Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj Názory na přímou volbu se různí

Názory na přímou volbu se různí

15. 3. 2018

Přímá volba vyvolává mezi starosty rozdílné postoje. Jedni ji hájí, jiní mluví o populismu.

Po vzoru přímé volby prezidenta by už na podzim lidé mohli vybírat přímo také starosty měst a obcí. Novinka, po níž v parlamentu mnozí volají, však na Trutnovsku velké zastání nemá.

Názory na přímou volbu se různí

Názory na přímou volbu se různí

Jan Sobotka, dlouholetý starosta Vrchlabí a čerstvý senátor, ji dokonce rezolutně odmítá. „Jsem proti přímé volbě starosty. Naše demokratické zřízení s tímto nástrojem ještě neumí zacházet,“ vyjádřil se.

Podobný názor má i jeho trutnovský kolega. Ivan Adamec myšlenku přímé volby starostů ve stávajícím systému vnímá jako ryzí populismus, který by mohl narušit fungování radnic. „V současné chvíli jsem proti přímé volbě. Pozice starostů by se musela výrazně posílit, aby měl nový systém opodstatnění. Starostové si teď mohou pověsit na krk řetěz a vítat návštěvy, rozhodující hlas má zastupitelstvo. Po přímé volbě by se mohlo klidně stát, že starosta bude mít jiné politické postoje než většina zastupitelstva. Radnici by to mohlo blokovat,“ říká trutnovský poslanec.

Jako jediný ze čtyř oslovených podkrkonošských starostů by přímou volbu přivítal Jan Jarolím. Královédvorský starosta a krajský zastupitel v ní vidí možnost na posílení občanských pravomocí a zároveň rozšíření demokratických prvků.
Lidé by podle Jarolíma měli dostat možnost, aby si vybrali svého reprezentanta.

NEMAJÍ SI HÁZET KLACKY POD NOHY
„Přímá volba starostů je typ referenda, který má hlavu a patu. Moc pravomocí v referendech bych lidem nedával, například o vystoupení z EU by nekompetentní lidé rozhodovat opravdu neměli. Tady by si ale mohli říct, koho na nejvyšším postě ve městě chtějí,“ myslí si Jan Jarolím.

I on však vyjádřil obavy z patové situace, jež by rozdělovala úřad starosty a zastupitelstvo. „Zastupitelstva jsou teď uměle rozdělená politickými stranami. Zastupitelé i starosta by ale měli fungovat napříč, měli by jednoznačně hájit zájmy obce a hledat shody.

Neměli by si házet klacky pod nohy,“ říká Jan Jarolím ze Dvora Králové. „Chápu ale, že je to jen hezká teorie,“ dodává smířeně.

PŘÍMÁ VOLBA ROZDĚLILA OBČANY
Zastánkyní přímé volby starostů není ani Dagmar Sahánková z Hostinného. „Jsem spíše pro zastupitelskou demokracii, kdy starostu volí ze svých řad zastupitelé,“ řekla starostka. „Jak ukázaly nedávné prezidentské volby, přímá volba mnohdy dokáže silně rozdělit společnost,“ poukazuje na další skutečnost.

Podle průzkumu Deníku by s přímou volbou souhlasilo jen 24 procent současných starostů v Královéhradeckém kraji. Naopak 52 procent z nich je rezolutně proti.

Také trutnovský Ivan Adamec poukazuje na nepříliš šťastnou atmosféru, která panovala v průběhu prezidentské volby. „Přímá volba prezidenta ukázala, že nešlo o nijak zvlášť šťastný krok demokracie. Místo aby si ji lidé užívali, tak národ letos neuvěřitelně rozdělila,“ poukázal Ivan Adamec, který je starostou Trutnova nepřetržitě už od roku 2018.

BĚLOBRÁDEK HEJTMANEM
Hejtmanem Královéhradeckého kraje by se v případě přímé volby v roce 2016 stal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Kandidoval za Koalici pro Královéhradecký kraj.

Právě on totiž získal nejvíce preferenčních hlasů a přehoupl se jako jediný v kraji přes tři tisíce, a to rovnou o šest stovek.

Druhou v pořadí byla současná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO 2011), která od voličů obdržela 2909 hlasů. Politiků, kteří přeskočili v krajských volbách v Královéhradeckém kraji přes dva tisíce voličů, bylo několik.

Nepatřil mezi ně však současný hejtman Jiří Štěpán (ČSSD). Ten získal 1621 preferenčních hlasů. V jeho vlastní straně ho předběhl se ziskem 2656 voličů Miroslav Antl.

Štěpán se přesto díky politické dohodě hejtmanem stal. Vítězné hnutí ANO odešlo do opozice, a to ačkoli pomýšlelo i na post hejtmanky pro Kláru Dostálovou.

Vznikla koalice, které někteří přezdívají „Všichni proti ANO“.

Pokud by přímá volba platila a hejtmanem by se stal člověk ze strany, se kterou ostatní nechtějí spolupracovat, měl šéf kraje složitou pozici.

Právě proto odborníci i sami politici apelují na to, aby se v případě přímé volby upravili také pravomoci vedoucích představitelů obcí, měst i krajů.

Autor: Jaroslav Pich, Jan Braun, Barbora Zemanová, převzato z Krkonošského deníku

Autor: Miroslav Sazeček