Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Na venkově hrozí problém se zajištěním lékařské péče

Na venkově hrozí problém se zajištěním lékařské péče

11. 4. 2014

Praktičtí lékaři stárnou a většina z nich se blíží důchodovému věku. Náhrada za stárnoucí lékaře se však ve většině případů hledá těžce. Problém se zajištěním dostupné lékařské péče v blízké době dopadne na řadu zejména venkovských obcí.

Podle odhadu je průměrný věk praktického lékaře na Klatovsku 53 let, v jiných oblastech Plzeňského kraje je situace ještě horší. Například na Domažlicku jsou takřka dvě třetiny praktických lékařů v důchodovém věku. Sehnat náhradu za stárnoucí lékaře však je hlavně pro menší obce  obtížné. Mladí lékaři, kteří by se chtěli na venkově věnovat práci praktika, nejsou. Důvody jsou dva - mladým lékařům se na venkov nechce a příprava praktických lékařů je finančně náročná. Stát navíc ve zdravotnictví směřuje prakticky veškerou poskytovanou podporu do nemocnic, do soukromých praxí se nedostane skoro nic.

V roce 2006 bývalý ministr zdravotnictví David Rath zrušil systém doškolování praktických lékařů s tvrzením, že je vlastně nepotřebujeme. Další ministr Tomáš Julínek změnil systém dalšího vzdělávání lékařů tak, že mladé zájemce prakticky odradil.

Každý zájemce musí absolvovat přípravu na akreditovaném pracovišti, u akreditovaného praktického lékaře. Nemůže absolvovat přípravu u jakéhokoliv lékaře, pouze u takového, který má zvláštní akreditaci od ministerstva zdravotnictví. Akreditaci musí mít i lůžková zařízení, ve kterých musí budoucí praktik absolvovat velkou část specializační přípravy. Nemocnice přitom nechtějí zaměstnávat zájemce o specializační přípravu, kteří by jim poté odešli do soukromé praxe.

Pokud zájemce o praktické lékařství nezíská místo v nemocnici, může se pokusit získat zaměstnání do doby, než se postaví na vlastní nohy, u svého lékaře - školitele. Šance však je malá, protože podle lékařů v současném zdravotním systému většinou uživí soukromá praxe pouze jednoho lékaře a zdravotní sestru, na více zaměstnanců už výdělek nestačí. Stát sice může na každého školeného lékaře poskytnout dotaci na takzvané rezidenční místo, jenže z dotace musí školitel zaplatit stáž absolventa v nemocnici, veškeré další náklady vznikající při praxi a také poskytnout mladému lékaři plat. Například v klatovské nemocnici se platí za stáž 350 korun na den. Není také šance, že by státem zřizované fakultní nemocnice poskytovaly zdarma praxe budoucím praktickým lékařům, protože již přijetím absolventa do školení vznikají nemocnici určité náklady, jako je např. pojištění, ochranný oděv či pomůcky. Dotace proto v řadě případů ani nepokryje všechny náklady na přípravu. Navíc školitel za nováčka zodpovídá a musí dotaci sám administrovat, což v českých podmínkách nebývá jednoduché. Má práci navíc a ještě se přitom vystavuje riziku sankcí za nedodržení mnohdy formálních pravidel dotačního programu. Nováček nakonec musí od končícího lékaře jeho ordinaci odkoupit. Cena se podle počtu pacientů pohybuje kolem cca 1 mil. Kč.

V praxi proto není školení nováčků a převod ordinací masovou záležitostí. V roce 2006 měli zájem stát se praktikem pouze tři lékaři, v roce 2012 jich bylo už 190. Ani postupné zvyšování počtu zájemců o tento obor však zatím nestačí nahradit deficit praktiků, který je způsobený stárnutím a nedostatkem nových lékařů v předchozích letech. Nováčci se také snaží uchytit spíše ve větších městech. V dalších letech proto může dojít k situaci, kdy velká část obyvatel, zejména na venkově, žádného praktického lékaře mít nebude. Často půjde o starší lidi, kteří by potřebovali častější péči a kteří se budou obtížně dostávat k ošetření do větších center.

Podobná situace je také u dětských lékařů, kde je problém ještě znásoben klesajícím počtem dětí, a zubařů.

Své o tom vědí například v Kasejovicích v okrese Plzeň - jih. Město se dlouhodobě snaží vytvářet zde pracujícím lékařům výhodné podmínky pro práci. „Už v roce 1996 jsme koupili budovu zdravotního střediska,“ říká starostka Kasejovic Marie Čápová, „a od té doby do místního zdravotního střediska stále investujeme.“ V roce 1998 město objekt za 1,1 mil. Kč rekonstruovalo, v roce 2011 provedlo na budově další stavební úpravy za 2,4 mil. Kč. V budově je ordinace praktického lékaře a zubaře, dále sem do ordinace zajíždí dětský lékař a ženský lékař. Město kromě investic do budovy přispívá také tím, že hradí lékařům část provozních nákladů na ordinace.

„Před několika lety odešla do důchodu zdejší zubařka a poprvé nastal problém se zajištěním péče pro stovky jejích pacientů,“ říká Marie Čápová. „Pokoušeli jsme se k nám získat nového zubaře, několik zájemců se zde vystřídalo, nikdo ale nastálo nevydržel,“ uvádí dále starostka. „Město zakoupilo v roce 2012 nové zařízení zubní ordinace. Od tohoto roku se nám také podařilo zajistit, že sem na jeden den v týdnu zajíždí lékař z Plzně, jsme rádi alespoň za to,“ dodává.

Na konci roku 2014 se do důchodu chystá zdejší praktická lékařka. Náhradu za ni se zatím sehnat nedaří. Město přitom místnímu lékaři dává k dispozici velký byt se zahradou za symbolické nájemné, novému lékaři je připraveno v rámci možností vyjít vstříc i v dalších věcech. „Nechceme, aby zdejších více jak tisíc pacientů zůstalo bez dosažitelné lékařské péče,“ říká starostka Marie Čápová.

Autor: Pavel Löffelmann