9. 11. 2024
Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj Rudolf Cogan: Význam krajů
Rudolf Cogan: Význam krajů
2. 4. 2024
Význam, sílu krajů lze zjednodušeně poměřovat podle příjmů nebo výdajů, kterými disponují v relaci na jednoho obyvatele. Významnější je v rámci veřejné správy ten subjekt, resp. úroveň veřejné správy, která disponuje relativně větším rozpočtem. Tuto hypotézu nutno relativizovat mírou samostatnosti rozhodování o finančních prostředcích, což platí zejména v případě krajů, jejichž příjmy jsou ze dvou třetin naplňovány účelovými dotacemi a jsou tak někdy v pozici „přerozdělovačů veřejných financí“.
Rudolf Cogan: Význam krajů
Kraje v roce 2022 měly k dispozici 33 tis. Kč na jednoho občana, bez dotací je to ovšem jen 10 tis. Kč. Nejvíce přerozděluje stát, tedy ústřední orgány ČR, šlo o cca 180 tis. Kč. Obce a města (vč. Prahy) měly s dotacemi 39 tis. Kč, bez dotací 31 tis. Kč. Evropská unie na jednoho Evropana disponuje částkou skoro 13 tis. Kč. Naprosto dominantní je rozpočet České republiky. Když však vezmeme do úvahy jen peníze s relativně svobodným rozhodováním, tak velice významnými entitami jsou obce – ty ostatně ze svých rozpočtů mají největší podíl investičních výdajů (28 %). I kraje (12 %) mají větší podíl investičních výdajů než stát (9 %). Vše se ovšem relativizuje prakticky pětinásobným státním rozpočtem oproti obcím. Lze uzavřít, že z hlediska rozpočtového, jsou kraje v rámci ČR nejméně důležitou úrovní veřejné správy. Nikoli však nevýznamnou. V řadě agend jsou kraje významnými ba dominantními poskytovateli veřejných služeb.
Především je to zdravotnictví – všechny kraje zřizují nemocnice a další typy zdravotnických zařízení. V nemocnicích zřizovaných kraji v roce 2019 pracovalo 20,1 % nemocničních lékařů a 29,1 % zdravotnických pracovníků ze všech lékařů a zdravotnických pracovníků působících v ČR. Pokud jde o výnosy, vlastně o produkci, tak u krajských nemocnic je to 91 mld. Kč. Kraje tak mají v segmentu nemocnic podíl 36 %. Lze říci, že kraje jsou velmi významným poskytovatelem zdravotnických služeb.
Pokud vezmeme do úvahy, že v rámci rozpočtového určení daní krajům ročně přijde cca 100 mld. Kč a obrat krajských nemocnic založený zejména na příjmech od zdravotních pojišťoven je výše uvedených 91 mld. Kč, tak lze říci, že naše kraje jsou především „nemocničními“ kraji. Vždyť kraje ve zdravotnictví disponují stejnou částkou jako ve zbylých (nedotovaných) agendách dohromady. A to ještě, z hlediska lidského, velmi významnou. Možná nejvýznamnější je výlučně krajská zdravotnická záchranná služba.
Za druhou největší krajskou agendu považujeme dopravu – pokud očistíme příjmy krajů o dotace, tak z hlediska vlastních příjmů jsou výdaje na silnice a dopravní obslužnost nevětší výdajovou kapitolou krajských samospráv.
Pokud jde o silnice, tak odhady plochy krajských silnic (cca 335 km2 při délce silnic II. a III. tříd cca 50.000 km) jsou trojnásobkem ploch státních dálnic a silnic I. třídy (při jejich délce 7.000 km). Tato čísla nemluví o dopravním významu – zatížení silnic. V průjezdech mezi čtyřmi třídami silnic budou násobné až řádově násobné rozdíly; vypovídající statistiky k tomu ovšem nejsou k dispozici.
Kraje jsou dominantní v objednávání regionální autobusové dopravy (3/5 všech linkových autobusů), obce (i Praha) pak objednávají osobní dopravu po městech. Situace na železnici (nebere se do úvahy metro a tramvaje) ukazuje, že kraje jsou dvakrát větším objednavatelem než stát. Pokud jde o kombinací obojího, jsou kraje dominantními. Celkově kraje v dopravě utratily za rok 2022 částku 55,7 mld. Kč.
Ve školství kraje především zřizují a řídí střední školy. 69 % středních škol v ČR (s 80 % studentů) je zřizováno kraji. Celkem jde o skoro 900 krajských středních škol (a navazují internáty a jídelny). Kromě toho kraje dominantně provozují pedagogicko-psychologické poradny, dětské domovy a školy při zdravotnických zařízeních. Vedle obcí kraje zajišťují velkou měrou i základní umělecké školy, střediska volného času a domy dětí a mládeže. V roce 2022 proteklo krajskými rozpočty 175 mld. Kč, což je skoro 60 % všech výdajů do regionálního školství – velkou měrou jde o dotace mimo krajské školy, které kraje jen mírně přerozdělují.
Poslední silnou krajskou agendou je odvětví sociálních služeb. Kraje se podílejí především na zřizování pobytových sociálních služeb pro zdravotně postižené, v menším měřítku i domovů pro seniory. Kraje schvalují tzv. síť sociálních služeb – rozhodují o tom, ke kterému zařízení sociální péče doputuje státní (a krajská) dotace a v jaké konkrétní výši. Z dotací do sociálních služeb ve výši cca 40 mld. Kč kraje docela zcela samostatně rozhodují o třech čtvrtinách.
Tolik čtyři hlavní agendy, objemově velmi významné, a přitom regionálně zaměřené, v nichž je nějaká krajská řídící entita vhodná, ba nutná.
A ještě alia minora – malé krajské agendy. Nejdříve kultura: kraje zřizují muzea, divadla, filharmonie, knihovny a galerie. Jde jen o 2% podíl na celkových výdajích krajů, většina směřuje do muzeí (3,5 mld. Kč), je to více než od státu (3 mld. Kč) a obcí (1,3 mld. Kč). Poměrně malou agendou je tzv. přenesená působnost, tedy úkoly státní správy, které dělá kraj pro stát, zejména odvolací přezkum rozhodnutí obecních úřadů. Na činnost krajských úřadů se v ČR vydává celkem 8 miliard, samosprávná agenda v úřadech mírně převažuje, i tak na přenesenou působnost můžeme uvažovat cca 4 mil. Kč – je to malá agenda. Úplně malými agendami (jde již jen o stovky milionů Kč) jsou sport, cestovní ruch, územní plánování, životní prostředí a regionální rozvoj. U nich není úplně nutné právě regionální zajišťování.
Lze shrnout, že zdravotnictví, doprava, střední školství a sociální služby, jako velká odvětví veřejné pečovatelské správy, jsou nyní velkou měrou a alokačně správně zajišťovaná v regionálních samosprávných entitách, krajích. Kdyby krajů nebylo, byla by nutná detašovaná pracoviště ústředních orgánů nebo sdružení obcí.
Autor: Rudolf Cogan