26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Průmyslové haly podél D5
Průmyslové haly podél D5
17. 3. 2016
Plzeňský kraj – Obří sklady, logistická centra, továrny na sedačky do aut, obaly z vlnité lepenky, kompresory nebo třeba chladicí boxy. Tisíce lidí našly práci v průmyslových zónách podél dálnice D5, především v těch největších na Tachovsku a Rokycansku.
Průmyslové haly podél D5
Letos uplyne deset let od dokončení dálnice a nové zóny ještě stále vznikají, i když zdroje volných ploch a hlavně pracovních sil se krátí.
„Evidujeme zhruba dvacítku průmyslových zón v Plzeňském kraji," říká šéf odboru regionálního rozvoje na hejtmanství Miloslav Michalec. V regionu významně klesla nezaměstnanost, na Tachovsku i díky dálničním areálům u Boru a Stříbra ze třinácti na současných zhruba šest procent. Podle geografa Jaroslava Dokoupila ze Západočeské univerzity mohou dokonce v budoucnu nastat problémy s nedostatkem pracovních sil. Přesto se průmyslové zóny ještě rozšiřují a vznikají i zcela nové – poblíž Nýřan hned dva. CT Park Blatnice je zatím jen na papíře, ale Mountpark u Heřmanovy Huti už se staví.
Deset let dálnice. Práci dala tisícům lidí
Jedete-li z Prahy na Plzeň a na Rozvadov, míjíte po obou stranách velké nízké haly označené jen názvem firmy. Za deset let, kdy je celá dálnice v provozu, jich tu vyrostla řada a další budou následovat. Odborníci se shodují, že výhody takových areálů převažují nad nevýhodami.
Nová pracovní místa zejména pro místní jsou největším plusem průmyslových zón. „Pro lidi je dobré, že to mají blízko do práce," říká například starosta Úherců Vlastimil Blažek. Kvůli dvěma velkým zaměstnavatelům dokonce vznikla poblíž areálu nová autobusová zastávka. Do Panattoni Parku u Stříbra nedávno začal jezdit z Plzně úplně nový spoj. „Linka je časovaná tak, aby zaměstnanci stíhali začátky a konce směn," říká zástupce investora parku Milan Kratina.
Zaměstnanci CT Parku u Boru mají k dispozici ubytovnu, restauraci, zázemí pro řidiče či lékařskou ordinaci. Firmy se snaží zvyšovat komfort pro své zaměstnance. Také u této zóny se počítá s rozšířením. „V současné době tu pracuje cca 1500 lidí, do roku 2020 by jich mohlo být až 3000," říká Iveta Kadeřávková z CT Park Boru. Podobně se má zvětšit i Panattoni Park Stříbro nebo VGP Park v Plzni na Bručné. Dva úplně nové areály mají vzniknout poblíž Nýřan.
Průmyslové areály s sebou zpravidla přináší více dopravy a kamionů. „Jsou ale mimo hlavní místa osídlení, a nedochází tak ve městech ke zhoršování dopravní situace. Koncentrace nákladní dopravy na hlavní dálniční tahy má na ostatní silnice v regionu pozitivní dopady – snížení emisí, hluku či snížení negativních dopadů na kvalitu vozovky. Nevýhody lokalizace areálů poblíž dálnice nevidím," podotýká Jaroslav Dokoupil z Fakulty ekonomické ZČU. Zároveň se ale zamýšlí nad 'vizuálním znečištěním' venkovské krajiny rozsáhlými stavbami.
Starosta Nýřan Jiří Davídek vidí problém i v záboru orné půdy, a proto se město dalšímu rozšiřování zón v okolí brání. „Zvyšují se zpevněné plochy a veškeré povodí od Nýřan k Heřmanově Huti nám pak dělá problémy," vysvětluje Davídek. Je navíc přesvědčen, že by nové firmy jen těžko sháněly zaměstnance. „Už stávající společnosti mají problém sehnat lidi. Nezaměstnanost je nízká, není kde brát," míní starosta.
Že je kapacita průmyslových areálů v kraji téměř naplněna, si myslí i Miloslav Michalec z krajského úřadu. Připomíná totiž ještě jeden velký areál, s nímž hejtmanství pro tyto účely počítá – letiště Líně. „Máme od armády slib, že až vyřeší soudní spor s firmou Plain Station, připadne celý 400hektarový areál kraji. Sem proto směrujeme případné strategické partnery a investory," upozorňuje Michalec.
