Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj Krajský výbor Nosek Miroslav

Nosek Miroslav

Miroslav Nosek (*1969)

Královéhradecký kraj

e-mail: nosek@miletin.cz


Jmenuji se Miroslav Nosek a bydlím ve městě Miletín, kde jsem byl od roku 2003 ve funkci uvolněného místostarosty a od roku 2006 do současnosti, jsem uvolněným starostou města Miletín a zároveň vedoucím Pečovatelské služby Miletín. Před tím jsem byl v divokých devadesátkách u Policie ČR na Obvodním oddělení Hořice. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu strojnickou v Hradci Králové a Vysokou školu pedagogickou taktéž v Hradci Králové , obor Sociální patologie a prevence. Jsem ženatý, mám dvě již dospělé děti a dvě vnučky. Od roku 2002 až do současnosti jsem předsedou Sportovního klubu Miletín. Dále členem SDH Miletín (krátký čas jsem fungoval i v JPO Miletín), členem MS Červeného kříže, člen hodnotící komise MAS Podchlumí, člen správní rady Podkrkonoší.
V roce 2009 jsem společně s Mírou Sazečkem a Josefem Coganem spoluzakládal Královéhradecký STAN. Co mně nejvíce zajímá a čemu bych se chtěl hlavně věnovat v rámci STAN, tak to je sport, který je bohužel dlouhodobě brán jako nechtěná chudá příbuzná, takový apendix. Podpora sportu na té nejnižší úrovni je opravdu v bídném stavu a při tom moc dobře všichni víme, jak to v současné době vypadá se zájmem dětí a mládeže o sport. Neustále upozorňujeme na to, že děti jsou obézní, sedí u počítačů, jsou neustále nemocné, ztrácí základní potřebu člověka se družit, trávit spolu volný čas, zažívat úspěchy a radost z úspěchu a pohybu. Stěžujeme si, že vrcholovému sportu chybí kvalitní sportovci, no aby taky nechyběli, když základna sportujících dětí a mládeže se stále snižuje. Je to zapříčiněno hlavně tím, že Sport nemá své vlastní ministerstvo, MŠMT se ho zbavilo zřízením NSA, které nemá tu potřebnou sílu a oporu. Druhá věc mého zájmu je krizové řízení obcí a krajů. Nedávná doba nás opravdu prověřila. Covid, válka na Ukrajině , váleční uprchlíci. Bylo to hodně těžké období a největší tlak na zvládnutí byl právě na starostech. Vše běželo za pochodu, nikdo nebyl připraven. Nakonec se to úspěšně zvládlo, ale také se udělala spousta chyb, mnoho věcí by se mohlo zvládnout lépe. Zkrátka jsme vůbec nebyli připraveni, usnuli jsme na vavřínech. Třetí věc mého zájmu je ze sociální oblasti a to zejména týkající se našich seniorů. Populace stárne, zvyšuje se průměrný věk dožití, zvyšuje se počet seniorů a s tím také souvisí zvyšující se potřeba se o tyto seniory postarat. Bude potřeba budovat domovy důchodců s malou kapacitou, posilovat terénní pečovatelskou službu, budovat domy se zvláštním , bude potřeba více a více odborného personálu.


