18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Pardubický kraj Aktuality Nedošínský háj aneb Aby lesy nebyly „v háji“
Nedošínský háj aneb Aby lesy nebyly „v háji“
1. 5. 2020
Nedošínský háj aneb Aby lesy nebyly „v háji“
Nedošínský háj je pro mě srdeční záležitostí. V Nedošíně u Litomyšle jsem trávila v dětství prázdniny u babičky a u dědy a i dnes sem chodím ráda velmi často na procházky a běhat. Vnoučata vodím k řece Loučné a sledujeme kačenky, je tu klid a pohoda.
Nedošínský háj je přírodní památka a je majetkem Města Litomyšle. V této chráněné oblasti se můžete pohybovat po cestách pěšky či na kole. Celým hájem vás provedou naučné tabule s informacemi o vzácné fauně a neobvyklých a chráněných rostlinách. Je to místo, kudy rovněž kráčela historie. O háji píše Alois Jirásek ve své Filosofské historii. Háj byl svědkem mnoha událostí ze života studentů z Litomyšle. Možná si vzpomenete, majálesy…
Před dvěma lety ale přišel vítr, který načal dílo zkázy. Ve středové vlhké části poblíž kapličky sv. Antonína vyvrátil několik stromů. V rezervaci nevadí, když mrtvé dřevo leží na zemi a postupně zetlí. Stává se příbytkem malých živočichů. Avšak první padlé stromy otevřely prostor pro silnější proudění vzduchu. Tak postupně další a další stromy „lehají“ na zem a středová část háje připomíná obraz zkázy. Dřevo musí být odtěženo, protože to už není rezervace s ojedinělým tlejícím stromem, ale kupa polámaného dřeva.
Při pohybu hájem lze stále ještě najít krásná nedotčená zákoutí. Stromy na kopcích se drží ještě dost statečně. Ale ani ony nejsou v bezpečí. Jasany jsou v celé lokalitě ještě ke všemu napadeny houbovou nemocí... Z článku autorů z Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně jsem se dověděla, že se jedná o napadení stromů houbovitou nemocí jménem Chalara fraxinea. Cituji autory: „Projevuje se chřadnutím jasanů, tedy prosycháním korun, odumíráním jednoletých letorostů a rozvojem podkorních nekróz. Dosud není objasněn přenos infekce. Je rozšířena v celé ČR. Ochrana i obrana v porostech je stejně jako u ostatních původců chorob limitovaná, prakticky nemožná.“ To je další neblahé zjištění. Takže háj je „v háji“? Nejsem odbornice na lesy, ale i z pohledu laika tuším, že obnova háje bude velmi náročná a časově dlouhodobá.
Lesy ubývají, a to je špatně, protože lesy jsou plíce planety, vyrábějí kyslík. Zničených jehličnatých lesů je v naší zemi také čím dál víc. Řádí v nich kůrovec. Musíme se smířit s tím, že klimatické změny mění i naši krajinu a musíme hledat způsoby, jak negativní dopady zmírnit.
I drobné akce opakované na mnoha místech mohou mít pozitivní vliv na zeleň a tím na kvalitu vzduchu, který dýcháme. Starostové hledají řešení, která lze „uvádět do života“ prostřednictvím obcí a měst. Jednou z konkrétních a již aplikovaných možností starostů je vyhledávání starých neosázených cest v krajině. Mohou je znovu oživit stromy různých druhů. Dále mohou dbát na rozšiřování zelených ploch i v zastavěných částech obcí a měst. I tyto kroky prospějí přírodě a tak nám všem.
Hana Štěpánová, (STAN), radní Pardubického kraje zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace, rodačka z Litomyšle
STAN PRO ZDRAVÝ KRAJ
Autor: Jana Rosenbergerová
