2. 9. 2021
Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Aktuality Pecková: Hysterie kolem škol vznikla špatnou interpretací dat
Pecková: Hysterie kolem škol vznikla špatnou interpretací dat
3. 9. 2021
Jak bude vypadat včera zahájený školní rok a hrozí dětem znovu týdny a měsíce distanční výuky? Politici se dušují, že udělají vše pro to, aby se školy už nezavřely. Jenže totéž slibovali už mnohokrát. Teď by pro to nicméně měli mít další pádný důvod: k dispozici jsou výsledky studie, která ukázala, že opakované uzavření škol paradoxně přispívalo k šíření epidemie.
Pecková: Hysterie kolem škol vznikla špatnou interpretací dat
Uzavřené školy jsou rizikem pro seniory. Dokazují to konečné výsledky studie iniciované Středočeským krajem, kterou vypracoval tým autorů vedený Michalem Pohludkou z univerzitní společnosti GeneSpector. Původně hypotetická úvaha, že školy zavřené kvůli strachu ze šíření nákazy změní denní režim v rodinách tak, že se senioři dostanou snáze do kontaktu s nákazou, je nyní doložena daty.
Poprvé se v Česku kvůli covidu uzavřely školy 11. března 2020. Měla to být výjimečná situace, která se už nebude opakovat. Ale nebyla. Podruhé se školy zavíraly 14. října, potřetí 1. března 2021. Od začátku epidemie uplynul více než rok, ale nejsme dál, než jsme byli loni na jaře.
Proč byly české školy zavřené déle než jinde ve světě? Odpověď zní: Můžou za to matematické modely. Zatímco se děti nudily při distanční výuce, matematičtí modeláři počítali, seč jim síly stačily. Jejich cíl byl jasný – omezit kontakty. Jen tak lze epidemii udržet pod kontrolou. A modely ukazovaly, že nechat školy zavřené je pro omezení kontaktů to nejjednodušší. Téhle rovnici uvěřili vědci i politici.
Školy jako semeniště covidu
„Máme matematické simulace, které naznačují, že zavření škol – a říkám to strašně nerad – je jedním z nejdůležitějších kroků,“ pravil na podzim například prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. A nebyl sám. „Otevření škol by byl nebezpečný experiment,“ přidával se třeba ekonom CERGE Daniel Münich. „Obávám se, že přínos několika týdnů přítomnosti dětí ve škole je malý oproti riziku, které rozvolnění může přinést,“ nechala se slyšet viroložka Ruth Tachezy. A tak by se dalo pokračovat. Názor, že školy jsou semeništěm nákazy a děti v nich jsou nebezpečím – biolog Jaroslav Flegr je dokonce přirovnal k pytlům toxického odpadu –, mezi odborníky citovanými v médiích převažoval.
Modeláři ale jako by zapomněli, že děti žijí i mimo školu. Jeden z nich – René Levinský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů Bisop – například v rozhovoru pro Reflex z dubna letošního roku obhajoval nutnost rotace dětí ve školách takhle:
René Levinský: „… když bude škola otevřená normálně, nakazí se tam třeba za měsíc sto dětí a učitelů. A když se budou děti po týdnu střídat, nakazí se jich deset. Takže uvnitř školy to sníží nákazu o 90 procent, což je skvělé.“
Reflex: „To by bylo skvělé, kdyby ovšem svět mimo školu neexistoval...“ René Levinský: „... naše výzkumná otázka, kterou jsme si vybrali, zní, jak se šíří koronavirus ve škole. A vůbec se nezabývá tím, co je mimo školu.“
Klapky na očích
„Modeláři jsou tak trochu jako závodní koně, kteří s klapkami na očích sledují jen jediný cíl. Zásah na jednom konci přitom může vyvolat sled událostí, které předpokládaný efekt vymažou, či dokonce zhorší. To ale model nezjistí. Pokud se na situaci nejsme schopni dívat komplexně, pak takové zásahy do života lidí nedávají smysl,“ říká Michal Pohludka. Jeho tým si otázku, co se při zavření škol děje mimo školu – na rozdíl od ostatních –, položil.
„Vytáhli jsme si údaje o virové náloži každého pacienta vyšetřeného v laboratoři Spadia od začátku epidemie až do konce června letošního roku. Bylo to 730 tisíc vzorků – to jsou i v mezinárodním měřítku velmi robustní data – a začali jsme je třídit a porovnávat. To, co nám vyšlo, je zajímavé a hodláme to publikovat v odborných periodikách,“ říká Pohludka. „Například – nenašli jsme jediný případ, kdy by se děti nakazily ve škole jedno od druhého. Vždycky šlo o jednotlivce, jenž se nakazil od dospělého mimo školu.“ Jeho kolegyně Lenka Piherová dodává: „Pokud už se v jedné třídě vyskytly dva související případy, vždycky jsme nakonec dohledali, že se děti potkaly společně s dospělými mimo školu a pravděpodobně se nakazily od nich. Zaznamenali jsme například situaci, kdy se při společné soukromé akci nakazily dvě děti z jedné třídy, a dokonce i jejich sourozenci z jiných tříd. Uvnitř školy ale pak už nákazu nerozšířily.“ Oč méně se šířila nákaza uvnitř škol, dokud fungovaly, o to více se šířila mimo ně po jejich uzavření. Analytici zakreslili do grafů vývoj epidemie u jednotlivých věkových kategorií a sledovali, jak křivky reagují na jednotlivá opatření ve školách. Ukázalo se, že po jejich uzavření rostly počty nakažených dětí náhle rychleji než počty nakažených dospělých. A vyšší přírůstky nakažených dětí korelovaly s vyššími přírůstky nakažených seniorů. Jinými slovy: po uzavření škol počet nakažených dětí a seniorů poskočil nahoru víc než v běžné dospělé populaci. Závěr? Při epidemii covid-19 je lepší mít děti „schované“ ve škole. Lze tak brzdit šíření nákazy mezi seniory. „Po uzavření škol se diametrálně změní rytmus v rodinách. Chtíce nechtíce se musí setkávat i širší rodina a známí, aby si vzájemně vypomáhali, a to vede k mnohem rychlejšímu šíření infekce mezi seniory,“ vysvětluje Michal Pohludka.
