Hlavní stránka Regiony Olomoucký kraj Tečka Ústavního soudu za komunálními volbami v Přáslavicích

Tečka Ústavního soudu za komunálními volbami v Přáslavicích

30. 8. 2023

Vzpomínáte si na komplikace po komunálních volbách v obci Přáslavice? Popisovali jsme je zde

Ústavní stížnost nespokojeného neúspěšného kandidáta Ústavní soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Jitka Ivanová, starostka obce Přáslavice, předsedkyně oblasti Olomouc venkov a členka krajského výboru STAN

Jitka Ivanová, starostka obce Přáslavice, předsedkyně oblasti Olomouc venkov a členka krajského výboru STAN

Jednoduše a krátce řečeno se Ústavní soud zabýval jednak procesní stránkou věci a jednak postupy ve volebním soudnictví, pro které platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů.

Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Řízení je tedy založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny.

To také znamená, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu.

České volební zákonodárství opustilo zásadu potenciality a stojí na zásadě fakticity, když požaduje prokázání, že byla porušena ustanovení příslušného volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování, voleb, popř. volby konkrétního kandidáta.

Stěžovatel pouze polemizuje se skutkovými zjištěními krajského soudu a s jeho náležitě odůvodněnými právními závěry, které nejsou nijak extrémní, nepřiměřené ani diskriminační či svévolné, což nezakládá důvodnost ústavní stížnosti a vede k závěru o její zjevné neopodstatněnosti.

Ústavní soud neshledal žádné vybočení z výkladových pravidel s ústavním významem, které by odůvodňovalo jeho případný kasační zásah. To, že stěžovatel opakovaně (v řízení u krajského soudu i v řízení o ústavní stížnosti) uvádí určité indicie, které mají nasvědčovat tomu, že mohlo (princip potenciality) dojít na základě nesprávně zapečetěné volební schránky k ovlivnění výsledku voleb (nikoli, že došlo, jak požaduje princip fakticity), přičemž se však nepodařilo věrohodně prokázat byť jen jeden jediný případ takového hrubého porušení, nemůže vést k úspěchu ústavní stížnosti.

Celý text tohoto usnesení Ústavního soudu najdete na tomto odkazu.

Autor: Alena Hálková