Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Pavel Čížek: V hnutí STAN jsou šílenci, které baví rozvíjet obce

Pavel Čížek: V hnutí STAN jsou šílenci, které baví rozvíjet obce

27. 6. 2014

Hostem politického Studia Z Televize ZAK byl tentokrát starosta Spáleného Poříčí, předseda STAN a zastupitel Plzeňského kraje Pavel Čížek. Dlouholetý starosta Spáleného Poříčí vysvětlil divákům Televize ZAK, proč by si rozhodně neměli nechat ujít návštěvu tohoto městečka na jižním Plzeňsku. Dále Pavel Čížek představil hnutí STAN a objasnil jeho velký přínos pro další starosty obcí a měst i pro lidi, kteří by měli chuť změnit něco v místě svého bydliště a kteří by se chtěli aktivně zapojit do komunální politiky. V rozhovoru s Pavlem Čížkem jsme se také zajímali o to, jak vypadá práce opozičního zastupitele Plzeňského kraje a zda může opozice dosáhnout nějakých výrazných výsledků.
Pavel Čížek: V hnutí STAN jsou šílenci, které baví rozvíjet obce

Pavel Čížek: V hnutí STAN jsou šílenci, které baví rozvíjet obce

O vás je známo, že se v komunální politice pohybujete už hodně dlouho. Kdy jste do tohoto „vlaku“ nastoupil?

„Do komunální politiky jsem vstoupil v roce 1989 a nejdříve jsem pracoval jako místostarosta a pak i jako starosta Spáleného Poříčí.“

Můžete vaše městečko nějak přiblížit, proč by měl turista přijet právě do Spáleného poříčí?

„Je to zajímavé městečko, dostali jsme i cenu Historické město roku, máme nově opravené náměstí a čtyři ulice, opraveny jsou i všechny zdejší památky. Když k nám návštěvník přijde tak se mu věnují na infocentru a provedou ho celým městem. Velmi atraktivní je barokní špejchar, kde je řada expozic a vystavuje se tam i kreslený humor Jiřího Wintera Neprakty. Návštěvníci města nebudou rozhodně zklamáni a navíc mohou vyrazit na pěší i cyklovýlety do našeho okolí, patří k nám také dalších deset obcí.“

Jste také krajským předsedou hnutí STAN, tedy Starostové a nezávislí. Jak toto hnutí funguje?

„V hnutí STAN jsou šílenci, které baví rozvíjet obce. Založili jej lidé, kteří byli zastupiteli a starosty. Chtěli pomoc svým obcím a zjistili, že musí jít i do té vyšší politiky. Takto začínali například poslanci Petr Gazdík a Stanislav Polčák, nebo hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Ve všech těch svých pozicích pomáhají obcím. Obcím STAN pomohl s rozpočtovým určením daní, mají nyní více peněz a řeší se řada dalších problémů. Kontakt mezi starosty a hnutím je přímý, kdykoliv může každý požádat o radu ty nejvyšší představitele a oni se snaží, aby obcím okamžitě pomohli. STAN je i takovou obrovskou databankou zkušeností, protože k nám patří stovky starostů. Stačí se jen přihlásit jako příznivce našeho hnutí, ale můžete kandidovat na jakékoliv kandidátce. Okamžitě se každému zájemci dostanou potřebné informace. Co nevíme přímo my, zjistíme, zda už takovou podobnou věc nějaký jiný starosta někde řešil a dostane se rady a pomoci. Pomoci můžeme i při volbách. Jsme prostě takový servis pro starosty.“

Zaznamenali jste v poslední době větší zájem ze strany starostů vstupovat do STAN?

„Zájem je a vzrůstá, protože v komunálních volbách kandidujeme zvlášť, nikoliv s TOP 09. Máme dokonce vytvořen web s názvem „chci kandidovat,“ kde dostane každý člověk, který chce změnit něco ve své obci, rady, jak to udělat, jak do toho jít. Máme samozřejmě zájem na tom, aby vstupovali do komunální politiky mladí lidé. Dnes už tam jsou i finance. Nemám rád takový ten pesimismus, kdy lidé říkají, že stejně nic nezměníme, všechno se udělá někde nahoře. V té obci to ale není vůbec pravda. V komunálních volbách si volič může vyškrtnout kohokoliv chce z různé strany, naservíruje těm stranám, koho chce mít v zastupitelstvu. A když se někdo dostane do zastupitelstva, tak může hodně změnit.“

 

Když STAN vyrazil do boje za vyšší rozpočtové určení daní, byli mnozí starostové skeptičtí, jak to celé dopadne. Jak na RUD pohlížejí teď, když si většina obcí i měst výrazně polepšila?

„Byl to velký, boj, trvalo to skoro šest let, než se podařilo zajistit, aby obce měly více více peněz. Dokonce jsme byli s vlajkami před úřadem vlády, bylo nás tam tehdy skoro tisíc, ale podařilo se. Loni poprvé začalo to nové RUD platit a třeba v Plzeňském kraji přibylo obcím 800 milionů korun. Úplně nejvíc dostaly Klatovy, jednalo se o 31 milionů korun více, Domažlice a Tachov si polepšily zhruba o 27 milionů korun. Peníze dostaly i Přeštice, Rokycany, ale i menší města a obce. Například Spálené Poříčí má více o pět milionů korun. Když se to tak vezme u těch větších měst, tak mohou díky novému RUD postavit každý rok jednu novou mateřskou školu.“

Jak využili starostové těch nečekaně nabitých peněz?

„Obce, které měly rozjeté velké projekty, tak těm to zachránilo jejich spolufinancování, nemusely si půjčovat, nemusely si brát úvěry. Hodně starostů tomu ale nevěřilo, že to skutečně vyjde, byli spíše překvapeni a určitě to nestačili za loňský rok utratit. Takže něco udělají letos a něco v dalších létech. Nám ve Spáleném Poříčí to obrovsky pomohlo v tom, že děláme vodovod ve čtyřech našich obcích, chceme zároveň udělat cesty, opravujeme dvě návsi, abychom neopravovali jen tu centrální obec, ale i ty ostatní.“

Jste také členem krajského zastupitelstva, jak hodnotíte opoziční činnost? Má to vůbec smysl?

„Pro nás, kteří řídíme obce a snažíme se tam něco vymýšlet, je trošku náročné být tím, kdo něco v opozici kritizuje. Snažíme se být opozicí jednoznačně konstruktivní, nekritizujeme kraj jen za to, že vynakládá příliš moc peněz do krajských nemocnic, ale přicházíme vždy s konkrétními náměty. Snažíme se při každé změně rozpočtu alespoň několik drobných věcí tam prosadit, o kterých jsme přesvědčeni, že mají význam a pro kraj to nemá tak velké zatížení. I ta opoziční činnost má svůj smysl a každý rok něco dobrého dokážeme prosadit.“

Blíží se komunální volby, budete znovu kandidovat?

„Dlouho jsem váhal, ale nakonec jsme se rozhodli, taková ta naše skupinka která toho dělá v obci hodně, že to ještě zkusíme. Máme rozběhnutou řadu akcí, dělali jsme například plánování krajiny, jednali jsme s veřejností o prioritách a máme připravené opravdu zajímavé nové projekty. Rádi bychom je veřejnosti představili a ucházeli se o to, zda budou mít zájem na tom, abychom ještě něco dokončili.

Autor: Richard Beneš