CHKO Brdy v roce 2017: Nové stezky i odstranění staré munice

Turisté vloni tuto Malou Šumavu začali objevovat. Ochránci přírody o ni začali ve velkém pečovat. Vojáci, kterým dříve coby Vojenský újezd Brdy patřila, ji pročesávali a hledali nevybuchlou munici.

Podívejte se proto s námi na to, co čeká CHKO Brdy v letošním roce.

Po modré značce až ke Třem trubkám

Klub českých turistů (KČT) v loňském roce v CHKO Brdy vyznačil prvních 30 km tras, které se návštěvníci naučili rychle používat. Letos k nim přibudou další.

Podle předsedy Krajské komise značení KČT Plzeňského kraje Vladislava Sajdla se čeká na jarní oteplení a na povolení správy CHKO. „Do května, června bychom chtěli mít vyznačené další trasy. Modrou značku, která nyní vede od Strašic, prodloužíme až k loveckém zámečku Tři trubky, kde naváže na trasu středočeských značkařů vedoucí od Jinců. Ke Třem trubkám povede také žlutá značka, kterou vyznačíme z Dobříva," řekl Vladislav Sajdl.

Pasoucí se zvířata i monitoring rysa

CHKO Brdy spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Péče o faunu a floru bude letos pokračovat s projekty, jež se během loňského prvního roku osvědčily.

Jedním takovým projektem je pastva krav, které pomáhají udržovat bezlesí u Padrťských rybníků. Další zvířata jsou na Vystrkově. Vedoucí správy CHKO Brdy Bohumil Fišer řekl: „Budeme určitě pokračovat v péči, kterou zajišťuje pastva, a pokud to bude možné, plochy pastvin třeba rozšíříme."

Bohumil Fišer by byl také rád, kdyby se letos rozhýbalo jednání s Vojenskými lesy a statky. Správa CHKO by totiž ráda „zlepšila druhovou skladbu lesů", což znamená obohacení smrkových lesů nejen o listnáče. „Hlavně o buky a jedle. Už rok a půl se na tom domlouváme," řekl Fišer.

Kromě toho správa CHKO pokračuje v monitoringu rysa ostrovida. Chybí jí totiž důkaz o tom, jestli tato kočkovitá šelma v Brdech také žije, ne že tudy jen prochází. „V neposlední řadě na letošní rok chystáme i akce pro veřejnost. Budou to opět vycházky, například na Den Země, a jednu připravujeme také s Českou astronomickou společností," dodal Fišer.

Historie Brd

Dělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927.
V roce 1940 rozhodli němečtí okupanti o jejím rozšíření a vystěhování jedenácti obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť, aniž by obyvatelům zajistili náhradní bydlení.
Po válce se lidé vrátili, střelnici začala využívat československá armáda.
V roce 1952 se vojenské území opět rozšířilo, tentokrát o obce Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín. Vznikla kasárna, radarová stanice, tanková střelnice.
Po roce 1968 v Brdech působil také útvar sovětských vojáků, po roce 1989 byly Brdy hlavně cvičištěm.
Zrušení Vojenského újezdu Brdy se plánovalo od roku 2011.
Zanikl 1. ledna 2016 a současně s tím se území stalo chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 345 km2.
O území CHKO BRDY se dnes dělí čtyři okresy Plzeňského a Středočeského kraje.

Vojáci letos dokončí pyrotechnickou očistu, tři čtvrtě prací už je hotovo

Takzvaná pyrotechnická asanace Brd začala už v roce 2012 a od té doby je stále sledovaná. Armáda ČR (AČR) při ní pročesává lesy a louky a hledá nevybuchlou munici. Kde ještě vojáci nebyli, tam lidé nemohou. Na vědomí jim to dávají výstražné cedule s nápisy „ZÁKAZ VSTUPU! PROSTOR PYROTECHNICKÉ ASANACE", případně „VSTUP ZAKÁZÁN – PROSTOR BEZ PYROTECHNICKÉ ASANACE".

Je to pomalá, ale důkladná práce. Obzvláště zpočátku ji nejvíce brzdilo extrémní množství nálezů, obtížná dostupnost terénu a především hustota náletových křovin a rychle se obnovující vegetace za dobu nevyužívání prostoru. Letos tento velký úklid skončí.

Informační důstojnice 15. ženijního pluku Jana Sedláčková k práci pyrotechniků v CHKO Brdy řekla: „Celková plocha určená k pyrotechnické asanaci je 12 703 ha. Ke dni 31. prosince 2016 je asanace provedena na 72 % z celkové plochy. Podle nařízení Náčelníka Generálního štábu AČR má být pyrotechnický průzkum dokončen k 31. 12. 2017. Harmonogram prací Odřadu pyrotechnické očisty 15. ženijního pluku je plánován tak, aby pyrotechnická asanace území k tomuto datu skončila."

A co nejčastěji vojáci při provádění očisty nalézají? „Od zahájení pyrotechnických asanací v roce 2012 bylo nalezeno více než 8122 kusů munice či jiných muničních elementů. Nejčastěji se jedná o dělostřelecké granáty ráže 100, 122 a 152 mm a další střely menších ráží od 30 do 85 mm."

Až očista skončí, co bude armáda v Brdech dělat? Za Generální štáb AČR odpovídá Jan Šulc: „Po zrušení Vojenského újezdu Brdy si AČR ponechala k užívání prostory posádkového cvičiště využívaného především 13. dělostřeleckým plukem dislokovaným v Jincích a některé další objekty spojené s její činností. Na jejich další užívání nebude mít ukončení pyrotechnické asanace žádný vliv. Stejně tak počítáme ve spolupráci s civilními partnery i s další účastí AČR na tradiční akci Bahna."

Signál z Drahlína a Prahy, informační body na rozcestích

Letos by se mělo také podařit pokrýt CHKO Brdy mobilním signálem. Vloni to dohodli zástupci Plzeňského kraje, mobilních operátorů, Armády ČR a Vojenských lesů s tím, že v plánu je pro šíření signálu využít armádní vysílače na vrchu Drahlín a Praha. Signál je potřebný především k případnému přivolávání záchranářů, hasičů nebo policistů. Správa CHKO si ale stojí za tím, že turisté ho nutně nepotřebují.

Zároveň se pracuje také na vytvoření záchranných informačních bodů, ze kterých by si lidé v nouzi mohli přivolat pomoc. Tyto body by se mohly objevit u odpočívadel a na křižovatkách brdských cest. Návštěvníci Brd by se pomocí nich mohli spojit s operátorem a přivolat pomoc.

Pavel Korelus, deník.cz
Zdroj: http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chko-brdy-v-roce-2017-nove-stezky-i-odstraneni-stare-munice-20170106.html