Nepoučitelní úředníci
Dalším důležitým výsledkem, který ze studie vyplynul, je ten, že většina dětí nemá viru na sliznicích tolik jako dospělí. „To je zřejmě i důvod, proč děti většinou nákazu nešíří do okolí. A odpovídá to také na otázku, proč u dětí selhávají antigenní testy. Ty jsou schopny zachytávat až vyšší dávky viru, navíc jsou u bezpříznakových pacientů velmi nespolehlivé,“ vysvětluje Lenka Piherová. Antigenní testy – navíc pochybné kvality – ale ministerstvo tvrdohlavě nakupuje znovu a znovu. V těchto dnech probíhá další antigenní testování, které má zachytit, kolik školáků se po prázdninách vrátilo do školy nakažených. „Jsou nepoučitelní,“ kroutí hlavou Michal Pohludka. „Při plošném testování se v největší české laboratoři Spadia ze 170 tisíc testovaných dětí našlo 35 pozitivních.“
„Domnívám se, že veškerá hysterie, která vznikla kolem škol, tedy že jsou semeništěm nákazy, vznikla ze špatně interpretovaných dat ÚZIS, která tento úřad předával nejen státu, ale i profesním komorám a veřejnosti.
Například jsme se dozvěděli, že ve školách jsou stovky ohnisek, že nakažených je deset tisíc učitelů a 43 jich zemřelo. Pokud ale tato data vztáhneme k celkovým počtům nakažených a zemřelých, pak je to hluboko pod průměrem v populaci. Není ani jasné, kde se tito učitelé nakazili. Velmi pravděpodobně mimo školu. A pokud jde o ohniska, podle ÚZIS byl ohniskem ve škole i jeden nakažený dospělý,“ vysvětluje středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN), která studii iniciovala. Na začátku sama věřila, že školy jsou nebezpečným prostředím, a původním cílem proto bylo zjistit, jak děti co nejlépe chránit. Výsledky ji ale šokovaly, protože vyšly v příkrém rozporu s tím, co se dozvídala z oficiálních zdrojů.
Hejtmanka Pecková není jediná, kdo se po zmatcích, které stát předvádí, chopil vlastní iniciativy. „Je to zoufalé,“ tvrdí předsedkyně školského výboru v pražském zastupitelstvu Mariana Čapková (Praha sobě). „Zatím víme jen to, že se děti na začátku školního roku třikrát otestují antigenními testy. Pokud nezachytí více než 25 nakažených dětí na 100 tisíc obyvatel, testování skončí. Na jak dlouho? Nevíme. Pokud bude zachycených dětí víc? Testování bude pokračovat. Co to ale znamená? Nevíme. Co bude následovat, pokud bude školák pozitivní?
Skončí v karanténě jen nejbližší kontakty, nebo se preventivně zavře celá třída, či dokonce škola? Nevíme. Z pokynů ministerstva nelze vyčíst ani to, jestli se pozitivní děti budou počítat až po přetestování na PCR. S takovými instrukcemi se nedá pracovat,“ zlobí se. „Budu navrhovat, aby se plošné testování ve školách po 9. září zastavilo. Testovat má smysl, až když se ve škole případně objeví nákaza. Současně zvažujeme, že si necháme změřit protilátky v některé vybrané škole, abychom zjistili, jak moc jsou pražské děti už promořené. V ostatních rozdáme alespoň dotazníky, které nám mohou naznačit, kolik dětí už se s infekcí dostalo do kontaktu a může být vůči nemoci imunních. To považuji za klíčový údaj pro to, jak se může v dané škole případně nákaza šířit.“
Testujme odpadní vody
Její kolega, starosta městské části Praha 9 Tomáš Portlík (ODS), jde ještě dál. Jako první se rozhodl rozběhnout ve školách testování odpadních vod na covid-19.
„Domluvil jsem s vedením Pražských vodovodů a kanalizací, že to na Praze 9 vyzkoušíme. U škol jsou kanalizační přípojky samostatné, takže máme vše připraveno a odběr vzorků odpadních vod můžeme rozjet už 1. září. Vzorky nám zatím otestuje Státní zdravotní ústav.
Do budoucna to budeme dělat sami na poliklinice, kterou vlastní naše městská část,“ vysvětluje.
„Vše, co děláme, by měl dělat stát. Ted jsme ve složité situaci, známe odpovědi na řadu otázek, jsme dál než ministerstvo, ale dění ve školách příliš ne ovlivníme, protože je v gesci státu,“ shrnuje hejtmanka Pecková pocity všech tří respondentů. „Doufáme, že alespoň něco padne na úrodnou půdu.“ A ještě v jednom se Petra Pecková, Mariana Čapková i Tomáš Portlík shodují: Školy už nedáme.
Zdroj: Reflex
Foto autor: FOTO GETTY IMAGES
Foto popis: Nechat školy zavřené je pro omezení kontaktů to nejjednodušší. Téhle rovnici uvěřili vědci i politici.
Foto autor: FOTO MICHAL TUREK / MAFRA / P ROFIMEDIA
Foto popis: Oč méně se šířila nákaza uvnitř škol, dokud fungovaly, o to více se šířila mimo ně po jejich uzavření
Mohlo by vás také zajímat
