18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje od SPD - USNESENÍ
Návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje od SPD - USNESENÍ
7. 11. 2016
Návrh s e o d m í t á
Odůvodnění:
Soud tedy dospěl k závěru, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu na
neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje ani návrhu na neplatnost volby kandidáta,
neboť toto politické hnutí nepodalo ve volbách do zastupitelstva kandidátní listinu. Návrh byl
podán osobou zjevně neoprávněnou, a proto ho soud podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl. Soud
rozhodl o návrhu bez jednání (§ 90 odst. 3 věta druhá s. ř. s.).
Návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje od SPD - USNESENÍ
43 A 4/2016 – 51
U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové
a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci navrhovatele: politické hnutí
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), se sídlem Rytířská 6, Praha, proti
odpůrcům: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, 2) politické
hnutí ANO 2011, se sídlem Babická 2, Praha, 3) politické hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ,
se sídlem V Rovinách 40, Praha, 4) politická strana Česká strana sociálně demokratická, se
sídlem Hybernská 7, Praha, 5) politická strana Občanská demokratická strana, se sídlem
Truhlářská 9, Praha, 6) politická strana Komunistická strana Čech a Moravy, se sídlem
Politických vězňů 9, Praha, 7) politická strana TOP 09, se sídlem Újezd 40, Praha, o návrhu na
neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016,
t a k t o :
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel doručil dne 20. 10. 2016 soudu návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva
Středočeského kraje, které se konaly ve dnech 7. a 8. října 2016. V návrhu uvedl, že se politické hnutí
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), tedy navrhovatel, pasivně účastnilo voleb
do Zastupitelstva Středočeského kraje na základě řádně provedené registrace kandidátní listiny.
Důvod neplatnosti voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje spatřuje navrhovatel v tom, že na
území Středočeského kraje nastala anomálie v podobě 5.845 neplatných odevzdaných hlasů, což je
1,64 % všech odevzdaných hlasů. Tuto anomálii dále potvrzuje podíl neplatných hlasů
v jednotlivých vybraných volebních okrscích. Nejde přitom pouze o volební okrsky, v nichž
společně s volbami do zastupitelstva kraje probíhaly i volby do Senátu. Ve volebním okrsku Bášť byl
podíl neplatných hlasů 3,23 %, ve volebním okrsku Mratín 4,13 %, ve volebním okrsku Odolena
Voda 2,51 %, ve volebním okrsku Panenské Břežany 5,84 %, ve volebním okrsku Úvaly 5,84 %, ve
volebním okrsku Veleň 4,13 %, ve volebním okrsku Větrušice 5,30 %, ve volebním okrsku Veliš
6,21 %, ve volebním okrsku Vlašim 1 3,90 %, ve volebním okrsku Vlašim 3 3,59 %, ve volebním
okrsku Vlašim 5 3,49 %, ve volebním okrsku Vlašim 8 4,67 %, ve volebním okrsku Vlašim 10 3,87
% (v obci Vlašim celkem 2,78 %), ve volebním okrsku Libušín 2,29 %, ve volebním okrsku Želenice
7,81 %, ve volebním okrsku Žebrák 4,86 %, ve volebním okrsku Lochovice 6,27 %, ve volebním
okrsku Kostelec nad Labem 3,34 %, ve volebním okrsku Kralupy 3 5,35 %, ve volebním okrsku
Kralupy 11 3,17 %, ve volebním okrsku Kralupy 17 6,87 %, ve volebním okrsku Mělník 12 8,70 %,
ve volebním okrsku Mělník 20 2,95 %, ve volebním okrsku Neratovice 13 3,09 %, ve volebním
okrsku Velký Borek 5,15 %, ve volebním okrsku Mnichovo Hradiště 7 7,03 %, ve volebním okrsku
Luštěnice 2,81 %, ve volebním okrsku Mladá Boleslav 34 7,3 %, ve volebním okrsku Předměřice
6,54 %, ve volebním okrsku Nymburk 11 4,98 % a ve volebním okrsku Kamenné Zboží 4,7 %.
