18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj Aktuality Raport z cesty do Berlína:
Raport z cesty do Berlína:
24. 5. 2022
První dojmy: Dlužno přiznat, že v hlavním městě Německa jsem byla úplně prvně. Dojmy? Rozporuplné. Všechno je tu bombasticky velké, až mě to trochu sráží a připadám si das kleinste na celém širém světě. V enormních bulvárech živě vidím maršem pochodující armádu (německou, americkou, ruskou – vyberte si). Na druhou stranu – totéž je k vidění v nejednom městě za Velkou louží. Ne nadarmo jsou si berlínská a kalifornská vlajka s medvědem dost podobné. Mému srdci jsou přeci jen bližší křivolaké středověké uličky a malé útulné středomořské piazzetty. Asi jsem agorafobik. Auf der anderen Seite – pověstný německý pořádek a čistota, poklid, fantastická muzea, úžasná moderní architektura – i to má něco do sebe. Pokud jde o stravu…zaujala jsem tento postoj – Germán není gurmán a curry wurstem bych trestala opravdu ohavné zločiny proti lidskosti.
Raport z cesty do Berlína:
Účel cesty:
Ambasáda, Bundestag, německé ministerstvo spravedlnosti, mužská věznice. Cesta s Mandátovým a imunitním výborem parlamentu měla velmi pracovní ráz. Přiznám se, že původně jsem netušila, co od cesty do Německa čekat, ale nakonec se ukázalo, že 1) je třeba co nejvíce jednat z našimi sousedy a porovnávat naše postupy, 2) ne vždy je Němec napřed, 3) jejich úroveň vězeňství je u nás sci-fi.
Ambasáda:
Budova byla postavena v roce 1978 jako velvyslanectví ČSSR v bezprostředním sousedství Berlínské zdi. Je to typický představitel architektonického brutalismu od architektonického páru Věry a Vladimíra Machoninových (mimochodem jejich „dětmi“ je také obchodní dům Kotva a slavný karlovarský Thermal). Nutno poznamenat, že v blocích budov na velmi privilegovaném místě je naše velvyslanectví opravdu nepřehlédnutelné. Po energetické a technologické stránce je však budova již velmi zastaralá a potřebuje komplexní opravu jako sůl. Jinými slovy, v zimě se to nedá vytopit, v létě je to velká pečící trouba a tudíž zaměstnanci jen neradi odcházejí z porad u šéfa velvyslance (pana Kafky), jelikož jeho kancl je jako jeden z mála klimatizovaný. A propos – Tomáš Kafka je nesmírně příjemný člověk, s nímž se velmi dobře vypráví o čemkoli a krom diplomatické kariéry je to také zdatný literát a poeta. Za jeho přivítání a péči, kterou nám věnoval, mu tímto děkuji.
Pracovní program:
Kriminál (?)
Druhý den po příjezdu jsme se nechali odvézt rovnou do věznice. A nebyl to ledajaký kriminál. Otevřená věznice s tou nejmenší ostrahou (sympatická paní bachařka bez jakékoli výzbroje, pouze s malým univerzálním klíčem). Po vzhledové stránce vám to připomíná zahradní bytovou zástavbu nebo moderní důchoďák. Plot prakticky žádný nebo snadno překonatelný. Vězni s nejrůznějšími typy odsouzení. Včetně vraždy, sexuálního násilí, samozřejmě majetkové trestné činnosti a drogové kriminality. Vězni chodí každý den do práce ven mimo věznici, sami a bez dozoru. Ve věznici je 900 trestanců. Za poslední rok pouhých 7 útěků (po útěku se samozřejmě vězen vrací šupitopresto do věznice s ostrahou). Vězni zůstávají v systému (stát za ně neplatí zdravotní ani sociální pojistné), platí daně, pracují s nimi terapeuti, recidiva minimální. Nechápu, ale funguje to a pro stát je to násobně levnější než drahé káznice s ostnatým drátem.
Bundestag – klidně to přeskočte, je to jen pro fajnšmekry.
