Hejtmani si vydupali miliardy navíc

Praha Stejně jako se starostové před třemi lety poprali o více peněz do obecních kas, uspěli teď hejtmani se svým požadavkem dostat víc i do krajských rozpočtů. Vláda se dohodla, že jim přidá 3,5 miliardy korun, musejí si však ještě rok počkat.

V současném zákoně o rozpočtovém určení daní stačilo jen škrtnout jeden údaj a nahradit jej jiným. Víc práce ministerští úředníci s novelou neměli. Opravili jeden z parametrů, podle něhož se určuje, kolik kraje dostanou od státu peněz.

Týká se daně z přidané hodnoty, konkrétně podílu z jejího celkového výnosu. Zatím kraje dostávají 7,86 procenta, v novele už je číslo 8,92. Ministerstvo financí přitom předpokládá, že úprava krajům v roce 2016 zajistí celkem 29,5 miliardy, pokud jde právě o výnos z DPH. A tím se příjmy krajů zvednou o zmíněných 3,5 miliardy korun. Celkem přitom kraje hospodaří přibližně se 140 miliardami ročně.

Od nového roku?

Jedinému škrtu v zákoně předcházela politická jednání, která nebyla tak jednoduchá. Ostatně potvrdili to oba jejich hlavní aktéři, ministr financí Andrej Babiš a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Babiš především zjistil, jak složité financování krajů je, a navrhoval systém změnit. Současné řešení je však zatím jednodušší, už proto, že jakýkoliv zásah do kompetencí krajů by vládu nutil otevřít ústavu. Kabinet teď pomůže krajům nejsnáze, jak může. Případné další změny nechá na později. „Důležité je, že vláda splnila slib a vrátila zpět původní koeficient, který změnila Nečasova vláda v roce 2011,“ pochvaluje si Hašek. Kabinet peníze krajům navyšuje, ve skutečnosti však jejich příjmy vrací zpět na úroveň roku 2011, před zásah tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Novela teď po prodiskutování na jednotlivých ministerstvech míří znovu do vlády a odtud pak do sněmovny. Platit má od 1. ledna příštího roku.

152 penězovodů „Je to příklad neuvěřitelné byrokracie našeho státu, jakým způsobem jsou kraje financovány. Transfery peněz jdou z 12 ministerstev, 4 fondů a 136 různých kapitol rozpočtu. Místo aby někdo udělal koláč peněz a pak ho překrojil a dal část do krajů, tak je financování absurdně složité,“ postěžoval si Babiš na loňské červnové tiskové konferenci. Podotkl, že systém by se měl zjednodušit. Nakonec i Hašek na stejném místě řekl, že „je otázkou debaty vlády a krajů, jaké kompetence mají zastávat územní samosprávy“. Tehdy však šlo spíše o zdvořilostní frázi než vážně míněné ponouknutí k hlubším změnám. Zároveň dodal, že ministerstvo vnitra přichystá prověrku fungování státní správy.

Je však nepravděpodobné, že by si současní, převážně sociálnědemokratičtí hejtmani nechali vzít část svých kompetencí. Jejich převod na stát by je sice osvobodil třeba od náročné povinnosti starat se o silnice 2. a 3. tříd, centrální řízení by však bylo nejen v tomto případě spíš na škodu. Představa, že každou záplatu řeší stát, je pro obě strany nemyslitelná. Za peníze na silnice přitom kraje lobbují nejvíc. V rámci projednávání novely o rozpočtovém určení daní dokonce navrhovaly, aby kraje dostávaly i část výnosu ze spotřební daně z pohonných hmot. Zatím se svým návrhem neuspěly. „Je to k debatě, stejně jako systémové financování silnic 2. a 3. tříd,“ řekl Lidovým novinám Hašek.

Dohady o případných změnách kompetencí teď utnul sám Babiš. „Osobně si myslím, že by celému systému prospělo snížení počtu krajů na sedm až osm. Měnit však teď stávající uspořádání je nereálné a nesmyslné,“ uvedl.

O změny v současném systému financování samospráv se znovu hlásí i starostové. Poprvé uspěli před třemi lety. Vláda rozhodla, že obecní rozpočty posílí o 12miliard korun. Ve volbách se kvůli tomu starostové spojili s TOP 09, její místopředseda Miroslav Kalousek pak splnil hlavní podmínku jejich politické dohody – změnu v rozpočtovém určení daní.

Teď sedí na ministerstvu financí Andrej Babiš a Starostové a nezávislí jednají s ním. Předběžně mluvili o korekcích některých parametrů, podle kterých se peníze obcím přerozdělují. Z výnosu daní získají od státu podíl 23,58 procenta. „Nejprve ministerstvo udělá analýzu. Až nad reálnými čísly začneme jednat o případných změnách,“ potvrdil LN místopředseda Starostů Petr Gazdík.

 

Zdroj: Lidové noviny | 14.1.2015 | Rubrika: Domov | Strana: 3 | Autor: KATEŘINA ELIÁŠOVÁ