20. 9. 2024
Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Malé projekty s velkým dopadem – Petrovice
Malé projekty s velkým dopadem – Petrovice
12. 11. 2012
Vilém dychtivě toužil odejít do údolí, kam ho táhla vidina zábavného života. Jeho rodiče měli penzion v anglické horské vesnici. Do údolí padaly vody potoků, mířili tam obchodní cestující, vítr dolů snášel padající listí a vycházelo odtamtud slunce. Vilém si představoval, že jen tam dole existuje opravdový Život. Když povyrostl, jeden z hostů mu poradil – buď šťastný kde jsi, protože ani ve městech nenajdeš celý vesmír. Nikdy nemůžeš poznat celý svět, i kdybys měl deset životů. Vilém se nad tím zamyslel a zůstal v horách. Když dospěl, vypravovalo se o něm jako o moudrém muži z horského mlýna, v němž dál provozoval poklidný penzion. U sklenice vína měl pro hosty navíc vlídné slovo a chytrou odpověď na otázky, které tížily mysl městských lidí. Putovali za ním lidé z dalekých míst. Nikdy se neoženil a teprve, když pro něho přišla Smrt, vydal se s ní konečně na dalekou cestu. Potud stručný obsah mistrovské povídky od R. L. Stevensona, klasiky z anglických čítanek. A proč to vyprávím?
Malé projekty s velkým dopadem – Petrovice
V krásném koutu Středočeské pahorkatiny nalezneme poklidnou obec Petrovice. Kolik významných osobností, jejichž život provázela láska k Sedlčansku, tudy prošlo? Vzpomínám například na nedávno zesnulého, vynikajícího fotografa Jana Reicha. Vrcholné období konjunktury Petrovic zanechalo obci barokně přestavěný kostel obklopený skupinou vysokých lip a bývalá jezuitská rezidence v gotizujícím stylu. Co stále zůstává velkým potenciálem dnešních Petrovic, to jsou její obyvatelé. Houževnatí a silní. Schopní dál držet dědictví svých otců, odolávat nesnázím, které nastavuje drsná příroda v proměnách ročních období nebo hospodářská krize. Jejich děti chodí do místní školy, která je dobře technicky vybavená. Projekt školy vznikl po revoluci zhruba v roce 1993 a dokončena byla v roce 2000. Moderní stavba se vypořádala s tehdejším hygienickým problémem radonu, poskytla zázemí mladým hasičům, velkou tělocvičnu a služby knihovny. Pak inventář začal stárnout a obec zažádala o dotaci na modernizaci vybavení. Z ROPu získali 1,8 mil. Kč a nyní jsou již v polovině doby udržitelnosti projektu. Když to mám přiznat na rovinu, děti ani netuší, že počítače, PORTLA B přístroje na výuku jazyků, reproduktory nebo interaktivní tabule byly dotovány prostřednictvím EU fondů. Ptala jsem se místních žáků a nepřišla téměř žádná odezva. Uvědomila jsem si, že role publicity evropských fondů, by neměla hrát „druhé housle“ a rozumné investice do ní nejsou vyhozené peníze.
I malé projekty jsou užitečné a mohou pozitivně ovlivnit řadu osudů. Žáci, kteří PORTLA B na výuku cizích řečí užívají, jsou na ni plně soustředění díky „živosti“ přístrojů. Sluchátka mají na uších, opakují, nahrávají vlastní hlas a ten si přehrají. Zvuk je přenáší do světa živých rozhovorů, při nichž si osvojují cizí řeč tak, jako se učili
svou mateřštinu. Jednou, až vyrostou, třeba ani neodejdou do ciziny. Cizinci možná přijedou za nimi a budou se jich ptát na zdejší legendy a tajemství. Na tajemství žulových balvanů poházených po kraji. Přijedou za krajinou, kterou místní nepřipraví o její kouzlo. A oni budou umět s cizinci konverzovat o čemkoliv. Je to čirý idealismus Kdyby se tak stalo, budou připraveni. Projekt modernizace školy pomohl i malým hasičům, kteří mají ve škole zázemí. Dřou se tu na zelené pláni, zpoceni tahají hadice a příslušenství proto, aby vyhráli na přeborech. I jejich tátové se dřou. Pro nadšence divadla slouží k setkávání zkušebna dramatického kroužku ve škole.