Navrhovatel se domnívá, že ve výše uvedených volebních okrscích (zejména na celém území obce
Vlašim) měly taxativně určené volební orgány dle § 6 až § 19 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do
zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o
volbách do zastupitelstev krajů“), přikročit automaticky k přepočítání těchto neplatně odevzdaných
hlasů, a to za účelem objektivního zjištění materiální pravdy. K přepočítání hlasů však volební
orgány nepřikročily. Intenzita pasivity volebních orgánů dosahuje takového stupně, že je možno
důvodně se domnívat, že pokud by k takovému jednání došlo, byli by kandidáti do zastupitelstva
kraje zvoleni v jiném paritním složení (tzv. zatemnění výsledků voleb ve smyslu rozhodnutí NSS ze
dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004).
Navrhovatel dále tvrdil, že ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje bylo odevzdáno
celkem 350.539 hlasů. Dle webových stránek Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) byly jako
poslední v daném kraji sečteny hlasy za volební okrsek Bernartice, kde navrhovatel získal 9,33 % z
odevzdaných 75 hlasů. Při sečtení 99 % hlasů (tj. 347.033) se navrhovatel jako koalice SPD-SPO
umísťoval dle údajů uváděných ČSÚ nad pětiprocentní hranicí se ziskem 5,02 %. Z logiky věci tedy
stačilo získat ze zbylého jednoho procenta hlasů alespoň 5 % hlasů, tj. 175 hlasů, aby volební zisk
neklesl pod 5 %. Dle twitterového účtu ČSÚ byla posledním odevzdaným okrskem obec Vlašim,
kde bylo odevzdáno 2.736 platných hlasů, z toho 187 pro koalici SPD-SPO (6,83 %). Za této situace
tedy nemohl procentní zisk navrhovatele klesnout pod 5 % hranici. Při známosti těchto údajů tedy
nelze odůvodnit a vysvětlit pokles volebního zisku navrhovatele o 0,06 % po sečtení závěrečného
jednoho procenta hlasů. Zatímco od sečtení 56 % hlasů do sečtení 99 % hlasů klesl zisk koalice
SPD-SPO o 0,15 %, při sčítání posledního jednoho procenta hlasů došlo k poklesu o 0,06 %, což je
18 krát rychlejší propad oproti předešlým 44 %.
Dalším důvodem, pro který měly volební orgány přikročit ke kontrole odevzdaných hlasů, je
skutečnost, že ve volebních okrscích, kde byl v okrskové volební komisi delegovaný zástupce
navrhovatele, získal navrhovatel v průměru o 1 % hlasů více než ve volebních okrscích, v nichž
neměl navrhovatel svého zástupce ve volební komisi.
V neposlední řadě pak navrhovatel navrhl zrušit volby z důvodu, že vysílání veřejnoprávní
České televize narušilo princip volné soutěže politických stran. Samotná skutečnost, že hlavní
politické strany české scény dostaly v médiích více prostoru, má nepochybně vliv na výsledek voleb.
Navrhovatel nebyl připuštěn do všech předvolebních debat veřejnoprávního kanálu, což mohlo ve
voličích vyvolat úvahu o „zahozeném/ztraceném“ hlasu pro navrhovatele.
Odpůrce 1) ve vyjádření k návrhu uvedl, že dle § 53 odst. 1 zákona o volbách do
zastupitelstev krajů může podat návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost
volby kandidáta každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla
zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Navrhovatel nekandidoval ve volbách do
Zastupitelstva Středočeského kraje samostatně, nýbrž v koalici s politickou stranou Strana Práv
Občanů. Odpůrce 1) zaregistroval rozhodnutím ze dne 19. 8. 2016 koalici pod názvem Koalice
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů. Navrhovatel nebyl
zaregistrován jako samostatně kandidující subjekt, a proto není aktivně legitimován k podání návrhu
na neplatnost voleb. Ke konkrétním námitkám navrhovatele pak odpůrce 1) uvedl, že úkoly
jednotlivých volebních orgánů jsou přesně vymezeny v příslušných ustanoveních volebního zákona.
