Ekonomika v Pardubickém kraji za 15 let posílila skoro o polovinu

  (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

 

    "Je to vlastně průměr mezi kraji. O dynamiku se staraly například Iveco nebo Foxconn, také jejich výkyvy měly velký vliv na celkové výsledky, které se u malých firem schovají. Po stránce ekonomické jsou Pardubice různorodý kraj, máme tady silné Pardubice s Přeloučí i Ústecko a Českotřebovsko, některé další oblasti jsou málo výrazné," komentoval umístění ředitel Krajské hospodářské komory Roman Sodomka.

    Hrubý domácí produkt

 

    (na 1 obyvatele v Kč)

 

    Pardubický kraj

 

        rok 1995 132 769 Kč

        rok 2000 190 196 Kč

        rok 2005 249 765 Kč

        rok 2010 283 710 Kč

 

    Královéhradecký kraj

 

        rok 1995 138 963 Kč

        rok 2000 209 863 Kč

        rok 2005 264 873 Kč

        rok 2010 308 946 Kč

 

    Hlavní město Praha

 

        rok 1995 249 665 Kč

        rok 2000 432 293 Kč

        rok 2005 639 470 Kč

        rok 2010 776 968 Kč

 

    Česká republika

 

        rok 1995 148 457 Kč

        rok 2000 220 949 Kč

        rok 2005 304 478 Kč

        rok 2010 358 957 Kč

 

    Zdroj: ČSÚ

 

    Takový růst není samozřejmý. Například v Karlovarském kraji se totiž z tohoto hlediska životní úroveň vůbec nezlepšila, přesněji řečeno zvýšila se jen o tři procenta. Zato ve středních Čechách vzrostla podle Českého statistického úřadu vůbec nejvíc, až na dvojnásobek. Podíl nových velkých firem rozšiřujících se až za okraj Prahy je znát.

 

    Pardubicko je pro celý kraj tím, co Praha pro celou republiku. Foxconn, Synthesia, Paramo, JTEKT, Panasonic, Elektrárna Opatovice a další firmy výrazně přispívají k příznivému vývoji sumy vytvořeného bohatství. Ale tahouny byly i další firmy, zvláště elektrotechnické a automobilky, například Iveco, SOR, Kiekert, Vertex, Isolit-Bravo, OEZ a další.

    Velké investory v kraji neočekávají

 

    Vylepšení postavení kraje v nejbližších letech ale není pravděpodobné. "Nejsme ve fázi, kdy by se sem investoři hrnuli a vybudovali továrny, aby se to promítlo do HDP. Pokud sem nepřijde někdo a nepostaví nějakou velkou fabriku, tak zůstane Pardubický kraj přibližně na této úrovni," dodal Sodomka.

 

    Podíl majetku vytvořeného v kraji stoupal od 133 tisíc korun na jednoho obyvatele v polovině 90. let až do roku 2008, kdy poprvé a naposled překročil hranici 300 tisíc korun. Přes ni se mimochodem pět dalších krajů ještě nikdy nedostalo. V dalším roce udeřila recese, HDP na jednoho obyvatele v kraji kleslo o 13 tisíc korun a o rok později ještě níž, o čtyři tisíce korun.

 

    Obyvatelé sousedního Královéhradeckého kraje poprvé překročili 300 tisícovou hranici v roce 2007 a pod ní ještě neklesli, loni vyprodukovali o 25 tisíc korun na hlavu víc. Pražáci vévodí žebříčku s obrovským náskokem, jejich hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele loni činil 777 tisíc korun.

    Pokles hlásí zemědělství i pohostinství

 

    Loni se Pardubický kraj podílel na tvorbě HDP v rámci celé republiky 3,9%. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem úrovně HDP vytvořil jeden obyvatel v Pardubickém kraji loni 79% toho, co průměrný obyvatel celé České republiky.

 

    Před patnácti lety dosahoval region 89% celostátního průměru, postupně klesl až na loňských 79%. Shodný trend však potkal dvanáct ze čtrnácti krajů v zemi. Za rozevřením nůžek stojí vysoký hospodářský vzestup Hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

    HDP v roce 2010

 

    srovnání s rokem 1995 (stálé ceny) v %

 

        Česká republika 152,9

        Středočeský kraj 203,3

        Hl. m. Praha 177,5

        Zlínský kraj 163,2

        Kraj Vysočina 156,2

        Jihomoravský kraj 147,6

        Královéhradecký kraj 147,2

        Pardubický kraj 144,3

        Liberecký kraj 142,4

        Plzeňský kraj 142,3

        Olomoucký kraj 140,7

        Jihočeský kraj 137,3

        Ústecký kraj 128,9

        Moravskoslezský kraj 125,1

        Karlovarský kraj 102,8

 

    Za 15 let se změnil podíl různých odvětví na krajské ekonomice. Je patrný ústup zemědělství a lesnictví. Ze 6,8% v roce 1995 se podíl snížil na 3%, podobně o polovinu se snížil podíl v oblasti ubytování, stravování a pohostinství. Mírně vzrostl podíl zpracovatelského průmyslu, více než dvojnásobně informační a komunikační činnosti. Polepšilo si i peněžnictví a pojišťovnictví.

    Kraj je jen 7% pod průměrem

 

    Za patnáct let vzrostla výkonnost ekonomiky, životní úroveň, kraj zbohatl. Přesto kraj jako celek ztrácí konkurenceschopnost, protože platy rostly v mnoha případech rychleji než produktivita práce. Ukazatel HDP neříká vše o životní úrovni, ekonomové poukazují i na jeho omezení, protože nezahrnuje například dojížďku a vyjížďku do zaměstnání.

 

    "K hodnocení blaha obyvatel žijících v regionech jsme vybrali ukazatel čistý disponibilní důchod domácností. Při určitém zjednodušení lze říci, že charakterizuje úroveň materiálního bohatství domácností v daném regionu," řekl Miloslav Chlad z Českého statistického úřadu.

 

    Tato hodnota představující částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, stoupla během patnácti let z původních 76 tisíc korun na obyvatele na loňských 174 tisíc korun. Pardubický kraj je v tomto ohledu až na 11. místě a jeho obyvatelé pak jsou ve srovnání jen 7% pod celorepublikovým průměrem. Pražané sice zůstávají v čele, ale průměr tolik nezvyšují, protože je hodně peněz stojí dojíždění za prací.

    Autor: Jaroslav Hubený

  

 

    Zdroj: http://pardubice.idnes.cz/ekonomika-v-pardubickem-kraji-za-15-let-posilila-skoro-o-polovinu-p87-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111205_1695776_pardubice-zpravy_kol