Bez nadsázky - Krkonoše jsou kolébkou lyžování

Naproti Alpám byly Krkonoše lépe dostupné a jejich kopce pro lyžování mírnější a tedy příhodnější.

V roce 1903 byl založen "Svaz lyžařů v Království českém" jako první lyžařský svaz na světě. Dal impuls dalším evropským státům k následování "Rakouský a německý lyžařský spolek" vznikl v roce 1905.

 

V roce 1860 se v obci Králíky narodil Quido Rotter. Z textů Blanky Zázvorkové, vedoucí oddělení péče o návštěvníky Krkonošského muzea ve Vrchlabí, vyplývá, že studoval na Technické univerzitě ve Vídni. V roce 1882 přišel po studiích do Vrchlabí a od roku 1903 byl společníkem v textilní firmě svého otce, řídil předení a tkaní juty. Krkonoše stále lépe poznával při dlouhých vycházkách. Rozhodl se učinit cestování finančně dostupné i studující mládeži.

 

V roce 1884 zřídil ve Vrchlabí první bezplatnou ubytovnu pro žáky a studenty na světě.

Vznikla v Hořením Vrchlabí za domem Karla Steudlera č. p. 225 (dnes za písmomalířstvím Horákových v Hoř. Vrchlabí).

S podporou Q. Rottera vznikla v Krkonoších a ostatních částech severních Čech hustá síť mládežnických ubytoven. Toto bylo inspirací pro vznik ubytoven také v alpských zemích a v Německu. Pod jeho vedením bylo v roce 1913 spravováno téměř 700 ubytoven s více než milionem možností k přenocování.

 

Hlavním podporovatelem vzniku ubytoven byl "Rakouský krkonošský spolek", jehož prvním předsedou byl od roku 1911 právě Quido Rotter. Roku 1912 byla díky Q. Rotterovi a jeho pomocníkům v Krkonoších vytvořena síť turistických cest. Tyčové značení cest zavedené Q. Rotterem zachránilo především v zimě mnoho lidských životů.

 

Když byl v roce 1919 "Rakouský krkonošský spolek" přejmenován na "Německý krkonošský spolek se sídlem ve Vrchlabí" zůstal také jeho prvním předsedou.

 

Zásluhou Q. Rottera je zpřístupnění zimních Krkonoš. V roce 1892 objednal v Norsku pět párů lyží s příslušenstvím, následující zimu se svými přáteli podnikl první lyžařské túry. Jako první rozpoznal ideální podmínky pro zimní sporty v Krkonoších. Na vlastní náklady vybavil školní mládež lyžemi a poskytl jí výuku v lyžování. V roce 1896 založil lyžařský klub ve Vrchlabí. Založil a vedl spolek "Německý lyžař" (1898).

 

Quido Rotter byl spoluzakladatelem "Rakouského a německého lyžařského spolku" (1905), stejně tak "Středoevropského lyžařského spolku", který obsáhl Německo, Rakousko‑Uhersko a Švýcarsko.

Když bylo po první světové válce nutné nové rozdělení spolků zabývajících se zimními sporty, byl činný také v nově založeném "Hlavním svazu německých spolků zimních sportů" (HDW). Quido Rotter dosáhl mnohých poct a vyznamenání. Nejhezčím vyznamenáním byl čestný titul "Otec hor", který mu udělili tehdejší němečtí obyvatelé Krkonoš. Zemřel 14. 3. 1940 ve Vrchlabí, kde je na místním hřbitově pochován.

 

"Současný předseda Rakouského lyžařského svazu profesor Petr Schröcksnadel, projevil osobní zájem uctít pietní památku prvního předsedy Rakouského lyžařského svazu Quido Rottera," uvedl Jan Sobotka a více vysvětlil:

"Pro lyžařské velmoci jako jsou Alpské země, resp. Rakousko, nebyla donedávna skutečnost, že Krkonoše jsou

skutečnou kolébkou světového lyžování, veřejně známá. Jsem potěšen tím zájmem a rád tato fakta uvádím do povědomí i pro naše čtenáře.

 

Díky rozvoji cestovního ruchu a příhodným klimatickým i přírodním podmínkám pro lyžování se v Krkonoších rodily početné řady lyžařů a rychleji vznikaly spolky. Díky vrchlabskému občanu Quido Rotterovi, který tu žil a zemřel, město získalo řekněme evropskou prestiž, protože vytvořilo zázemí a podpořilo působení prvního prezidenta Rakouského svazu lyžování. Mám z toho radost, téma je pro mě osobně hodně silné, protože jsem sám lyžař.

 

Na září je připraven pietní akt, kterého by se měli zúčastnit významní hosté jako právě současný předseda Rakouského lyžařského svazu profesor Petr Schröcksnadel,dále např. bývalý předseda Olympijského výboru ČR, zástupci Svazu lyžařů ČR, České unie sportu, významní krkonošští sportovci a funkcionáři. Na hrobce Quido Rottera na vrchlabském hřbitově, je už nyní umístěna pamětní deska s německým a českým textem, u níž delegace položí květiny," uzavřel Jan Sobotka.

 

D. Palátková