Dle § 38 a § 39 zákona o volbách do zastupitelstev krajů přísluší sčítání odevzdaných hlasů jen
okrskové volební komisi. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku podepisují
všichni členové okrskové volební komise, předsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí
prošli školením ČSÚ k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování. Nikdo jiný než okrsková
volební komise není oprávněn přepočítat odevzdané hlasy, její rozhodnutí je konečné. Zpochybnění
počtu neplatně odevzdaných hlasů považuje odpůrce za pouhou domněnku, kterou nepotvrzuje ani
navrhovatelem předkládaná statistika, neboť v některých volebních okrscích, kde neměl navrhovatel
v okrskové volební komisi svého zástupce, byl zisk pro koalici SPD-SPO vyšší než ve volebních
okrscích, kde byl ve volební komisi zástupce navrhovatele. Podíl neplatných hlasů odevzdaných na
celém území Středočeského kraje nevybočuje z celostátního průměru. Závěrem odpůrce 1) navrhl,
aby soud návrh zamítl pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele, event. z důvodu, že nedošlo
k porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledky
voleb.
Odpůrce 4) ve vyjádření k návrhu rovněž namítl, že navrhovatel postrádá aktivní legitimaci
k podání návrhu na neplatnost voleb, neboť ta přísluší jen volebnímu subjektu, jehož kandidátní
listina byla zaregistrována pro volby do příslušného zastupitelstva kraje. Je-li volební subjekt koalicí,
pak je aktivně legitimována koalice jako celek, nikoliv však subjekty, které volební koalici tvoří.
Navrhovatel v daném případě kandidoval ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje jako
člen koalice, proto by měl být jeho návrh odmítnut pro nedostatek aktivní legitimace. Návrh na
neplatnost voleb přitom nemůže podat jménem oprávněného navrhovatele statutární subjekt
politické strany či hnutí, nýbrž pouze zmocněnec kandidující volební strany ve smyslu zákona o
volbách do zastupitelstev krajů. Pokud jde o věcné námitky navrhovatele, odpůrce 4) poukázal
především na úlohu okrskových volebních komisí a na judikaturu, podle níž platí vyvratitelná
domněnka, že volební výsledek vycházející z údajů okrskových volebních komisí odpovídá vůli
voličů. Ten, kdo namítá volební pochybení, musí předložit důkazy. Důvodem pro přepočet hlasů
soudem je pouze zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti
vyhlášeného výsledku voleb. Přitom platí, že individuální pochybení jedné okrskové volební komise
neznamená, že jiné okrskové volební komise se tohoto pochybení dopustily rovněž. Každý člen
okrskové volební komise má právo vznést výhradu proti způsobu sčítání hlasů či zjištěnému
výsledku např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Pokud navrhovatel
nedelegoval do všech okrskových volebních komisí svého zástupce, sám ztížil své postavení co do
možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení
volebního zákona. Ne každé zjištěné a prokázané porušení zákona musí nutně vést k tak závažným
důsledkům, jakými je nezvolení voleného zastupitelského orgánu, nebo nezvolení konkrétního
kandidáta. Odpůrce má zato, že skutečnosti, na které si navrhovatel v návrhu stěžuje, nepředstavují
takové porušení volebního zákona, které by mohlo ovlivnit výsledky voleb. V případě, že by soud
návrh neodmítl, navrhl odpůrce 4), aby soud návrh zamítl.
