26. 3. 2025
Hlavní stránka Regiony Pardubický kraj Jiří Hájek: Novela mysliveckého zákona je šitá horkou jehlou a je nekoncepční
Jiří Hájek: Novela mysliveckého zákona je šitá horkou jehlou a je nekoncepční
30. 1. 2025
Poslanec Jiří Hájek se zamýšlí nad chystanou novelou mysliveckého zákona. Novela je podle něj šitá horkou jehlou a je nekoncepční. Nehledá ani nenachází pomyslný balanc mezi vlastníky lesů a půdy a myslivci.

Jiří Hájek: Novela mysliveckého zákona je šitá horkou jehlou a je nekoncepční
Hlavní cíle novely jsou dva, posílit práva vlastníků půdy a vyřešit zvýšené stavy zvěře. Posílení práv je ale vyřešeno jejich omezením, stát má nastavit výši odstřelu i stavy zvěře v honitbách a vlastník na toto nebude mít žádný vliv. Řešení problému s vyššími stavy zvěře, která v současnosti způsobuje škody, ať už na lesních porostech nebo zemědělské půdě je také velmi diskutabilní, protože zákon je napsaný tak, že k dosažení snížení stavu zvěře jeho schválením nedojde. Nenaplní se tedy smysl této novely.
Bez pochyby novela mysliveckého zákona je potřeba, zákon je starý přes dvacet let a jeho platná verze z roku 2001 není rozhodně optimální. Už tenkrát byla přijata celá řada nedomyšlených a v praxi nepříliš funkčních opatření, které nám komplikují situaci dodnes. Příkladem je prakticky nevyužívaný institut náhrady škody za zničení dřevin a úrody od divoké zvěře.
Již nyní vlastníci prostřednictvím valné hromady honebního společenstva rozhodují o tom, zda v honitbě budou vykonávat myslivost sami, anebo ji pronajmou. Pokud ji pronajmou mysliveckému spolku, pak mají ze zákona přednostní právo na vstup do něj před jinými osobami. Zároveň vlastníci schvalují plány lovu a tím i ovlivňují stavy zvěře. Nikde jsem však nezaznamenal žádnou statistiku, do jaké míry vlastníci pozemků tohoto svého práva dnes využívají. Dle informace z Mze tohoto práva využívají pouhá 4%.
Jak potom můžeme rozhodovat o rozšíření katalogu práv, když ani neznáme využívání těch stávajících?
Hlavní sporné body jsou snížení minimální výměry honitby z 500 hektarů na 250 hektarů, nově zaváděné nárokové povolenky, druhy lovné zvěře a pokuty pro myslivce při nedodržení daných počtů odstřelů.
Zásadně nesouhlasím se snižováním minimální výměry honitby, která dnes činí 500 ha. Již nynější hranice je na samé hranici smysluplnosti s ohledem na přirozený pohyb zvěře, její stanoviště a podobně. Například pro spárkatou zvěř je i nynější stav málo. Pokud by se honitby dále snižovaly, stane se jakákoli péče o zvěř pouhou iluzí. Z myslivosti by se tak stal pouhý lov, a to je špatně. Čím menší by byly honitby, tím jich bude více a tím se bude jen násobit dosavadní úřední agenda. Přibydou také hranice mezi jednotlivými honitbami, a tedy i potenciální spory mezi sousedy.
Pokud bych přesto měl na novele něco ocenit, je to snaha o digitalizaci informačního systému a zároveň nastavení reálné kontroly lovu. V tomto ohledu se zaspala doba a novela se to snaží napravit.
Zákon také zavádí tzv. nárokové povolenky, kdy vlastník honitby nad 30 hektarů má nárok na povolenku, která je přenositelná. To znamená, že se může v honitbě objevit kdokoliv, kdo má lovecký lístek. Může střílet tedy všechno – spárkatou zvěř, vysokou, srnčí a samozřejmě i škodnou. To není řešení. Je to opět ode zdi ke zdi. A stejně nezaručuje účinnou regulaci vyšších stavů zvěře. Navíc trvalý lovecký tlak nutí zvěř žít velmi skrytě, prakticky neopouští houštiny a způsobuje ještě větší škody na mladých stromcích.
Myslivost je dobrovolná, zájmová činnost, kterou lidé dělají ve svém volném čase. Některá sdružení fungují lépe, některá hůře. Každý rok myslivců ubývá a mladí se do toho příliš nehrnou. Pokutování myslivců by jenom tento stav zhoršilo. Řešením je větší otevření mysliveckých spolků pro mladé lidi a motivovat myslivce k odstřelům, nikoliv je sankcionovat. Je čas na kompromis, který posílí práva vlastníků a zároveň umožní kvalitní péči o volně žijící zvěř.
Pak z logiky věci vyplývá otázka, kdo tuto činnost péče o zvěř ve volné přírodě bude dělat? Zda vlastníci, nebo stát. Ze zkušeností víme, že ne všichni vlastníci půdy a lesů chtějí vykonávat myslivost a starat se tak o volně žijící zvěř. Řešením je větší otevření mysliveckých spolků pro mladé lidi a motivovat myslivce k odstřelům, nikoliv je sankcionovat.
Řešením je kompromisní návrh, který více zohlední práva vlastníků lesů a pozemků a zároveň umožní kvalitní péči o volně žijící zvěř. Zároveň se obávám, že dojde k předložení až desítek pozměňovacích návrhů, které budou chtít nedodělanému zákonu pomoci, ale ve výsledku bude zákon horší než před tím.
Jak jsem se již zmínil, zákon o myslivosti by měl být modernizován, ale ne tak, jak je nyní předkládán do Poslanecké sněmovny. Podle mne by bylo tedy nejlépe zákon přepracovat a doplnit.
Jiří Hájek
Autor: Jana Rosenbergerová