Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Tiskové zprávy Plzeňský kraj Prohlášení hnutí STAN k aktuální otázce možné výstavby továrny GigaFactory na letišti v Líních

Prohlášení hnutí STAN k aktuální otázce možné výstavby továrny GigaFactory na letišti v Líních

4. 8. 2022

Plzeň - V uplynulých dnech se rozvířila debata kolem otázky možné výstavby továrny na baterie do elektroaut typu GigaFactory na ploše letiště Líně jihozápadně od Plzně.

V souvislosti s tím zaznívají ve veřejném prostoru některá tvrzení, vůči kterým se hnutí STAN musí vymezit, protože se nezakládají na pravdě. Přesto někteří politici tato tvrzení prohlašují, zjevně ve snaze získat si tím přízeň veřejnosti před blížícími se komunálními volbami.

„Především je zavádějící obvinění, že záměr přeměnit letiště na průmyslovou zónu vychází z rozhodnutí současného vedení Plzeňského kraje, které věc nekonzultovalo s okolními obcemi a Městem Plzní. Není tomu tak. Rozhodnutí o možném budoucím využití plochy letiště Líně k průmyslové výrobě učinilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje již v roce 2008 na návrh Rady kraje (tehdy ve složení ODS a KDU-ČSL) s vědomím a s kladným stanoviskem dotčených obcí. Zastupitelstvo kraje tehdy schválením Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje posvětilo možnost přeměny plochy neveřejného letiště Líně na průmyslovou zónu,“ řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek.

Z těchto, již patnáct let platných, Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje vychází současná Vláda ČR, která usiluje o vybudování GigaFactory na území České republiky. Potenciální průmyslovou zónu v areálu letiště Líně nabízí jako jednu z možných lokalit pro umístění továrny.

V aktuálně přijatém vládním usnesení je konstatováno, že letiště Líně je armádním majetkem a tudíž záměr ještě musí posoudit a schválit Ministerstvo obrany. To musí vydat souhlas se zrušením bývalého vojenského letiště. I v tom případě ale vláda podmiňuje souhlas s případnou výstavbou průmyslových hal řadou dalších podmínek.

Pro obyvatele našeho kraje je důležitá především podmínka, že v případě výstavby průmyslové zóny musí zůstat v jejím sousedství zachována základna letecké záchranné služby Armády ČR, včetně její potřebné infrastruktury. Dále se Vláda zavazuje vybudovat pro novou průmyslovou zónu všechnu potřebnou infrastrukturu, tedy především přímé dopravní napojení na dálnici D5 a na inženýrské sítě nákladem desítek miliard korun.

„Chápu, že úvahy o vybudování GigaFactory v areálu letišti Líně, které se nachází na katastru několika v dotčených obcích, budí i v okrajových částech Plzně obavy, přesto by se neměly stát důvodem vládní záměr paušálně odmítnout,“ říká Aleš Tolar, lídr hnutí STAN pro komunální volby v Plzni.

Podle Tolara by měla vyžadovat jak vláda, tak územní samospráva na krajské i místní úrovni od případného investora průmyslové zóny dostatečné záruky, že budou dodrženy již patnáct let závazné Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje a také územní plány obcí, na jejichž katastru se průmyslová zóna – letiště Líně nachází.

„Továrna na elektrobaterie je příslib, že by se mělo jednat o skutečně sofistikovanou průmyslovou činnost na bázi chytrého průmyslu s přesahem i do vědy a výzkumu. Takovou továrnu by mělo smysl v regionu mít a podporovat ji. Nesmí to být ale jen další montovna pro nekvalifikovanou pracovní sílu. To by bylo špatně pro okolní obce. Problémů s agenturními dělníky máme už v Plzni a okolních obcích více než dost,“ upozorňuje Tolar s tím, že investor, ať již Volkswagen nebo jiná velká automobilka, by si jistě před rozhodnutím o vstupu na lokální pracovní trh pečlivě prověřila jeho možnosti. Geografická poloha zóny letiště Líně u dálnice D5 je z hlediska firmy Volswagen velmi výhodná, jak z hlediska závodů v Německu, tak z hlediska mladoboleslavské automobilky ŠKODA.

Dodává, že pochopitelně nepřekročitelnou podmínkou výstavby a fungování továrny typu GigaFactory by musela být záruka minimalizování dopadů na životní prostředí. Vyplývá to i z povinnosti získat kladný posudek vlivu stavby na životní prostředí, tzv. EIA. Samozřejmostí je i účast dotčených obci k získání územního souhlasu.

Autor: Václav Cinádr