Soud se nejprve zabýval tím, pod který ze tří typů lze návrh navrhovatele podřadit, tedy zda
jde o návrh na neplatnost voleb, návrh na neplatnost hlasování, nebo návrh na neplatnost volby
kandidáta [viz § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů; k odlišnostem
mezi těmito návrhy viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, čj. 50 A 22/2012 – 44,
publ. pod č. 2818/2013 Sb. NSS]. Soud vycházel nejen z výslovně formulovaného žalobního petitu,
nýbrž i z obsahu jednotlivých tvrzení navrhovatele. Dospěl k závěru, že podaný návrh je skutečně
návrhem na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje, což vyplývá z petitu návrhu a
argumentace, že výsledky voleb byly ovlivněny tím, že navrhovatel neměl rovnocenný přístup do
vysílání České televize v předvolebním období. Pokud jde o ostatní tvrzení navrhovatele o porušení
zákona o volbách do zastupitelstev krajů, směřuje tento návrh k vyslovení neplatnosti volby všech
zvolených kandidátů, neboť navrhovatel tvrdí, že pakliže by k těmto nedostatkům při sčítání
odevzdaných hlasů nedošlo, získal by nejméně 5 % odevzdaných platných hlasů, postoupil by do
skrutinia a alespoň někteří z jeho kandidátů by byli zvoleni členy zastupitelstva.
V návaznosti na výše uvedený závěr se pak soud zabýval aktivní legitimací navrhovatele
k podání návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a neplatnost volby
kandidátů do téhož zastupitelstva.
Z § 90 odst. 1 s. ř. s. plyne, že návrh na neplatnost voleb i na neplatnost volby kandidátů
mohou za podmínek stanovených zvláštními zákony podat občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a
nezávislých kandidátů. Je tedy zřejmé, že okruh aktivně legitimovaných subjektů má být konkrétně
vymezen jednotlivými volebními zákony. V případě voleb do zastupitelstev krajů je okruh aktivně
legitimovaných osob vymezen v § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, a to tak, že
návrh může podat každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen
zastupitelstva kraje volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina
byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Okruh aktivně legitimovaných osob je stejný
pro všechny tři typy návrhu ve volebních věcech.
Podle § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů mohou kandidátní listinu pro
volby do zastupitelstev krajů podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost
nebyla pozastavena, a jejich koalice. Za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou
všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako
koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
Z výše uvedeného tedy plyne, že návrh na neplatnost voleb i návrh na neplatnost volby
kandidáta může vedle voličů podat politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro
volby do zastupitelstva kraje, politické hnutí, jehož kandidátní listina byla pro tyto volby
zaregistrována, a koalice politických stran či hnutí, jejíž kandidátní listina byla pro volby
zaregistrována.
Vznik politických stran a politických hnutí, jejich právní subjektivita a další statusové otázky
týkající se politických stran a hnutí jsou upraveny zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v
politických stranách a v politických hnutích. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona jsou politické strany a
politická hnutí právnickými osobami. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
(dále jen „o. z.“), je právnická osoba organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní
osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.
Z výše uvedeného plyne, že politické strany i politická hnutí jsou právnickými osobami, mají
právní osobnost ve smyslu § 15 odst. 1 o. z.
Právní postavení koalice politických stran a politických hnutí naproti tomu není právními
předpisy upraveno vůbec. Koalice není politickou stranou ani politickým hnutím, jde o sdružení
(svazek) více politických stran nebo hnutí. Právní předpisy užívají pojem koalice politických stran
nebo hnutí pouze v souvislosti s volbami. Jde tedy o zájmové sdružení politických stran či hnutí,
které se vytváří v souvislosti s podáváním kandidátních listin do voleb. Koalice není právním
subjektem, nemá právní osobnost, neboť zákon nestanoví, že by koalice měla právní osobnost ani
její právní osobnost neuznává. Ustanovení § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů
stanoví, kterou kandidátní listinu lze považovat za kandidátní listinu podanou koalicí. Utváření
(volebních) koalic tak podléhá dohodě stran, která není nijak veřejnoprávně regulována, resp.
zakázána. Není ani předepsáno, že na kandidátní listiny se zapisují pouze členové kandidující strany,
je možné zapsat každou fyzickou osobu, která má pasivní volební právo. Vytvoření koalice je – za
současné právní úpravy – volní akt, tj. projev vůle dvou či více politických stran či hnutí vytvořit
(volební) koalici, jenž nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů
[viz nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96 (N 41/5 SbNU 349)].