Vůbec první průmyslová zóna v kraji vyrostla na Borských polích v Plzni a patří k nejvýznamnější v republice. „Když se naplnila, zvažovali jsme, zda chceme ještě jednu takovou zónu u sjezdu z dálnice mezi Radobyčicemi a Liticemi. Tzv. Jižní město jsme nakonec do územního plánu Plzně nezahrnuli a ani to nemáme v plánu. Nyní už není taková plošná poptávka po pracovních místech jako v 90. letech, firmy chtějí spíše kvalitu," uvedla Irena Vostracká z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
Starosta Boru: Více práce, ale také dopravy
Lidé z Boru u Tachova mohou už několik let jezdit do práce do průmyslových areálů u dálnice. Starosta Petr Myslivec ale vidí i negativa těchto zón – zejména více dopravy a problémy s ubytovnami.
Co změnila průmyslová zóna
u exitu Nová Hospoda na životě obyvatel Boru a okolí?
Jako přínos lze především hodnotit významné vytvoření velkého počtu pracovních příležitostí a oživení příhraničního regionu. V blízkosti zóny se však velmi zvýšila doprava. Kamiony bohužel jezdí i přes samotné město Bor.
Jaká pozitiva a negativa přinesl areál městu?
K negativům patří výrazné zvýšení dopravní zátěže přes město. Zátěž je i na využívání infrastruktury, například zdravotnictví
v Boru, kdy dochází
k velkému náporu potřeb ošetření u praktických lékařů. Negativně lze posuzovat
i vznik ubytoven na území města, kdy dochází k rušení klidu, zpravidla v nočních hodinách, a tím samozřejmě ke zvýšení přestupkové agendy. Pozitiva, to jsou především pracovní příležitosti pro občany města a regionu a zvýšení kupní síly ve městě.
Jak se město s negativními vlivy vyrovnává?
Městu by znatelně pomohlo urychlené vybudování obchvatu Boru. Je již naplánován, ale termín stavby zatím stanoven nebyl. Loni proběhla dvě setkání se zástupci firem z průmyslových areálů Nová Hospoda a Vysočany, dále byli přizváni zástupci Plzeňského kraje a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jednání inicioval Bor ve spolupráci
s poliklinikou právě kvůli zajištění lékařské péče pro pracovníky firem a zároveň vytvoření podmínek pro kvalitní žití v Boru a přilehlém regionu.
Má radnice možnost zasahovat do dění v zóně? Například do výběru investorů či do výstavby hal, komunikací a zařízení?
Město nemá zákonnou možnost zasahovat do výběru investorů, pouze máme jako účastník při stavebním řízení právo se vyjadřovat k jednotlivým stavbám.
Jak hodnotíte z pozice starosty spolupráci s provozovatelem průmyslového areálu?
S vlastníkem průmyslové zóny Nová Hospoda vycházíme dobře. V současné době projednáváme možnost spolupráce v rámci protipovodňových opatření města, které nyní připravujeme projekčně. A plánujeme pravidelná setkání dvakrát ročně.
U Borgers pracují oba manželé, někdy i celé rodiny včetně dětí
Jednou z firem, které dlouhé roky působí na Rokycansku, je i Borgers CS zabývající se výrobou tkanin a koberců pro automobily. Za tu dobu si vychovala řadu dlouholetých zaměstnanců. Patří mezi ně také Václav Svěchota, který ve firmě pracuje čtrnáct let.
„Prošel jsem různými funkcemi v plánování i řízení výroby. Měl jsem na starosti třeba pět firemních skladů ve všech závodech na Rokycansku. Teď dělám na pozici fleet managera a mám na starosti vše kolem vozového parku," uvedl Svěchota.
„Potvrdilo se mi, že Borgers je firma, kde může člověk pracovně růst," říká a pro další příklad nechodí daleko. Ve firmě pracuje i jeho žena Jaroslava. Začínala u výrobní linky a pak se propracovala na funkci vedoucí kontroly jakosti zboží na příjmu materiálu. „Není také výjimkou, že do podniku přicházejí děti dnešních zaměstnanců. U řady kolegů vidím, že děti jdou v jejich stopách. Mých dětí se to zatím netýká, obě ještě studují. Je vidět, že rodina je pro firmu důležitá," míní Václav Svěchota.
Miroslava Tolarová, Jiří Kohout, plzensky.denik.cz
Mohlo by vás také zajímat
