Na horách vládly ostré kosy

 

Pořadatelé soutěže ze společnosti Orlicko a Města Rokytnice v Orlických horách soutěž v kosení louky ruční kosou vyhlásili letos poprvé jako otevřené mistrovství republiky.

 

Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Účastníci musí v co nejrychlejším čase pokosit louku o rozměrech jednoho aru čili deset krát deset metrů. Ženy kosily poloviční rozměr. O tituly mistrů České republiky se pak rozhodovalo na dvojnásobné výměře. „Dalšími kritérii, která hodnotí odborná porota, je kvalita pokosu strniště a uložení trávy v řádcích. V případě nekvalitního pokosu a uložení přichází časová penalizace," přiblížil pravidla člen organizačního týmu soutěže Josef Jehlička.

 

Náročnost letošního ročníku umocnilo teplé počasí. Na otevřené louce se před žhnoucím sluncem nešlo schovat.

 

Roli žhavého favorita potvrdil sporý Slovák Lubomír Košút z Oravy. Kdo ho viděl v akci s kosou, jen těžko mohl uvěřit, že je mu šedesát let. „Mám padesátiletou praxi. Kosit jsem se naučil jako malý chlapec, když mi bylo deset roků. Měli jsme doma hospodářství. Ovšem s kosou mě nenaučil zacházet otec, nýbrž soused," usmíval se sympatický Slovák bezprostředně po pokosení jednoho aru louky, při němž se ani příliš nezapotil.

 

„Rozhoduje ostrá kosa. Pokud nemáte kvalitní ostří, musíte vydat dvojnásobek síly. Dále jsou důležitými faktory k úspěchu fortel a v dnešním horkém dni také fyzička," přiblížil Jehlička předpoklady pro úspěšný výsledek. V tom byli s vítězem Orlického sekáče zajedno. Co je důležité? „Technika a hlavně kvalitně nabroušená kosa. Pokud si ji člověk dobře nepřipraví, tak se velmi nadře. Kosa musí padnout do ruky, pak to jde samo a nepotřebujete sílu. Dnes mi dobře řezala, takže to šlo samo," pochválil si nástroj Košút.

 

Na louce v Nebeské Rybné vítěz budil pozornost už nepřehlédnutelným rozměrem kosy. Čepel většiny účastníků měřila okolo osmdesáti centimetrů, zatímco Košútova byla o třetinu delší. „Je to stodvacítka. Vyrábějí ji Rakušané. Na evropských soutěžích se kosí jen stodvacítkami, přičemž největší jsou stotřicítky, ale takové se vyrábějí pouze na objednávku," přibližuje svoji kosu vítěz z Oravy, jenž se živí jako vedoucí v Jednotě.

 

Na teoretickou otázku, zda by byl s kosou rychlejší člověk nebo stroj, přichází Košút s překvapivě rychlou odpovědí: „Jednou jsem v rámci exhibiční soutěže nastoupil proti traktoristovi se sekačkou-rotačkou a vyhrál jsem," pochlubil se Košút kuriózním vítězství nad technikou. „Kosilo se tehdy půl aru. Na tomto rozměru louky mám osobní rekord s časem 45 vteřin."

 

Lubomír Košút patří i na Slovensku mezi absolutní špičku. Soutěže v kosení louky mají u našich východních sousedů tradici a dokonce tam už deset let pořádají ligovou soutěž. „Kosíme každý víkend, takže to mám stále v ruce," dodává nestárnoucí sekáč, který vychovává svého nástupce. „Je o polovinu mladší než já. Prošel mojí dvouletou školou. Myslím si, že jednou nebude mít konkurenci, protože oproti mně má ještě jednu velkou přednost. Je to chlap jako hora. Měří sto devadesát centimetrů."

 

Do letošního ročníku Orlického sekáče zasáhlo 28 mužů. Z nich si polovina troufla i na dvojnásobnou výměru 2 arů v rámci otevřeného mistrovství České republiky. Odvážných žen s kosou v ruce se v Nebeské Rybné představilo devět.

 

  

Autor: Miroslav Sixta, převzato z Rychnovského deníku