Z pohledu aplikovatelných procesních právních předpisů, tj. v daném případě soudního řádu
správního, mohou být účastníky procesních právních vztahů i entity, které nemají právní osobnost.
Podle § 33 odst. 2 s. ř. s. má totiž způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít
práva a povinnosti (právní osobnost), a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.
Ustanovení § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů přitom jednoznačně přiznává
způsobilost být účastníkem řízení i koalicím politických stran a politických hnutí, tedy entitám bez
právní osobnosti. Totéž vyplývá i z § 90 odst. 1 s. ř. s., jenž přiznává právo podat návrh ve věcech
volebních i politické straně; politická strana je přitom legislativní zkratkou pro politickou stranu,
politické hnutí a jejich koalice, která je zavedena v § 89 odst. 2 s. ř. s.
Je tedy nepochybné, že koalice politických stran nebo politických hnutí, jejíž kandidátka byla
zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, je oprávněna podat návrh na neplatnost voleb nebo
na neplanost volby kandidáta a být účastníkem tohoto řízení. Ostatně v minulosti Nejvyšší správní
soud věcně projednal návrhy podané právě koalicemi politických stran a hnutí (viz např. usnesení ze
dne 22. 10. 2014, čj. Vol 18/2014 – 46).
Z rozhodnutí odpůrce 1) ze dne 19. 8. 2016, čj. 120404/2016/KUSK,
sp. zn. SZ_099200/2016/KUSK, soud zjistil, že pro volby do Zastupitelstva Středočeského kraje
byla zaregistrována kandidátní listina koalice s názvem Koalice Svoboda a přímá demokracie –
Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů. Z hlasovacího lístku pak vyplývá, že pod č. 78
kandidovala ve volbách kandidátní listina s názvem Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio
Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů, koalici tvoří Svoboda a přímá demokracie – Tomio
Okamura (SPD), Strana Práv Občanů.
Z rejstříku politických stran a politických hnutí, vedeného Ministerstvem vnitra (přístupný na
www.mvcr.cz), soud zjistil, že politické hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)
je samostatnou právnickou osobou, které bylo přiděleno identifikační číslo osoby 04134940, a
politická strana Strana Práv Občanů je rovněž samostatnou právnickou osobou s přiděleným
identifikačním číslem osoby 71339752.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že k volbám do Zastupitelstva Středočeského kraje nebyla
zaregistrována kandidátní listina navrhovatele, nýbrž kandidátní listina koalice, která se sestává
z navrhovatele a politické strany Strana Práv Občanů. Koalice Svoboda a přímá demokracie –
Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů by byla podle § 53 odst. 1 zákona o volbách do
zastupitelstev krajů aktivně legitimována k podání návrhu na neplatnost voleb i návrhu na neplatnost
volby kandidáta, neboť tato koalice podala pro volby do Zastupitelstva Středočeského kraje
kandidátní listinu, která byla odpůrcem 1) zaregistrována, a zákon přiznává koalici politické strany a
politického hnutí postavení účastníka řízení o takových návrzích.
V dané věci je nepochybné, že návrh na neplatnost voleb, resp. na neplatnost volby
kandidáta podal navrhovatel vlastním jménem na vlastní účet, nikoliv koalice, jejímž je navrhovatel
členem. Navrhovatel je v návrhu označen zcela jednoznačně, navíc i z dalšího textu návrhu vyplývá,
že jej podává politické hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), návrh je
v tomto konzistentní.
