Vesnické prodejny žijí díky dotacím z kraje. Jinde v Česku je neznají

Bývají tím posledním, co na malých vesnicích zbylo. Malé krámky či „jednoty", kde si hlavně starší lidé, jež nemají auto, mohou nakoupit základní potraviny, a kde se soustředí společenský život ve vsi.

 

Pardubický kraj je v celé republice jediným, který si význam těchto malých a často i ztrátových prodejen uvědomuje a kvůli zachování života na venkově je finančně podporuje. Jen v letošním roce dal na udržení obchůdků skoro 1,5 milionu korun, které rozdělil mezi 37 obcí.

 

„Bez dotace kraje bychom tu prodejnu už neudrželi, ti mladší totiž jezdí autem do marketů v tři kilometry vzdáleném Lanškrouně," řekla Věra Švermová, starostka Albrechtic u Lanškrouna, které mají jen 470 obyvatel.

 

Obec od hejtmanství dostává každý rok 100 tisíc korun, ta k tomu konzumu přispívá stejnou částkou.  Obchod tu díky tomu udrželi a ceny jsou zde navíc více než konkurenční těm, na jaké jsme zvyklí právě ve velkých obchodech.

 

Podobně si počíná řada dalších obcí. Dotacím od hejtmanství se těší například Chrastavec či Koruna na Svitavsku. V první vesnici obecní úřad s pomocí kraje přispívá spotřebnímu družstvu, které obchod provozuje, ve druhé se o krámek stará přímo obec.

 

Kraj mohou o dotaci na provoz obchodu nebo pojízdné prodejny žádat ty obce, které nemají více než 500 obyvatel nebo město do 2 000 obyvatel pro svou místní část, která má do 500 osob.

 

„Finanční prostředky jsou vždy poskytovány zpětně podle skutečných nákladů prodejny v předcházejícím roce. Uznatelnými náklady jsou například elektrická energie, otop, voda, ale také vybavení prodejny klimatizací, mrazícím nebo chladicím zařízením," upřesnil pardubický krajský radní Václav Kroutil.

 

Hejtmanství poskytuje dotaci ve výši padesáti procent nákladů v běžném roce, na jednu prodejnu však nejvíc sto tisíc korun. Podmínkou je pochopitelně přesné doložení skutečně vynaložených nákladů na provoz. Což u mnohých obcí bývá problém.

Podpoří i pojízdné prodejny

 

„Například v Bousově na Chrudimsku i díky dotaci od kraje mohl v roce 2011 vzniknout obecní obchod. V malých místních prodejnách navíc často koupíte kvalitní potraviny, které vypěstovali zemědělci žijící v regionu. Ti se přitom v konkurenci levného a ještě levnějšího jen obtížně prosazují do nabídky velkých mezinárodních obchodních řetězců," dodal Kroutil.

 

Kraj si uvědomuje, že obchody jsou v malých vesnicích mnohdy to poslední, co obce zachraňuje před dalším odlivem obyvatel.

 

Faktem je, že podobnou podporu, která se týká i pojízdných prodejen, nám vesnice za hranicemi našeho kraje jen závidí. Systém už v kraji funguje pět let a za tu dobu se kvůli obrovskému zájmu obcí dotační částky zvýšily čtyřikrát.

 

„Bylo by dobré oslovit i naše hejtmanství, zda by s podobnou iniciativou také nepřišlo," posteskli si na svém posledním jednání starostové Svazku obcí Podoubraví  na Havlíčkobrodsku, kde je spousta malých vesnic.

Mnohde si obce pomohly samy

 

Jsou ale dokonce obce, které musely zvládnout svou prodejnu udržet i bez pomoci kraje.

 

„Také u nás to Jednota před časem zabalila, našli jsme ale možnost, jak prodejnu udržet. Obec objekt koupila a dala do nájmu ženě, která v něm prodává každé dopoledne. Nájemné je nulové a obecní úřad platí i elektřinu, kterou obchod spotřebuje. Do prodejny jsme už koupili dvě nové lednice a mrazák, teď budeme kupovat ještě jeden. Něco nás to sice stojí, ale lidé jsou rádi, že o možnost nákupu nepřišli," řekl Vladimír Petr, starosta Libkova na Chrudimsku, který čítá jen 82 obyvatel.

 

Autor: Redakce

Pojízdná prodejna. Ilustrační snímek. Autor: Vít Černý