Děti se tady učí vystupovat před obecenstvem, recitovat a realizovat vlastní divadelní představení. Zkušebna se také financovala z dotace. Své umění pak mohou předvést na letní scéně v zámeckém parku, která je dalším projektem, jež tu byl uveden do života díky penězům z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Scénu již po dva ročníky užívali také účastníci Středočeské mezinárodní pěvecké dílny, kde koncertují a diskutují o problémech hlasu, přednesu hudebních děl nebo novodobých trendech hudby ve světě. Součástí základní školy je knihovna, která byla vyznamenána titulem Knihovna středočeského kraje roku 2009. Dostala také diplom – Za vzorné vedení obecní knihovny – v roce 2012, v rámci krajského kola soutěže Vesnice roku 2012. Finanční odměna za toto ocenění je 46 000 Kč. Pan starosta, Petr Štěpánek, mi v ní našel „Informace z radnice“ s článkem o realizovaných projektech během 8 vteřin. Stopy rekordního času jasně vedly k paní knihovnici, která jistě disponuje výjimečným smyslem pro systém a pořádek. Když se mnou pan starosta kráčel přes petrovickou náves, zdůraznil klady vesnického života. Mezi nimi zůstává princip férového jednání. Kdo sousedy zklame, například nedodržením závazku a „ušije boudu“, nemá pak lehkou cestu, pokud by hledal znovu důvěru. Je těžké očistit jméno. Ve velkoměstě je větší anonymita. Ano, kdejaký kapsář se tak zvaně ztratí v davu. Na druhou stranu tam rychleji zanikají jména těch, kteří udělali něco dobrého. V malých obcích platí jiná hra. Je dobře, že se iniciativa pana Petra Štěpánka, který je starostou už šest let, neztratí v davu. Je vidět co dokázal a doufám, že to obyvatelé ocení. Jak to bývá zvykem, některé obyvatele ani nezajímá, že kompostárna nebo udržovaný park jsou zásluhou boje obecních zastupitelů o evropské dotace a vyvážený rozpočet. Prostě neví ani proč, něco se tu najednou zlepšilo. Má v rukávu ještě několik projektů, které je nutné zrealizovat. Například dvě budovy u zámku zchátraly do stavu, který se nedá nazvat romantickým, nýbrž tristním a ostře kontrastují se zvelebeným okolím. Starosta čeká na vyhlášení výzvy z operačních programů. V Petrovicích jsem našla hezké děti v udržované škole. Mají tu vše, co potřebují, aby získaly dobré vzdělání. Nejen techniku, počítače, školní intranet a obětavé učitelky. Také klid, dobrý vzduch a pohyb. Je to místo, které je ideálním podhoubím pro CSR – „odpovědné podnikání“ nebo „udržitelný byznys“. Záleží na nich, jak využijí potenciál své krve, dědictví, země. Třeba jim v tom napomohou i evropské dotace. Také na jejich rozhodnutí bude, jestli se zde půjde nahoru cestovní ruch nebo výroba nějakého zajímavého produktu. Jestli se kraj vylidní, či naopak. Jaká bude budoucí tvář Petrovic. Kolik máme v Č echách míst, kde stojí za to prožít život? Míst, kde děti mohou růst vzhůru z dobrých kořenů a nalézt pravou moudrost života, která se ztrácí v úprku industriálního světa? Až místní děti dorostou, možná se svět vydá k nim, jako za Vilémem, aby se napil z „čisté studánky“. Zbývá popřát jim, aby se života zhostily tak, že se bude s úctou vyslovovat jejich jméno. Kéž z nich vyrostou osobnosti, za nimiž se vyplatí putovat z odlehlých konců Evropy.
Klára Fronková, říjen 2012
