Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Aktuality Pecková: O antigenech už víme, že nám o dětech neříkají vůbec nic

Pecková: O antigenech už víme, že nám o dětech neříkají vůbec nic

1. 9. 2021

Pár dní před začátkem školního roku vydalo ministerstvo školství pokyny, jak bude probíhat návrat dětí do lavic. Nic lepšího než nařídit antigenní testy ale ministerští úředníci nevymysleli. Testovat se bude třikrát po sobě. Pro děti, které se testovat odmítnou, doporučuje ministerstvo řadu omezení. Jak ale mají ředitelé zajistit jejich dodržování, jim už nikdo neporadil.

Co se školáky, kteří by neměli na hodinách zpěvu zpívat, na hodinách tělocviku cvičit? Kam posadit netestované děti, které by měly svačit odděleně? Jak zajistit, aby se kolektivy nemíchaly?

Kdo bude neustále evidovat, zda netestované děti opravdu nosí roušky? Jak to mají učitelé uhlídat ve škole, když to neuhlídal ani ministr zdravotnictví na karlovarském filmovém festivalu? To jsou jen některé otázky, na něž teď marně hledají odpovědi ti, kdo jsou za chod škol v praxi zodpovědní.

Ani o píď dál

„Musím říct, že jsem dost rozladěná, protože mám pocit, že jsme se od jara vůbec nikam neposunuli.“ Těmito slovy reaguje po Reflex pražská radní pro školství Mariana Čapková na přípis, který dostali minulý týden zřizovatelé škol a jenž počítá po prázdninách s otestováním dětí antigenními testy. „Týden před začátkem školy opět řešíme, jestli budeme mít dost testovacích sad. Jaro přitom ukázalo, že antigenní testování dvakrát týdně ani nezaručuje věrohodné výsledky. A teď do toho jdeme znovu. Přestože situace je dnes už úplně jiná, než byla loni v září, a jiná než letos v březnu, posun nenastal žádný,“ konstatuje radní Čapková.

„Tento názor naprosto sdílím,“ doplňuje ji hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. „Neposunuli jsme se ani o píď. Zase jsme zvolili tu nejjednodušší a současně nejblbější cestu. O antigenech už víme, že nám o dětech neříkají vůbec nic. Budeme je testovat třikrát, abychom zjistili, jestli se nám po prázdninách nevrátily nemocné. A co pak? Nikdo neví.“

Kolektivní imunita, nebo imunita kolektivu?

V čem je dnes situace jiná? Především v tom, že řada dětí a mladých lidí už covid prodělala a vůči nemoci jsou imunní. „Tímto faktem se ale nové pokyny z dílny ministerstva školství vůbec nezabývají,“ upozorňuje imunoložka Zuzana Krátká. Spolu se svými kolegy ze sdružení SMIS stála u zrodu unikátní české studie, která zkoumala vzorky krve 196 studentů havlíčkobrodského gymnázia ve věku 15–19 let. A na základě výsledků navrhla, jakou cestou by se školy mohly vydat. „Místo kolektivní imunity v naší studii zkoumáme imunitu kolektivů,“ popisuje Zuzana Krátká. „Přítomnost protilátek byla zjištěna u 90 studentů – 45 procent dětí už tedy infekci prodělalo. Současně byla koronavirová infekce prokázána celkem v 88 rodinách. U 61 studentů (69 %) z těchto rodin, kteří byli v karanténě, byly zjištěny protilátky a zbylých 27 studentů nemělo protilátky, klinické příznaky ani nebyli PCR pozitivní – považujeme je tedy v dané době za nevnímavé k nákaze,“ shrnuje výsledky Zuzana Krátká a dodává: „Děti, které se prokazatelně s nákazou setkaly, což se dá zjistit dotazováním nebo případně vyšetřením protilátek v krvi, rozhodně není nutné obtěžovat dalšími testy.“

Kdo zabrzdí šíření?

Z vývoje epidemie napříč světem lze totiž vyčíst, že lidé, kteří už mají covid za sebou, se stávají zdrojem infekce jen ojediněle. Jejich imunita navíc velmi účinně brzdí šíření viru v kolektivech.

Počet promořených dětí je tedy vlastně tím nejdůležitějším ukazatelem, který o tom, jak se situace v té které škole bude vyvíjet, řekne nejvíc. Současně je ale i nejopomíjenějším. Nakonec i peníze na studii si sdružení SMIS muselo obstarat z veřejné sbírky. Stát o podobná data evidentně nestojí.

„Když jsem si přečetla návod z ministerstva, nevěděla jsem, jestli se smát, nebo plakat. To je tak plytké, bez jakýchkoliv nových poznatků, až jsem si řekla, že bychom se toho měli ujmout a vyprovokovat diskusi o protilátkách a s tím souvisejícím očkováním dětí,“ popisuje svůj plán pražská radní Čapková, která na toto téma chystá seminář. Příliš si ale od své iniciativy neslibuje. Ministerstvo zdravotnictví na lidi, kteří mají vlastní protilátky, pohlíží jako na neimunní, ačkoli je to v rozporu se základními imunologickými poznatky i s vývojem epidemie v celém světě.

Zdržovací taktika

Shodou okolností se na toto téma konal minulý týden na ministerstvu zdravotnictví panel expertů, kteří měli na žádost premiéra Babiše otázku protilátek rozetnout. Ministerstvo po jednání prostřednictvím náměstkyně Martiny Vašákové oznámilo, že se dosavadní praxe měnit nebude. Spolu s několika dalšími zastánci očkování jako jediné cesty, jež zajistí návrat do normálu, si vymínila, že je třeba o protilátkách „získat víc poznatků“.