Jednání s naším německým sesterským Mandátovým a imunitním výborem. V jejich kompetencích je i evidence lobistů a kontrola voleb a jelikož jsou to moje oblíbená témata, plánuji intenzivnější kontakt s jejich milou paní šéfovou Danielou Ludwig (moje otázky budou směřovat na korespondenční volbu a také právě na registr lobistů, co se furt couraj po sněmovně, jakoby se nechumelilo). Největším tématem však byly obstrukce a jak jim zabránit. Ve zkratce řečeno – v Německu obstrukce neznají. Efektivita je tu na prvním místě. Neexistuje, aby se někdo vykecával bez omezení. Ke každému bodu je dle závažnosti přesně vyhrazen jeho čas a doba projevu je omezena proporčně pro každou stranu podle její síly ve sněmovně. Když poslanec mluví mimo mísu, předseda (s daleko většími kompetencemi a autoritou) okřikne a pak nekompromisně vypíná mikrofon. V případě do očí bijících prohřešků proti jednacímu řádu rozhoduje tzv. Rada starších (takové naše grémium) o max. pokutě 5000 EUR nebo dokonce vykázání poslance na 10 dnů z jednacího sálu. Doba debaty se dle počtu stran ve sněmovně stanoví na začátku každého období – v současné době je to 26 minut, 39 minut, 68 minut na bod programu. Musím říct, že v tomhle těm Němcům zcela z duše a úplně zeleně závidím.
Bundesministerium der Justiz – Ministerstva spravedlnosti
Jednání o digitalizaci soudnictví. Tento zápis bude vskutku velmi stručný. Kromě o poznání lepší kávy než v Bundestágu a parádních pralinek se symbolem paragrafu – jsme získali pouze představu o tom, že německá digitalizace je na tom o dost hůř než naše. Prostě zatím nemají v ruce vůbec nic. Taky si mohou ukroutit hlavu za digitálními lídry v Estonsku, mají sice prachů jako šlupek, ale ve výraznějším pokroku jim brání hlavně složitý vertikální systém veřejné správy (federální správa a správa spolkových zemí). Takže za bombonek jsme poděkovali a se škodolibým úsměvem (že jsme aspoň v něčem trochu dál) jsme si šli po svých.
Charlie Check Point, Berlínská zeď a Egyptské muzeum
Klasické „must see“ Berlína. Musím říct, že Berlínská zeď a slavná celnice ve mně pořád budí zvláštní pocity. Prostě si to ještě všechno pamatuji, byť jsem byla puberťák. V uších mi zněla pinkflojdovská Wall. Je neuvěřitelné, jak Němci dokážou pracovat se svou minulostí a jakým způsobem vše přímočaře prezentují. My vám to prostě objektivně a chladně všechno bez obalu naservírujeme – a emoce už jsou na vás. Naopak Egyptské muzeum (včetně slavné Nefertiti) mě trochu zklamalo. Jako spousta krásných exponátů, ale úroveň expozice „sto let za vopicema“. S moderními technologiemi, 3D projektováním atd. už si dnes jde pořádně vyhrát a dokonale vtáhnout návštěvníka do děje.
Závěrem už jen konstatuji, že služební cesty s výbory, pokud je delegace složená ze zvídavých poslanců, a program je dobře připraven, mohou být velmi poučné a inspirativní. Navíc vytváření neformálních lidských kontaktů mezi opozicí a koalicí (tentokrát ODS, STAN, ANO, SPD) je nedocenitelné a jednoznačně to čistí vzduch a vylepšuje parlamentní kulturu. Bez partaje za zády je každý jen člověk. Každopádně, teď už vím, kam můžeme směřovat s českým vězenstvím, tuším cestu, jak zabránit obstrukcím, mám kontakt na vedení registru lobbistů, poptám se na skutečné stížnosti a překážky spojené s korespondenční volbou atd. atd. Důležité je pracovat bez klapek na očích a naučit se myslet „mimo krabičku“. Jo a taky jsem si byla zaběhat pod Braniborskou branou a natáhla jsem si lýtkový sval, ale moje ranní běhy v různých destinacích už jsou tak nějak tradice a prostě to když tak odkulhám. V ostatních směrem pokulhávat nechci.
Lucie POTŮČKOVÁ, poslankyně PS PČR, starostka Mladých Buků
Autor: Miroslav Sazeček
