12. 11. 2024
Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj Rudolf Cogan: Nové rozpočtové určení daní pro kraje ano, i ne
Rudolf Cogan: Nové rozpočtové určení daní pro kraje ano, i ne
28. 11. 2024
Peníze z daní se rozdělují i mezi kraje, je to cca 110 miliard Kč ročně. Např. když zaplatím 120 Kč v obchodě, jdou 2 Kč z DPH do rozpočtu krajů. A každý kraj má pevně daný podíl na penězích určených krajům. Ty podíly jsou z roku 2002, kdy se to počítalo podle zařízení, vybavení, které konkrétní kraj od státu převzal při svém vzniku. Po přepočtu na jednoho obyvatele mají některé kraje skoro dvojnásobek, např. Vysočina oproti Moravskoslezskému kraji. Kritické je to zejména u Středočeského kraje, kde došlo k velkému nárůstu obyvatel.
Rudolf Cogan: Nové rozpočtové určení daní pro kraje ano, i ne
V případě obcí rozpočtové určení daní poměrně jednoduše vychází hlavně z počtu obyvatel obce, rozlohy obce a počtu žáků ve školách zřizovaných obcí. U krajů nyní ale ne – tam je to napevno dáno z roku 2002, to by se teď mělo změnit, vláda schválila kritéria pro rozdělení peněz určených všem krajům. Kraje souhlasí za podmínky, že se žádnému kraji neubere, na což vláda přistoupila přidáním 6 miliard, a převodem jednoho typu dotací.
Jako hlavní kritérium vláda schválila, podobně jako u obcí, počet obyvatel, dále plochu kraje a počet studentů krajských středních škol. Dále bude bonifikován počet obcí v kraji. Vláda se chystá zavést jako důležité kritérium i počet kilometrů silnic II. a III. třídy, množství základen záchranné služby a urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích.
Poslední 3 kritéria může kraj ovlivnit, a nepochybně to povede k nárůstu těchto zařízení, doposud za ně nebylo nic. Každý rok se to bude přepočítávat, a proč nezřídit další základnu záchranky, když to nic nestojí – stát dodá desítky milionů v rámci rozdělení daní. Bude tak mnoho stanic s mála výjezdy, kam se budou záchranáři chodit vyspat, plánovaných 20 mil. Kč na základnu roční provoz pokryje. Případně se základna rozdělí na dvě. Stejně tak pokud jde o silnice, když dostanu 420 tis. Kč za silnici po které nikdo nejezdí, tak proč ji nemít v síti, případně nepřidat další silnici, o kterou se stejně nebudu starat, když tam nikdo nejezdí. Na důležité silnice částka nestačí. Kraje silnice „nikam“ vyřazovaly, teď už to bude ekonomická hloupost. Zřídit urgentní příjem v nemocnici je náročnější, ale teď bude ekonomicky mnohem dostupnější. Toto kritérium má určitou logiku – v řadě krajů je fakultní nemocnice, kdy toto státní zařízení nemusí kraje financovat. Ale chyba je pak u zdravotních pojišťoven – proč neplatí za urgentní příjmy pořádně, jako „fakultkám“. A vlastně totéž je u záchranek, i ty by měly být „vyřízeny“ v rámci plateb za zdravotní pojištění. Vrací se tak státní zdravotnictví, ale neefektivně kombinované se samosprávou. I kritérium zvýhodňující vyšší počet obcí jde proti trendu doby, kdy se mluví spíše o slučování obcí.
Nové rozpočtové určení daní tak bude účinkovat jako dotace, na co bude podíl z daní, to se bude dělat. Při tom potřebujeme úplně jiné věci, než budou podporovány. Potřebujeme obvodní lékaře, hlavně dětské, kvalitní hlavní silniční tahy, všeobecně vzdělávající střední školy, a třeba moderní, rychlé vlaky. Hlavně by to neměl pomocí rozpočtového určení daní určovat stát. Stát tak vlastně nevědomky ovlivní kraje, které se tak budou přizpůsobovat. Za prvé pláče srdce samoprávce – menší se svoboda rozhodnutí kraje. Za druhé je to i národohospodářsky neefektivní, nebude, co je potřeba, ale co dotováno. Lidé (samosprávci) by chtěli kočky, ale dostanou dotované psy. Správná jsou kritéria, která kraj (jednoduše) nemůže ovlivnit.
Pokud navržená kritéria vyjadřují vládní a krajský konsenzus o aktuální potřebě, tak podíly vypočítejme, ale zafixujme. Tedy neměnit je každý rok, a vrátit se k tomu třeba za 10 let. Tím se zabrání neekonomickým rozhodnutím krajů, které jinak budou navyšovat „dotované“ činnosti, tedy aby se nesnažily dělat to placené. Za 10 let se kritéria můžou nastavit zase jinak podle budoucího konsensu, potřeby v krajích se jistě změní.
Autor: Rudolf Cogan