Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj O Evropě budoucí

O Evropě budoucí

12. 4. 2023

Státy a společnosti nevznikají z nějaké historické danosti. Nejsou určeny historickou entitou, vymezeny hranicemi jazyka, ani tokem řek a výškou hor.

O Evropě budoucí

O Evropě budoucí

 Státy stejně jako společnosti vznikají vírou ve společnou a dobrou budoucnost. 
Člověk si utváří domov, aby mu přinesl bezpečí. A utváří si ho takový, jakým nebezpečím a výzvám čelí. Náš domov nás chrání před chladem noci, umožňuje vítat hosty a sdílet čas s našimi nejbližšími. Naše obec je místem, kde můžeme pracovat, chodit za kulturou, za sportem, prožívat víru, navštěvovat restaurace, obdivovat přírodu. Je to místo, které našemu domovu přináší služby a prostředí, ve kterém chceme žít. Naše obec, město či ves, neohrožuje status našeho domova. Nebude méně domovem, budu-li aktivní součástí obce. Stát je tu proto, aby rozvíjel a ochraňoval sdílené hodnoty. V souladu s nimi utvářel prostor, ochraňoval vnější hranice, řešil externí hrozby. A ačkoli by se to tak mohlo zdát, nic z toho není vytesané do kamene. Našim domovem už není jeskyně, když jsme u toho tesání do kamene. I domov svou formu přirozeně mění z komfortního mama hotelu u rodičů ve vysokoškolské koleje, první malý pronajatý byt a pak možná dům, ve kterém vyrůstají zase naše děti. 
A jsou v dějinách momenty, kdy se tváří tvář aktuálním výzvám proměňuje i vnímání příslušnosti ke státu. Bylo by hloupým riskováním pouštět se do hledání vlastních hranic v okamžiku, kdy zdi našeho domova, brány naší obce a hranice našeho státu poskytují bezpečný a teplý krb před vším nebezpečím a výzvami dneška. Realita je ale jiná. Větry a zemětřesení globálních výzev ukazují, že naše stavba bude potřebovat množství práce. Brankář při útoku také nezaleze do brány. 
Já to vnímám celkem jasně. Chci-li zajistit dětem bezpečný domov, nezbývá než vystavět další nádvoří. A tím je pro mě Evropa. Evropská Unie je úžasný projekt, ke kterému mám velkou úctu. Je to tanec dva kroky dopředu a jeden dozadu, ale i přesto už nyní sklízíme obrovské výhody společného trhu a politické aliance. 
Evropa se nerovná Evropské Unii, jde dál. A věřím, že i řada osob, které jen obtížně hledají kladný vztah k Evropské Unii se cítí Evropany. Prostě proto, že jim záleží na chorvatských rybářích, ukrajinských vojácích, řeckých učitelích, potápějících se Benátkách, tajících alpských ledovcích, běloruských pralesích, mladých španělských nezaměstnaných, dobrém vzdělání dětí v Rumunsku. Cítíme, že sdílíme stejné hodnot a budeme lépe zvládat problémy, které přichází. 
Evropa má politicky jednotný trh, ale mentálně a informačně jsme odděleni. To zjistil každý, kdo spouštěl v Evropě nějaký projekt nebo produkt. Zatímco dobré nápady se jako vlny valí americkým 340 milionovým trhem, v půlmiliardové Evropě se zastaví na každé hranici. Zatímco výzkum umělé inteligence byl z velké části odpracován v Evropě, plody budou trhat velké společnosti v Americe a Asii. Proč? Zatímco americká kultura oslavuje přístup  „Wir schaffen das.“ – tedy „my to zvládneme, vyhrajeme“. Evropa se bojí oslavovat budoucí vítězství. Je na čase, aby pevným ekonomickým a politickým strukturám přilétl naproti duch Evropy.    
Na závěr má být „call for action“, inzerát: hledám 100 000 000 Evropanů, kteří věří ve šťastnou budoucnost Evropy.

Pavel  BARTOŠ, člen krajského výboru Královéhradeckého kraje

Autor: Miroslav Sazeček