Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Vodu potřebujeme kolem nás

Vodu potřebujeme kolem nás

3. 6. 2021

V posledním desetiletí jsme si zažili četnější jarní a letní sucha. Nedostatek srážek, respektive ztráta jejich průběžného rozvržení v ročních obdobích a naopak intenzivní krátkodobé deště, při kterých spadne nadprůměrné množství vody, způsobuje dlouhodobý nedostatek povrchové a půdní vody a snižování zásob spodní vody. Důsledky jsou zřejmé na pastvinách, v zemědělství, na zahradách i ve studnách, kde v letním období voda schází. Stále častěji se setkáváme s obecními zákazy čerpání vody z povrchových zdrojů, ale také zákazů vstupu do lesů z důvodu prevence před vznikem požárů na přeschlé lesní půdě.

Ing. Petr Krása, zastupitel města Sokolov a kandidát do Poslanecké sněmovny

Ing. Petr Krása, zastupitel města Sokolov a kandidát do Poslanecké sněmovny

Příčiny tohoto stavu jsou složité, nicméně mezi klíčové vlivy vedle dlouhodobých změny klimatu, patří v užším měřítku zejména snížení schopnosti zachytávat srážky na povrchu a absorbovat je v půdě. Co to prakticky znamená? Podívejme se do historie s příkladem Karlovarského kraje. Asi polovina ročních srážek spadne v Krušných horách, méně ve Slavkovském lese a ještě méně na zbylé většině území Karlovarského kraje.

Vody dostupné v průběhu roky by bylo dostatek, kdyby tam, kde spadne, dokázala vydržet na období sucha. Jenže. Lesní porosty byly v 2.polovině 20. století plošně odvodňovány a voda z lesa odtéká daleko rychleji než přirozeně a lesní půda je suchá. Z nelesní krajiny zmizela většina drobných rybníčků postavených v 1. polovině 20.století (i dříve), které poskytovaly vodu v době sucha. Stačí se projít krajinou, ideálně v předjaří, a uvidíme terénní zbytky těchto nádrží, dnes jen s protékajícím potůčkem, prokopanou hrází nebo zarostlých stromy. Každá ves měla funkční návesní rybník, který sloužil jako zásobárna vody, požární nádrž nebo koupaliště. Část z nich ještě dnes existuje, ale jsou v žalostném stavu. Ten, kde se čerpá pitnou vodu ze studny, přemýšlí nad jejím prohloubením. Na loukách a pastvinách zase ve slunných dnech proniká sluneční svit přes řidší a slabší vegetaci na půdu, která se přehřívá a rostlinstvo z nedostatku půdní vlhkosti nemůže dostatečně klimatizovat a ochlazovat okolí. Začarovaný kruh.

Co s tím? Řešení jsou známá. V lesích, které jsou zde převážně státní, je nutno provádět hrazení starého odvodnění a vodu tak déle zadržet v místě deště. V nelesní krajině obnovit všechny ty drobné rybníčky, vrátit život do návesních nádrží a v zemědělské krajině odstranit zapomenuté meliorace tam, kde jsou nadbytečné.

Všechna tato opatření jsou dnes sice podporována dotacemi, ale vůle k realizaci rozsáhlých opatření v centrálním řízení zemědělství a státní lesů je pramalá. Na regionální úrovni je motivace vlastníků k realizaci zadržení vody nízká, převládá technická komplikovanost realizace staveb a jejich údržby, ale i nedostatečná osvěta.

Tyto na první pohled drobné zásahy mohou přese vše udělat velkou službu. Zajistí dostatek vody pro přímé využití a zlepší lokální koloběh vody, který zamezuje přehřívání v tropických dnech. Krajina se vrátí ke svým kořenům, a naše životní prostředí bude přívětivější.

Ing. Petr Krása, zastupitel města Sokolov a kandidát do Poslanecké sněmovny

Autor: Jiří Duchek, Petr Krása