Hlavní stránka Regiony Pardubický kraj David Šimek o rekonstrukci Příluckého domu: Mám velkou radost, že se místním líbí

David Šimek o rekonstrukci Příluckého domu: Mám velkou radost, že se místním líbí

21. 2. 2023

Přílucký dům. To je nové společenské a kulturní centrum v obci Příluka poblíž Litomyšle. Vzniklo rekonstrukcí chátrající budovy bývalého hostince. Pojďme si přiblížit příběh, kterak malá obec se 172 obyvateli k parádnímu obecnímu domu přišla. „My ale nejsme malá obec. Jsme velká srdcem a duší,” oponuje s úsměvem starosta David Šimek ještě před tím, než začne popisovat nelehkou cestu, kterou společně s kolegy ušel. Výsledek stojí rozhodně za to.

V sobotu se uskutečnilo slavnostní otevření Příluckého domu. Jak jste si to užil?

„Mám především velkou radost, že přišli místní občané a že se jim to líbí. Byli zvědaví, jak bude dům po rekonstrukci vypadat. Však si ho také pamatují z mládí, užívali si tam různé kratochvíle, tancovali… Těší mě také účast celé řady hostů, kteří měli zajímavé a podnětné komentáře. A nesměl chybět náš pan farář, který Příluckému domu požehnal.”

Určitě jste si i oddychl. Jaké byly uplynulé dny a týdny?

„Se stavbyvedoucím Miroslavem Šafránkem jsme se shodli, že si spolu voláme častěji než se svými ženami. Řešili jsme všechno, trámy, obklady, odpady, co bude s jímkou… Jak se blížilo otevření, zdály se mi sny, že přišli jen hosté, ale nikdo z místních. V noci jsem se kvůli tomu budil. Ale to už je pryč. Za týden tady pořádáme ples, který je už nyní vyprodaný. Na to se moc těším.”

Jak jste s konečnou podobou Příluckého domu spokojený?

„Jsem moc rád, že budova má stejný ráz, jako když domy stavěli naši pradědové. S ničím jsme moc nehýbali, dispozice jsou podobné, už tehdy to měli vymyšlené rozumně. A také na domě nenajdete ani kousek izolačního polystyrenu, je kamenný a cihlový. Jinak by z toho byla ošklivá kostka.”

Pojďme na začátek příběhu. Budovu jste koupili v roce 2019. Tehdy jen chátrala, je to tak?

„Hlavně střecha byla ve špatném stavu, padaly z ní tašky na chodník. O budovu jsme měli zájem dlouho, ale chvíli trvalo, než jsme se s majiteli domluvili na ceně. O mnoho let dříve zde byl hostinec a také prodejna, která zavřela kvůli supermarketům. V posledních letech už majitelé neměli odvahu na rekonstrukci. Nakonec jsme se dohodli na odkupu za 700 tisíc korun. V ceně bylo i starší vybavení jako stoly, židle nebo půllitry.”

Už tehdy jste určitě věděli, že v případě rekonstrukce vás mnohem větší investice teprve čeká…

„Je pravda, že padaly takové návrhy místních občanů, abychom původní objekt zbourali a postavili jednopatrovou budovu. Někdo navrhoval zbourání a stavbu parkoviště. To by tady bylo k ničemu. Nechali jsme si udělat sondy a ukázalo se, že dům je v dobré kondici, suchý, jen ta střecha není nic moc. Investice měla smysl, a tak jsme začali hledat cestu k rekonstrukci.”

Obecní rozpočet srdcem a duší velké obce se 172 obyvateli je 5 až 6 milionů. Jak jste opravu, která vyšla na zhruba 16 milionů, financovali?

„První žádost o dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj na obnovu kulturního domu s obecním úřadem nedopadla. Vymysleli jsem proto druhou variantu a rekonstrukci jsme rozdělili dvě etapy. Tentokrát už byly naše žádosti o dotace úspěšné. V první etapě jsme zrekonstruovali obchod a zázemí za zhruba tři miliony korun, přičemž příspěvek z MMR byl 70 %. Přitom jsme opravili také střechu, aby dovnitř nezatékalo. Díky tomu jsme mohli plynule navázat i druhou etapou, při které vznikl obecní úřad se zasedací místností, dvě technické místnosti, společenský sál a výdejna jídla. Celkem z obecní pokladny zaplatíme kolem pěti milionů korun.”

I to je dost. Měli jste našetřeno, nebo jste si museli vzít půjčku?

„Vzali jsme si úvěr 3,5 milionu korun na 15 let. Dnes se to vzhledem k inflaci vyplatí. Snažili jsme se na předchozí projekty co nejvíce využívat všechny možné dotační výzvy, a tak máme stále našetřené peníze bokem, abychom mohli investovat i nadále. Další půjčku už neplánujeme.”

Je rekonstrukce kompletně hotová, nebo ještě něco připravujete?

„Chtěli bychom ještě ve druhém patře dodělat bezbariérovou lávku, která byla v původním projektu, nakonec kvůli ceně vzniklo schodiště. Uvidíme, jestli budou nějaké další dotační možnosti ze strany Pardubického kraje nebo MMR. Ještě chceme upravit takzvanou Hladovou zeď. Buďto na ni vytvoříme galerii nebo boulderovou stěnu, to se uvidí."

Autor: Jana Rosenbergerová