Festival byl zprvu uplakaný, lidé přesto přišli

 

Letošní ročník byl výjimečný, poprvé nás na něm nevítal Jindřich Rychtera, zakladatel akce a táta souboru Hořeňák, který vedl od jeho založení. Po loňském festivalu jsme si slíbili, že se zase brzy uvidíme. Nestihli jsme to. Věřím ale, že Jindra všechno sledoval z výšin a že byl spokojen i se sobotním večerním programem, který byl věnován právě jeho osobnosti. „Myslím, že prokombinovaný pořad všechny potěšil a nadchnul," říká jeho snacha a ředitelka festivalu Zdeňka Rychterová.

 

I když čtvrteční zahájení bylo deštivé a chladné, nedělní galaprogram už podpořily hřejivé paprsky slunce.

 

Diváci měli možnost během čtyř festivalových dnů posoudit výkony souborů ze Slovinska, Slovenska, Srbska, Maďarska, Kypru a také z Čech, a to soubory Jiskra Pzeň, Slezan Český Těšín, Kalamajka Havlíčkův Brod, Radost Pardubice, Šafrán Jablonec nad Nisou, Hořeňák a Hořeňáček Lázně Bělohrad.

Festival letos začal trošku netradičně, a to středečním vystoupením domácího souboru, který se odprezentoval s pořadem Hořeńák na ruby.

 

„I když nám počasí nepřálo, byla jsem strašně ráda a velice si vážím podpory všech diváků, kteří přišli, i když pršelo. O to víc mě to hřálo u srdíčka," hodnotí setkání Zdeňka Rychterová. Jí samotnou oslovil svým vyjádřením maďarský soubor Fazula a líbil se i kyperský soubor, který prý bere dech.

 

Festival doprovázela také volba miss. Letošní se stala tmavovlasá kráska ze slovenského týmu. Před nelehkým úkolem stál starosta Pavel Šubr, který měl nejlepšímu týmu předat Cenu starosty. Vyhrál u něho soubor z Kypru. Za vzornou prezentaci si odvážel Cenu festivalu Slezan Český Těšín.

 

Autor: Iva Kovářová, převzato z Jičínského deníku