Účastníci schůzky, které Reflex oslovil, nicméně mimo záznam sdělili, že vůbec není jasné, jaké další poznatky ministerstvo požaduje. Studií, které ukazují, že lidé po prodělání nemoci šíří virus nejméně ze všech sledovaných skupin, už je na světě přehršle.

„Zjevně jde jen o zdržovací taktiku,“ říká jeden z nejmenovaných účastníků schůzky. „Ministerstvo ale hodlá očkovat za každou cenu, ačkoli je diskutabilní, zda především děti vakcínu potřebují.“

Opatrnost je na místě

Proti očkování dětí se přitom stavějí některé respektované instituce.

Například britský Výbor pro očkování dětí a mládeže. Nedoporučuje ho zatím ani WHO. Shodují se, že stále nelze zaručit, že při očkování dětí převáží přínosy nad potenciálními riziky. Zmiňují, že nemoc covid-19 ohrožuje děti jen vzácně, a dokud nebudou známa další data o vakcínách, doporučují dodržovat v přístupu k vakcinaci princip předběžné opatrnosti. Naproti tomu německá Stálá očkovací komise STIKO nedávno svůj původně negativní postoj k očkování dětí od 12 let přehodnotila a doporučila je. „Je obrovský rozdíl očkovat sám sebe nebo nechat píchnout vakcínu, k níž existují tak rozporuplná vyjádření, dítěti,“ říká radní Čapková s tím, že je sama na pochybách, zda očkování dětí rodičům doporučovat, když se na přínosech neshodnou ani experti samotní.

Kdo nahrává konspiracím?

Nad způsobem, jakým s rodiči stát toto téma komunikuje, kroutí hlavou. „Myslím, že očkovat za každou cenu a popírat, že existuje cosi jako přirozená imunita po prodělání choroby, není šťastná cesta,“ uvažuje nad strategií ministerstva.

Popírání základních principů imunologie totiž nakonec paradoxně může vést k další ztrátě důvěry lidí v experty a k jejich příklonu k pochybným konspiračním teoriím. „Nevím, jestli má sérologické testování ve školách smysl, ale také nevím, jak se došlo k tomu, že nemá. Stát odpověď nedává a nehledá,“ přidává se hejtmanka Pecková.

Stále stejná písnička

Lze očekávat, že se na ministerstvo snese kvůli testování ve školách vlna žalob. První vlaštovkou je návrh na zrušení tohoto opatření z pera právníků Ondřeje Svobody a Tomáše Nielsena. Stát podle nich může nařídit opatření, která mají zabránit vzniku bezprostředně hrozící epidemie nebo mají epidemii zlikvidovat. Jenomže to, že navrhované opatření k tomuto cíli nepovede, přiznává v odůvodnění i samo ministerstvo.

Soudci se například budou muset vypořádat s námitkou, jak lze zabránit vzniku či šíření nákazy, když jsou z testování vyjmuti očkovaní lidé, ačkoliv je prokázáno, že i oni virus šířit mohou. Nebo proč musí k testům děti s vybudovanou přirozenou imunitou, ačkoliv šíří virus jen zřídka. Nejvyšší správní soud přitom diskriminaci lidí s protilátkami už několikrát smetl se stolu.

„Tohle už není o právu. Situace se neustále opakuje. Stát vydává opatření, která neumí obhájit. Jak dlouho hodlá soud ministerstvu tyto praktiky tolerovat?“ ptá se Tomáš Nielsen, podle něhož by měl soud říct, zda za dané situace vůbec existují podmínky pro jakékoliv opatření.

Testování v ohniscích

„Jsem přesvědčená, že plošné testování ve školách není potřeba,“ souhlasí hejtmanka Pecková, která už na jaře iniciovala vznik velké studie o tom, jak často jsou děti zdrojem nákazy. Studie, na niž mimochodem stát rovněž nepřispěl ani korunou, potvrdila, co už mnohokrát zjistily i odborné publikace v zahraničí. Tedy že se daleko častěji šíří infekce směrem od dospělých k dětem než od dětí k dospělým. „V situaci, kdy většina dospělých dostala šanci se očkovat, je jedinou smysluplnou cestou vrátit děti do škol bez dalších podmínek a testovat ohniska nákazy v případě, že se v kolektivu objeví nakažený s příznaky,“ konstatuje hejtmanka.

Izrael už protilátky testuje

Příkladem by mohl být například Izrael. Ten v neděli spustil akci, při které hromadně otestuje na protilátky téměř 1,5 miliónu dětí od tří do dvanácti let. Cílem je za každou cenu udržet otevřené školy, a to navzdory rychlému přírůstku nových případů. Děti s dostatečným množstvím protilátek totiž nebudou muset do karantény, ani když se v jejich okolí vyskytne někdo nakažený. České školy ovšem půjdou i nadále cestou nadiktovanou ministerskými úředníky. Cestou pokusů a omylů. Odnikud nikam.

Zdroj: Reflex

Foto autor: FOTO PROFIMEDIA.CZ

Foto popis: Samotestování ve školních třídách čeká děti na začátku září hned třikrát

Foto autor: FOTO ČTK / JOSEF VOSTÁREK