Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Skupina nadšenců na Chebsku obnovuje minerální prameny

Skupina nadšenců na Chebsku obnovuje minerální prameny

11. 4. 2018

Zapomenuté prameny minerálek hledá a obnovuje skupina nadšenců. Již tři desítky pramenů jim vděčí za obnovení. Více v článku Jitky Dolanské ze serveru idnes.cz:

Skupina nadšenců na Chebsku obnovuje minerální prameny

Skupina nadšenců na Chebsku obnovuje minerální prameny

Objevit zapomenuté minerální prameny, rodinné stříbro karlovarského regionu, není snadné. Stejně jako vrátit jim život a zajistit, aby i v budoucnu nabízely osvěžení lidem, kteří půjdou kolem.

„Hledáme to, co je pro náš kraj typické a tím jsou vývěry minerálních vod. Dříve se o studánky roztroušené po lesích starali původní obyvatelé. Jenže po odsunu Němců sem přišli lidé, kteří o pramenech často nevěděli nic. Přestali o ně pečovat a minerálky, které lidé dříve běžně pili, zanikly. Z vývěrů se staly bažiny a časem se na ně zapomnělo,“ řekl ředitel Městského muzea v Mariánských Lázních Jaromír Bartoš.

Právě on je jedním ze členů skupiny, jež zapomenutým pramenům vrací život. Dalším je třeba truhlář, úředník nebo soukromý zemědělec. Po někdejších studánkách pátrají v historických dokumentech či hledají a mluví s pamětníky. Ale také se při chůzi krajinou pozorně dívají kolem. Tak třeba objevili Kančí pramen u Kynžvartu, který byl pod nánosy hlíny, listí a větví ukrytý půl druhého metru hluboko.

„Byla to pro nás tak trochu překvapující záležitost. V lokalitě, kde bychom to vůbec nečekali, jsme narazili na podmáčené místo, kde ze země vycházely bublinky. Bylo zřejmé, že tam nějaký pramen je. Tak jsme začali kopat,“ vypráví Bartoš s tím, že pokud pramen objeví, vyvedou jej na povrch a osadí nad něj dutý kmen, který by pramen chránil.

„Jenže jak jsme se prokopávali vrstvami listí, větví a hlíny, najednou se před námi půl druhého metru hluboko objevil dřevěný soudek. A právě z něj pramen vyvěral. Mohl tam být odhadem od poloviny minulého století,“ zavzpomínal Jaromír Bartoš na objev pramene, který se později podařilo určit jako Kančí.

V okolí města Lázně Kynžvart obnovili také Liščí nebo Jezevčí kyselku či Terezin pramen, který se jímal do velké šachtice už za Metternichů. Dnes je to místo, kam řada lidí jezdí pro výbornou vodu, která má nízký obsah minerálů a je proto v létě skvělá na osvěžení. Pramen, který je někdy nazýván také jako Devátý, byl znovu pro veřejnost otevřen před čtyřmi lety.

Objevením a úpravou přírodního vývěru minerálky však péče o zdroj nekončí. „Ve spolupráci s obcemi a krajem se snažíme obnovené přírodní prameny propagovat. Děláme naučné stezky, vyrábíme informační tabule, altánky k posezení. Chceme, aby lidé k této vodě opět našli cestu, aby se ke studánkám vrátil život, který tam byl dřív,“ vysvětlil Bartoš.

O tom, že prameny bývaly v minulosti hojně navštěvované, svědčí předměty, které lidé při kopání a úpravách v okolí vývěrů nacházejí. Jsou to třeba střepy keramických džbánů, hřebínky, harmoniky, drobné mince nebo hlavička od fajfky.

„Všechno, co ti lidé u minerálky ztratili, zřejmě když se nahýbali a nabírali vodu, obohacuje sbírky muzea v Mariánských Lázních. S trochou nadsázky můžeme říct, že máme doklady o využívání těchto přírodních minerálních zdrojů, z nichž některé můžeme datovat až do pravěku,“ uvedl Bartoš.

„Tady v regionu měla snad každá vesnička kdysi svůj pramen. A naší snahou je povzbudit místní obyvatele, aby tam chodili, aby si to bohatství užívali. Spolupracujeme se základními školami, ukazujeme dětem i učitelům, jaké prameny v okolí mají, jak se o ně starat a tak trochu doufáme, že probudíme ten patriotismus, že se to ujme. Stává se, že i bez našeho přičinění si nějaký místní patron ten pramen vezme do své péče, stará se o něj, čistí ho,“ konstatoval Bartoš.

Právě k popularizaci unikátního vodního bohatství regionu má sloužit čtyřdílný průvodce po přírodních minerálních pramenech.

Publikace obsahující informace o přibližně 150 kyselkách postupně vycházela od roku 2002 do roku 2012.

Prameny jsou místy turistického ruchu. „Podobně jako na Moravě mají vinařské stezky vedoucí od sklípku ke sklípku, u nás v kraji vzniká spousta naučných stezek, které nabízejí putování po minerálních pramenech. To je zas náš unikát. Pro lidi z regionů, kde takové bohatství nemají, je to obrovský zážitek, když mohou jen tak chodit po lesích a ochutnávat minerální vody, které pramení přímo v dutých kmenech nebo vyvěrají pod pařezy stromů. Ono i jen sednout si a dívat se, jak voda bublá a vytéká z pařezu, je zajímavé,“ podotkl Bartoš. Ten už se těší, až opět vyrazí do terénu. Teď skupina pátrá po Výškovické kyselce u obce Dolní Kramolín.

„Už ji hledáme přes tři roky a stále ji nemůžeme najít. Přitom je popisovaná ještě v 50. letech minulého století,“ pokrčil rameny Bartoš a dodal, že další prací, která na ně čeká, je úprava nové kyselky v Salajně. Dnes je na místě bažina. Díky obci Dolní Žandov tu vedle pramene vznikne malý naučný chodník.

Zdroj: https://vary.idnes.cz/mineralni-pramen-nadsenci-obnova-patrany-kyselka-marianske-lazne-tepla-cheb-17y-/vary-zpravy.aspx?c=A180331_392642_vary-zpravy_ba

Autor: Erich Kříž