Z § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů jednoznačně plyne, že návrh na
neplatnost voleb, resp. na neplatnost volby kandidáta může podat pouze ta entita, jejíž kandidátní
listina byla pro tyto volby zaregistrována, tedy v případě kandidátní listiny koalice politických stran či
hnutí tato koalice. Soud dospěl k závěru, že nejsou dány žádné přesvědčivé důvody pro připuštění
žalobní legitimace politického hnutí, které samo vlastní kandidátní listinu do voleb nepodalo, je
pouze součástí koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována. Jak soud uvedl již výše, vytvoření
koalice (volební koalice) je volním aktem politických stran a politických hnutí, které se sdružily za
účelem společné účasti na volebním procesu. Soudní přezkum voleb je poslední fází tohoto procesu,
neboť bezprostředně navazuje na vyhlášení výsledků voleb, jeho předmětem je přezkum zákonnosti
některých předchozích fází volebního procesu a jeho trvání je přísně limitováno krátkou lhůtou pro
podání návrhu k soudu a krátkou lhůtou pro rozhodnutí o návrhu. Svým rozhodnutím o sdružení se
do koalice přenechaly politické strany a politická hnutí, která jsou členy koalice, svá procesní práva
entitě, kterou vlastní vůlí utvořily, tj. koalici (svazek politických stran a hnutí), za kterou navenek
jedná zmocněnec, na němž se členové koalice před podáním návrhu na registraci kandidátní listiny
koalice dohodli (§ 21 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev krajů). V situaci, kdy je koalice
oprávněna podat návrh na neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta, neexistuje žádný
důvod, proč připustit sekundární žalobní legitimaci jednotlivých politických stran a politických hnutí,
které koalici tvoří. Navrhovatel v návrhu neuvedl žádné důvody, pro které podává návrh samostatně,
nikoliv prostřednictvím utvořené koalice politické strany a politického hnutí. Ani případy, kdy by
uvnitř koalice panovaly rozpory mezi jednotlivými právními subjekty, které ji tvoří, neopodstatňují
připuštění žalobní legitimace člena koalice. Tím, že se navrhovatel zúčastnil volebního procesu
jakožto člen koalice, vzdal se práva na podání vlastní (samostatné) kandidátní listiny (§ 20 odst. 2
zákona o volbách do zastupitelstev krajů), a to ve prospěch dobrovolně zformované volební koalice
(účelového svazku politických stran a obcí). Důsledkem tohoto rozhodnutí je, že na kandidátní
listinu koalice nelze pohlížet jako na kandidátní listinu navrhovatele, byť jsou na ní uvedeni mj.
členové navrhovatele, neboť volební stranou není navrhovatel jakožto politické hnutí, nýbrž koalice.
Stejně tak by nebylo možné dovozovat žalobní legitimaci politické strany v případě, že politická
strana nepodala kandidátní listinu k volbám, ale její členové by kandidovali v rámci kandidátní listiny
jiného politického subjektu. Žalobní legitimace politické strany či hnutí se neodvíjí od toho, zda
členové dané politické strany či hnutí se účastnili voleb do zastupitelstva kraje, nýbrž od skutečnosti,
že daná politická strana či hnutí podala pro volby kandidátní listinu, která byla registrována.
Soud tedy dospěl k závěru, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu na
neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje ani návrhu na neplatnost volby kandidáta,
neboť toto politické hnutí nepodalo ve volbách do zastupitelstva kandidátní listinu. Návrh byl
podán osobou zjevně neoprávněnou, a proto ho soud podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl. Soud
rozhodl o návrhu bez jednání (§ 90 odst. 3 věta druhá s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá právo na
náhradu nákladů žádný z účastníků.
P o u č e n í : Proti tomu usnesení n e n í kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř.s.).
V Praze dne 4. listopadu 2016
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Pavlína Švejdová