Funkce

Vzdělání

1983-1987 SPŠ Strojnická Hradec Králové

1996-1999 Vysoká škola ped.HK

Zaměstnání

1987-1988 dělník ve slévárně D.K. n/L

1991- 2001 Policie České republiky

2001-2003 MÚ D.K. n/L právní oddělení

2003-2006 místostrosta města Miletín

2006-dosud starosta města Miletín

Zajímavosti

Krátce z mého života.
Narodil jsem se v roce 1969 a vyrůstal jsem tedy jako jedno z ,,Husákových dětí“ a protože jsem se narodil jako levák, tak mně páni ,,komančové“ násilně donutili psát pravou. Jenda z mnoha absurdit tehdejšího režimu. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu strojnickou v Hradci Králové. Krátce po maturitě jsem šel se zbraní v ruce bránit naši ,,demokratickou socialistickou vlast“ jako chemický průzkumník. Sametová revoluce mne zastihla ještě jako vojáka a přímo v Praze. Tyto dny považuji za jedny z nejkrásnějších v mém životě. Ta atmosféra byla prostě super. Tak mile se lidé k sobě snad před tím nikdy nechovali, bohužel to dlouho nevydrželo. Po vojně jsem  pracoval v podniku Tiba Miletín jako seřizovač a to až do zavření fabriky v roce 1992. Od roku 1992 do roku 2002 jsem vykonával službu u Policie České republiky na obvodním oddělení v Hořicích jako obyčejný pořádkový policista. Velice dobrá zkušenost. Zde jsem pochopil jaká je u nás velká sociální a právní nespravedlnost. Dostudoval jsem v té době  dálkové Vysokou školu pedagogickou v oboru ,,Sociální patologie a prevence“. V roce 2002 jsem poprvé kandidoval jako nezávislý do zastupitelstva města Miletín. Od roku 2003 jsem byl uvolněným místostarostou. V roce 2006 jsem kandidoval podruhé jako nezávislý a stal jsem se uvolněným starostou města Miletín. V roce 2010 jsem opět kandidoval, tentokrát již jako člen hnutí STAN a stal jsem se podruhé starostou, kterým jsem do současnosti. Místo starosty na malém městě považuji za velice, velice dobrou školou života. Je to velice zajímavá práce, která Vás naučí mnohému a pokud to myslíte vážně, tak za Vámi je vidět kus práce. Zkrátka je to práce, která těší a dělá radost.
A co soukromý život?
V roce 1991 jsem se šťastně oženil  s manželkou Janou, která je velice tolerantní, což je jednou z velkých podmínek, pokud chcete být dobrým starostou své obce nebo města. Máme spolu dvě děti  a to Nikolku narozenou v roce 1991, která je absolventkou Gymnázia Dvůr Králové nad Labem. V současné době studuje na Filosofické fakultě v Olomouci dvou obor filosofie a žurnalistika. Syn Miroslav se narodil v roce 1994 a studuje Gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem. Žijeme v Miletíně v malém rodinném domku, který jsme si svépomocí zrekonstruovali. Mým největším koníčkem je chov drobného domácího zvířectva. Chovám ovečky,kamerunské kozy,vietnamská prasátka,husy,kačenky,slépky a krocany. Nechovám je však pro obživu, ale pro radost. Mám to takovou malou zologickou, kde má všechno svá jména a zvířátka žijí dlouhý život než zemřou přirozenou smrtí. Mám radost, že se naučili chodit dívat na zvířátka  mnozí obyvatelé našeho městečka, zejména pak děti, které pochopí, že se vajíčka atd. nevyrábí v marketech. Je to prostě relax.   
Proč jsem se stal členem hnutí Starostové na nezávislí?  
Právě proto, že to není strana, ale hnutí, kde není taková stranická poslušnost a ,,stádovost“. Demokracii totiž chápu jako možnost vyjádřit svůj názor, bojovat za něj a nebýt vázán tím, co za Vás rozhodl někdo jiný a proti Vašemu přesvědčení. Na druhou stranu však vím, že pokud bych byl ,,pouze starostou“ neměl bych šanci tolik prosazovat své názory.
Proč se vůbec ,,hrnu“ do vyšší politiky, když jsem spokojen jako starosta?
Jsem totiž skálopevně přesvědčen, že všichni politici by měli začínat právě v komunální politice a pokud se osvědčí a ukáží, že jsou schopní ( ne všeho schopní), že pochopili, že komunální nebo jiný politik není pán, ale občan sloužící lidem, kteří mu důvěřují, teprve pak má morální právo vůbec kandidovat do vyšší politiky. Pokud tito úspěšní komunální politici nebudou kandidovat, bude pak parlament a senát plný nezkušených ,,odborníků“, kteří rozhodují o budoucnosti nás všech bez jakýchkoliv zkušeností z běžného života. Z nich se pak většinou stane součást stáda, které jde tam, kam je zavede hlavní ovce, tedy tam,kde je nejlepší pastva, bez ohledu na to, zda  i jiní se budou moci pást a nebudou trpět hladem.
Co mně nejvíce štve a co bych prosazoval?
Myslím si, že velkým problém je sociální a právní nespravedlnost. Proč starý člověk, který celý život tvrdě pracoval nemá dostatek peněz, aby si dovolil pobyt v domově důchodců, aby neměl peníze na drahé léky, aby neměl dost peněz, aby si užíval života, cestoval atd., když lump, grázl a různí ,,lechkoživkové“ dostávají bohaté sociální dávky, pobývají v kriminálech, kde mají teplo,jídlo, vodu, pobyt, lékaře, dělají si školy,mají různé kroužky a to vše zdarma. V těch kriminálech jsou proto, že někoho okradli,znásilnili nebo zabili, mají tam být za trest a ne za odměnu. Člověk poctiví a pracující pak nemá dost peněz právě proto, že stát velice bohatě financuje právě ty lumpy,grázly, podvodníky, vrahy a  lechkoživky všeho druhu. Pořádají se různé sbírky, aby mohl někdo jít na operaci, která mu dá šanci lepšího života. To má být přeci samozřejmostí, že slušný člověk na to má mít nárok automaticky. My všichni poctiví poslušně odvádíme nemalé finance do společné státní kasy, kde se peníze ztrácejí právě pro  tyto darmožrouty, peníze se ztrácejí v mnoha zdravotních pojišťovnách, které si staví paláce, sponzorují za naše peníze různé akce snobů a celebrit. Výsledek je pak, že nejsou peníze pro potřebné a poctivé  občany a to jenom a pouze proto, že v současné době stát  dává přednost nepoctivcům,lumpům,grázlům všeho druhu a pijavicím státu.
Právní spravedlnost. Musím a rád přiznávám, že se to zlepšilo. Konečně je vidět, že policie dělá svoji práci bez toho, aby ji řídili různí kmotři, politici a zájmové skupiny. To samé pak platilo u soudů. Bohužel se však i nadále stává, že se měří jiným metrem, podle toho zda máte či nemáte moc, byť politickou nebo finanční. Mnohdy se pak stává, že právo zůstane stát před branou politiky a moci. Naše právo potřebuje více  Lenek Bradáčových. Až je bude mít, pak věřím tomu, že bude právní spravedlnost. Padni komu padni. Prosazoval bych tedy  úplnou politickou nezávislost soudů a policie.
Na závěr bych uvedl, že vše co jsem napsal není žádný populismus, ale realita  vycházející z toho co kolem sebe vidím, co slyším a nebojím se o tom mluvit.