Hlavní stránka Regiony Olomoucký kraj Na Hanou míří miliardy korun

Na Hanou míří miliardy korun

8. 9. 2014

Propojení cyklostezek mezi městy střední Moravy, oživení desítek starých areálů, přesun tramvajového depa v Olomouci, prodloužení nové tramvajové trati a další plány. Region má v příštích sedmi osmi letech dopředu posunout šest miliard korun evropských dotací. Takzvaná Olomoucká aglomerace nyní upřesňuje plány, jak s penězi naložit. Zapojit se může i veřejnost.
Na Hanou míří miliardy korun

Na Hanou míří miliardy korun

Jádrem aglomerace jsou Prostějov, Olomouc a Přerov.

Na pětadvacet projektů má přichystaných prostějovská radnice.

Nemalé peníze určené na územní investice hodlá využít na stavební akce, jako je obchvat města, vybudování koupaliště či rozšíření sítě cyklostezek.

„V této souvislosti uvažujeme o 25 projektech. Peníze bychom použili na dopravní problematiku, zásobování vodou, likvidaci odpadů či protipovodňová opatření," nechal se slyšet primátor města Miroslav Pišťák.

„Nejvíce investic chceme směřovat do rozvoje a rekonstrukce technické infrastruktury města, dopravy, energeticky úsporných opatření na bytových domech, domů s pečovatelskou službou a modernizace kulturních a společenských zařízení ve městě," potvrdil náměstek prostějovského primátora Zdeněk Fišer.

Navržené projekty musejí mít význam pro celý kraj, nejen pro jednotlivé regiony.

„Nemůžeme si určovat projekty, které by měly vliv jen na Prostějov. Proto je také velmi nereálná myšlenka, že bychom mohli dosáhnout na celou miliardu korun," vysvětlil primátor Prostějova.

Regionální politici musejí na jednu stranu splnit požadavky Bruselu, zároveň je nutné prospět regionu.

„Je nutné přijít s projekty, které budou zvyšovat zaměstnanost, uplatňovat v praxi vědu a výzkum, zvyšovat HDP. Už to nebudou jen chodníčky, kapličky a podobné věci, které bylo možné financovat z Evropy," upozornil hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD), že projekty musejí mít výrazný přesah a pomoci regionu.

Pozor na podmínky

Podmínky stanovila Evropská komise. Střední Moravě mají pomoci například také se školstvím, životním prostředí, dopravou nebo energetikou.

„Málokdo si uvědomuje, že šest miliard je do kraje přímo alokovaných. Takže pokud nebudou projekty kvalitní, může se stát, že peníze vyčerpány nebudou," dodal hejtman, že nyní je důležité vytipovat zásadní témata.

Starostové se snaží prosadit opravy silnic třetích tříd, a já už jim čtvrt roku říkám, že ty tam být nemohou, protože nesplňují podmínky," uvedl Jiří Rozbořil.

Hejtman je jedním ze sedmi členů řídicího výboru, který bude mít vliv na přerozdělování peněz. Nejvíc zástupců v něm má Olomouc.

„Kromě depa a tramvajové trati chceme pokračovat v dobudování sítě cyklostezek v celé aglomeraci. Zajímavý je i námět Moravské vysoké školy Olomouc, která se chce zaměřit na zvýšení soběstačnosti při využívání energie a zefektivnění jejího využívání," zmínil některé možnosti náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL).

Plošné projekty

Bližší rozdělení na jednotlivá města nebo části aglomerace podle něj zatím představit nejde.

„Pořád se bavíme o celku. Spousta projektů bude plošných, budou se týkat celé aglomerace. S dotacemi jde, dejme tomu, o necelých deset miliard v celkových nákladech," odhadl sumu.

Dobře je to vidět na příkladu brownfieldů, tedy bývalých průmyslových areálů nebo továren, dnes opuštěných a zanedbaných.

„Chceme je připravit natolik, aby tam mohly vzniknout nové výrobní podniky. Zvýhodněny budou ty navazující především na tři velká centra: medicínské výzkumné centrum Biomedreg, centrum regionu Haná zabývající se šlechtěním a vývojem plodin a nakonec nanotechnologické centrum při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého," uvedl náměstek pro evropské projekty.

Hejtman Rozbořil odhaduje, že starých továren jsou na střední Moravě desítky až stovky.

„Například OP Prostějov. Velká průmyslová zóna se zastaralou vlečkou, která se dá spravit. Revitalizovat lze i zůstatkové budovy, které se třeba dají revitalizovat. Sehnal jsem si knihu starých fabrik a většina z nich je teď v útlumu nebo chátrá. Lokalit je spousta," poznamenal hejtman.

Rýsující se strategie by měla být hotová zhruba za dva měsíce. „V tuto chvíli je zpracovaná natolik, že ji laické i odborné veřejnosti předkládáme na webu. Tři týdny mohou lidé posílat připomínky a vyjadřovat se ke zveřejněným projektům. Všechny probereme," řekl Ladislav Šnevajs. Stránky jsou www.olomoucka-aglomerace.eu.

„Minimálně do konce roku by mělo být jasno. Čerpání je rozloženo do roku 2020, což je délka nového programovacího období. S tím, že první projekty budou realizovány v roce 2015 a poslední v roce 2023," doplnil.

Článek je ze stránek Prostějovského deníku

Autor: Ondřej ZuntychHana Masaříková