Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj PÍSKÁNÍ NA PÍŠŤALU NEBOLI WHISTLEBLOWING ?

PÍSKÁNÍ NA PÍŠŤALU NEBOLI WHISTLEBLOWING ?

24. 4. 2023

Jakým způsobem se dá upozornit na nepravost? Z fotbalu, ale i z mnoha jiných sportů, známe rozhodčího, který v případě faulu přiloží k ústům píšťalku, foukne a vyloudí pískavý zvuk, který je slyšet až na horní tribuny nebo případně do sousední vesnice. 
Pragmaticky si ovšem přiznejme, že k faulům dochází nejen ve sportu.

PÍSKÁNÍ NA PÍŠŤALU NEBOLI WHISTLEBLOWING ?

PÍSKÁNÍ NA PÍŠŤALU NEBOLI WHISTLEBLOWING ?

 Podvádění, uplácení, diskriminace a jiné nekalé praktiky se vyskytují i ve veřejné správě nebo obchodních společnostech.
V zájmu jakékoli odpovědné organizace je samozřejmě snížit míru výskytu těchto jevů na co nejnižší, protože nejenže dodržovat pravidla je prostě správné a fér, ale v důsledku se vyplatí i finančně. Veřejnou zakázku nezíská uplácející subjekt, ale entita, která je pro veřejného zadavatele nejvýhodnější. Stavební povolení nezíská ten, kdo umí nejlépe lobovat, ale ten, kdo předloží správnou projektovou dokumentaci. A totéž platí i ve firmách – vychvalování skvělých vlastností produktu, které se nakonec ukáží jako nepravdivé, přehnané nebo prostě jen vylhané, může vést nakonec k daleko dražšímu soudnímu řízení.
Pro názornost uvedu několik příkladů. V roce 2006 odhalil bývalý pracovník společnosti Siemens, že firma platila úplatky v zahraničí, aby získala zakázky na dodávky elektrotechnických zařízení. Toto jednání oznámil a výsledkem bylo trestní stíhání některých ředitelů. V případu Alston v roce 2014 oznamovatel nahlásil korupci, díky čemuž se prokázalo, že firma uplácela, aby získala dodávky na železniční vozidla. Opět to vedlo k uložení vysokých pokut. Podobných kauz je po celém světě celá řada. Různé státy k ochraně oznamovatelů přistupují různě, jen málo zemí je však neochraňuje vůbec - někde mají webové rozhraní, jinde hotliny atd. V České republice zatím tato úprava chybí možná i proto, že panují negativní vzpomínky na udávání všeho druhu v době před Sametovou revolucí – i dnes se najdou konzervativní politici, kteří nálepkují každé - byť i v dobrém úmyslu učiněné - oznámení za „bonzáctví“. Doba je ale už poněkud jinde a ruku na srdce – v době před třiceti lety zrovna moc soutěží na veřejné zakázky neprobíhalo, a totéž platí o konkurenčním boji. Proč je tedy potřeba oznamovatele chránit? Důvody jsou různé, ale například ne každý zaměstnanec má třeba díky vysoké hypotéce odvahu nakráčet rovnou na policii a oznámit své podezření orgánům činným v trestním řízení, zvlášť pokud například tuší, že v nepravostech je tzv. „namočen“ jeho nadřízený. Mnoho mezinárodních společensky odpovědných firem má již tento mechanismus zaveden zcela dobrovolně a využívají také například firemní ombudsmany. Veřejná správa však nejen pokulhává, ale belhá se na berlích s amputovanou nohou. A to je třeba napravit, protože v právním řádu ČR doposud prakticky žádná specifická úprava ochrany oznamovatelů zakotvena není. 
Proč se tedy předkládá tento zákon o ochraně oznamovatelů?  Doplňuje prvky ochrany oznamovatelů, poskytuje záruku proti odvetným opatřením, ukládá povinnost určitým subjektům zřídit interní mechanismy.
Kdo může podat oznámení? Zaměstnanci a osoby v podobném postavení.
Kdo to musí povinně řešit? V tomto případě subjekty soukromého i veřejného sektoru.
Koho se povinnost zavedení vnitřního systému netýká?
- obcí do 10 000 obyvatel, 
- právnických osob zaměstnávajících v průměru méně než 50 zaměstnanců
- výjimek – například orgány vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů činnost v oblasti civilního letectví nebo odvětví ropy a zemního plynu.
V neposlední řadě je třeba uvést, že se jedná o implementaci směrnice EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (směrnice (EU) 2019/1937), kterou se doposud nepodařilo implementovat, pročež se se Evropská komise rozhodla v únoru předložit Soudnímu dvoru oznámení kvůli neprovedení této směrnice. Přitom lhůta pro provedení uplynula již 17. prosince 2021 a České republice už běží „mastná“ pokuta, která ke konci března činila cca 54 mil. Kč a každý den tato sankce narůstá o 118 000 Kč. Je tedy konečně na čase začít chránit všechny ty, kteří budou chtít zvednout pomyslnou píšťalku, aby oznámili pletichy ve firmě či na úřadě, aniž by za to byli popotahováni či trestáni vyhazovem nebo jinou odvetou.

Lucie POTŮČKOVÁ, poslankyně PS PČR

Autor: Miroslav Sazeček