Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Aktuality Bernard: Neschvalujeme jaderné úložiště na Horažďovicku

Bernard: Neschvalujeme jaderné úložiště na Horažďovicku

23. 9. 2021

Rozhovor s Josefem Bernardem po protestu „Na kole a pěšky proti úložišti jaderného odpadu“ v Maňovicích na Horažďovicku.

zprava: starosta Chanovic Petr Klásek, Daniel Kůs (Piráti), Josef Bernard (STAN), starosta Pačejova Jan Vavřička (STAN), starosta Maňovic Josef Jirsa

zprava: starosta Chanovic Petr Klásek, Daniel Kůs (Piráti), Josef Bernard (STAN), starosta Pačejova Jan Vavřička (STAN), starosta Maňovic Josef Jirsa

Pane Bernarde, když jste se jako hejtman dozvěděl, že by v Plzeňském kraji mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, jak jste to přijal? Dokážete si představit, že by se tu jednou skutečně mohl jaderný odpad do hlubinného úložiště ukládat?

Nechci úložiště jaderného odpadu v předhůří Šumavy. Celý ten záměr mi připadá scestný. Myšlenka, že musíme nyní spěchat s takovýmto významným zásahem do přírody, je pro mě nepřijatelná. Lidské vědění v oblasti vyhořelého paliva se zásadně posouvá. Získejme čas a pak čiňme nevratné kroky.

V prosinci vláda rozhodla zařadit Březový potok mezi čtyři nejvhodnější lokality pro hlubinné úložiště. Myslíte si, že výběr byl v pořádku?

Technicistně, z hlediska zkoumání podloží, asi ano. Problémem jsou socioekonomické dopady, komunikace se starosty a občany. V těchto aspektech vláda selhává. Nyní, když už je spousta rozhodnutí za námi, se to pokouší napravit, ale to již je pozdě. Schválně přeháním, ale kde se toto vysloveně technicistní posuzování lokalit pro hlubinné úložiště zastaví? Kdyby nejlepší podloží bylo na Boubíně, uděláme sklad tam?

Kraj se jasně vyjádřil proti umístění úložiště na území kraje i za zastavení veškerých přípravných kroků Správy úložišť. Je v tomto postoji krajská samospráva jednotná?

Ano, zastupitelstvo dokonce dvakrát velkou většinou odsouhlasilo usnesení proti úložišti na Březovém potoce. Tady není sporu o tom, že Plzeňský kraj je zásadně proti.

Jsou podle Vás jiné reálné možnosti, co dělat s vyhořelým jaderným palivem a jaké kroky by pro ně česká vláda měla udělat?

Ano. Pokusím se být stručný a nastíním postupné kroky. Relativně jednoduše si můžeme nakoupit více času. Stávající kontejnery v překladištích mohou projít kontrolou a repasí tak, aby nám sloužily navíc o 20 až 40 let. Jsou velice bezpečné, konstruované například i proti pádu letadla. Neohrozí je ani požár o teplotě 1000 stupňů Celsia či utržený rotor padajícího letadla. Budovy meziskladů se dají také poměrně levně upravit na střednědobé skladování.

Poté můžeme rozšířit další varianty nakládání s odpadem. Možnosti jsou v podstatě čtyři. Ta současná, kdy zakutám vysoce radioaktivní odpad 500 metrů pod zem na období několik statisíců let. Opravdu si nejsem jistý, jestli můžeme vůbec dohlédnout na možné problémy například v dalším tisíciletí. Druhá možnost je zásadní redukce objemu odpadu až na poměr 1:10. To by určitě rovněž stálo za to. Namísto 1 500 000 nákladních aut se zeminou by rázem v krajině jezdilo pouze 150 000. A to už je pořádný pozitivní dopad na případné staveniště úložiště. Třetí možnost je snížení toxicity ukládaného odpadu. Tím by se významně ulevilo budoucím generacím. Materiál by přestal být radioaktivní za stovky let, ne za tisíce. Poslední možností je budoucí využití odpadu pro energetiku. Uran není úplně vyhořelý, stále ještě může sloužit. Ale přiznávám, že poslední možnost je z hlediska výzkumu a vývoje naprosto v plenkách.

Proč myslíte, že existuje tak silný konflikt mezi samosprávami dotčených obcí a zodpovědnými státními úřady, tedy zejména Správou úložišť radioaktivních odpadů a Ministerstvem průmyslu a obchodu?

Nejsou nastaveny férové podmínky. Stát vystupuje jako naprostý suverén, který jenom oznamuje. Obce nemají žádnou pravomoc. Stát si je žádá pouze jako jakýsi fíkový list. Pokud se toto nezmění a nenastaví se férová pravidla, nikdy konflikt neskončí. Je potřeba změnit příslušný zákon a obce postavit do role rovnocenného partnera.

Pokud bude pokračovat hledání místa pro hlubinné úložiště i nadále, co by se podle Vás mělo změnit, aby se neprohluboval existující konflikt mezi Správou úložišť a Ministerstvem průmyslu na jedné straně a starosty obcí na druhé?

Musíme se znovu vrátit ke koncepci z roku 2019. Ta vycházela z úvah o řešení jaderných odpadů z 80. let minulého století. Za tu dobu jsme ve výzkumu pokročili. Pojďme se otevřít i jiným variantám. Do roku 2030 bych pokračoval i s monitoringem vhodných úložišť, ale nevratné kroky bych činil až po zevrubném zvážení všech variant. Tímto způsobem postupuje například Kanada. Ta rovněž vybudovala sklad pro střednědobé uložení jaderného odpadu a definitivně rozhodne déle.

Správa úložišť nabídla starostům z lokality Březový potok, že s nimi založí tzv. lokální pracovní skupinu a bude se s nimi scházet a vyměňovat si informace. Je toto správná cesta?

Myslím, že teď do voleb nemá cenu nic organizovat. Jsou tu dvě různá řešení. Stávající vláda prosazuje rychlou variantu a do roku 2050 chce začít kopat. My navrhujeme jiné řešení, které jsem popsal výše. Nechť rozhodnou občané.

Co byste ze své pozice chtěl vzkázat obyvatelům obcí z lokality zvané Březový potok?

Vydržte.

 

Děkuji Vám za rozhovor.

Autor: Václav Cinádr  |  Zdroj: Edvard Sequens, zpravodaj Jaderný odpad