novinářky tedy vidím jako benefit.
 
Studovala jste média a veřejnou a sociální politiku. I se všemi vašimi dalšími zkušenostmi z komunální politiky, můžete říct, co je v Česku dobré a špatné ve veřejné správě? Co by se mělo zlepšit?
Myslím, že spoustu věcí neděláme špatně. Třeba zdravotnictví máme skvělé, což považujeme za samozřejmost. Myslím, že sociální systém musí doznat změn a důchodová reforma je nevyhnutelná. Stárneme. Ačkoli nikdo nechce sáhnout do vosího hnízda, bez toho se nepohneme dál. Stát by se měl chovat předvídatelně, aby mu lidé věřili. Kroky státu musí být jasné, odůvodněné, obhajitelné a předvídatelné. Občan má vědět, co od státu může očekávat a kolik ho to bude stát. Ve snaze urvat si body a PR uvrháváme lidi do zmatku, se kterým si obyčejní lidé neumí poradit. V konečném důsledku to „urvání“ si bodů a PR nepomůže ani těm, kteří se o to snaží.
 

Autor: Zuzana Pacinová, PRO města a obce