Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Aktuality Recept na zeštíhlení úřadů

Recept na zeštíhlení úřadů

21. 9. 2017

Zažil jste volební úspěch v Kolíně i v krajských volbách, ale v těch celostátních má STAN podle srpnového průzkumu agentury Median volební preference jen 3,5 procenta. Jak se na to díváte?

Existují i pozitivnější průzkumy, například v tom, který si nechala udělat Česká televize, jsme získali volební potenciál až 13 procent, díky čemuž jsme se dostali i do debat ČT. Máme silné, ale i slabé regiony. Tradičně silné kraje jsou Liberecký a Středočeský a teď máme velký úspěch i v Plzeňském a Karlovarském kraji. Odvíjí se to od toho, jak dlouho STAN v tom kterém regionu působí. Věřím, že v součtu se nad pět procent dostaneme. Podle průzkumů jsme u řady voličů druhou volbou. Naší snahou je teď voliče přesvědčit, abychom nebyli volbou druhou, ale tou první.

Kolik byste měli získat procent, abyste byl spokojen?

Přál bych si, aby to bylo nad sedm procent celorepublikově a nad deset procent ve Středočeském kraji.

Jaké své nynější funkce se vzdáte, pokud se dostanete do Poslanecké sněmovny?

Rozhodně bych v žádném případě nezastával tři funkce, to prostě nejde, a kdo tvrdí opak, lže. Už dvě funkce jsou na hraně fyzických a psychických možností. Pokud bych se ale dostal do Sněmovny, tak bych minimálně do komunálních voleb funkci starosty neopustil.

Nyní zastáváte dvě volené funkce, máte přitom ještě vůbec čas na sebe a rodinu?

Právě tohle je pro mě nyní nejbolestnější. Zbývá mi málo času především na sport, na běh a také na přátele. Zároveň ke mně musí být velmi tolerantní má manželka, což naštěstí je, ale ta situace se ještě ztíží, každým dnem se nám narodí druhé dítě, syn.

Času máte málo jen teď před volbami, nebo je to dáno vašimi funkcemi?

Samozřejmě je to i těmi funkcemi. Byť jsem se stal neuvolněným starostou Kolína a plat pobírám jen na Středočeském kraji, jak jsem slíbil, tak musím přiznat, že i tak je to jen těžko stíhatelné. Netvrdím však, že to, co odvádím v Kolíně, je práce na plný úvazek. Těžím z toho, že mám velmi schopný tým radních, a především pana místostarostu, který se tomu věnuje naplno. Reálně to vypadá tak, že ráno odjíždím na kraj, a když se v odpoledních hodinách vrátím, jdu si sednout na radnici, kde jsem do večera. Navíc není víkend, kdy bych neseděl na radnici a nedodělával to, co se tam přes týden nashromáždilo.

Jaké krajské problémy se dají řešit jen z celostátní úrovně a kraj je na ně krátký? Jak byste byl kraji v parlamentu prospěšný?

Velký problém, který může řešit vláda, je doprava. Je potřeba vytvořit dostatečné prostředky pro to, aby byly budovány obchvaty obcí, k tomu stačí politická vůle. Druhou systémovou věcí je rozpočtové určení daní pro kraje, které se nezměnilo od roku 2000, kdy kraje vznikly. Nastavený systém je diskriminační pro velké kraje. Náš kraj je nejlidnatější a je velmi diskriminován. Od roku 2000 u nás přibyly statisíce obyvatel, ale rozpočtové určení daní je stále stejné. Stejně tak nereflektuje délku silniční sítě, která je v kraji enormní, a ani počet žáků ve školách. Přitom na rozdíl od jiných krajů nám přibylo ohromné množství žáků a škol. Podle demografického vývoje se navíc v dalších desetiletích přistěhují ještě statisíce lidí.

Jen vloni bylo v kraji pro stavbu výrobních hal a skladů vyjmuto 71 hektarů zemědělské půdy z půdního fondu. Co by se podle vás mělo udělat, aby se z prstence kolem Prahy nestala oblast logistických skladů, kvůli nimž mizí nejkvalitnější půda?

Můj kolega na kraji Věslav Michalik se svým týmem nyní připravuje nové zásady územního rozvoje, které jasně říkají, že ve stávající době je územními plány měst a obcí na území kraje vymezen dostatek půdy pro stavební činnosti a kraj již nebude v této době povolovat žádné další změny územních plánů, které jakýmkoliv způsobem budou chtít využít sebemenší plochu zemědělské půdy. Již vymezená půda k výstavbě je dostatečná a není potřeba vytvářet nové plochy.

Zdravotnictví trpí nedostatkem lékařů a zdravotnického personálu. Jak tuto situaci napravit?

Na úrovni měst už to mnohokrát řešíme, a to tak, že vytváříme lokální pobídky. Například na Kolínsku je obec Červené Pečky, kde lékaři nabídli obecní byt. S těmito pobídkami jsou lokálně dobré zkušenosti. Další věcí je motivovat mladé lidi, aby studovali medicínu, a výrazně zvýšit nástupní plat lékařů. Dalším řešením je přijímat kvalifikovanou pracovní sílu ze zemí na východ od nás, což se už děje.

Existuje ještě nějaké důležité téma, které jsme nezmínili, ale mělo by být podle vás uvedeno?

Je také potřeba zásadní změna přístupu ke školám a k výuce. Nacházíme se v době čtvrté průmyslové revoluce. Žáci by měli umět kvalitně pracovat s informacemi. Sám jako dlouholetý pedagog vím, že pokud lidé neumějí rozlišovat mezi pravou a falešnou informací, tak je to primárně ohrožující i pro naši demokracii. Kybernetická hybridní válka je definována tím, že nikdo nepozná, že už začala. Podle mého mínění už v ní žijeme a informace jsou nám dávkovány cíleně tak, aby naše demokratické prostředí bylo rozkolísáno. Další stěžejní věcí je reforma státní správy. Například v Estonsku se během deseti let podařilo ušetřit dvě procenta HDP pomocí debyrokratizace a digitalizace státní správy. Dvě procenta by u nás v současné době znamenala asi 95 miliard korun.

Souvisí to s redukcí počtu státních úředníku o 10 procent, jak slibujete ve volebním programu?

Ano. Řada úkonů je zpracovatelná z domova. Například stavební povolení v Estonsku lze zadat pouze elektronicky a nemůže se stát, že vám úředník při třetí schůzce ještě sdělí, že jste na něco zapomněl. Systém by vás ihned upozornil na to, že vám něco chybí. Zefektivnění a digitalizace automaticky povede k tomu, že úředníků bude potřeba mnohem méně.

 

Celý rozhovor si můžete přečíst v dnešní (21. 9. 2017) MF Dnes.

 

Autor: Viktor Votruba  |  Zdroj: MF Dnes

---