Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Památková péče v Karlových Varech 2019

Památková péče v Karlových Varech 2019

20. 10. 2019

Historické jádro Karlových Varů se nařízením vlády České republiky s účinností od 1. ledna 2018 stalo Městskou památkovou rezervací. 

Objevení Vřídla při lovu císaře Karla IV.

Objevení Vřídla při lovu císaře Karla IV.

Skutečností se tak stala dlouholetá snaha zařadit Karlovy Vary mezi památkově významná historická města, kam bezpochyby svojí dobře zachovalou lázeňskou architekturou a její noblesou zejména z druhé poloviny 19. století, ale rovněž nezanedbatelnou kvalitou staveb začátku 20. století a prvorepublikového období patří.

Již dříve, od roku 1992, bylo v menším rozsahu městské jádro podél řeky Teplé chráněno Městskou památkovou zónou. V souvislosti s procesem Great Spas of Europe, kdy se jedenáct lázeňských míst ze sedmi evropských zemí snaží o zápis na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO, bylo povýšení města na nejvyšší možný způsob národní ochrany téměř povinností. Ale není se čemu divit. Karlovy Vary mají desítky kulturních památek, hodnotné domy, kulturní stánky, kolonády, altány, sochy, církevní stavby, a to nejen ve vlastním městě, ale i v široké obklopující kulturní krajině, v lázeňských lesích, protkaných desítkami kilometrů udržovaných cest s mnoha zastaveními a vyhlídkami. Ne nadarmo můžeme okolí města nazývat terapeutickou krajinou. Navíc mají Karlovy Vary i dvě národní kulturní památky, barokní chrám Kiliána Ignáce Dientzenhofera, zasvěcený sv. Maří Magdaleně, a Císařské lázně, honosnou neorenesanční reprezentativní budovu určenou v době svého vzniku na konci 19. století pro komplexní lázeňskou péči. Letitý socialistický režim sice podporoval rozvoj lázeňské péče, ale architektonický fond Zlatého věku hrubě zanedbával, dokonce režíroval jeho postupnou destrukci s poukazováním na jeho nízkou kvalitu. Ze šedesátých let minulého století dokonce existuje studie na vybourání historických objektů a přeměnu jádra města v novou moderní socialistickou výstavbu panelového typu, včetně lázeňských sanatorií. Ostatně podobný osud chystaly Karlovým Varům i německé úřady během druhé světové války, kdy se počítalo s masivními stavebními úpravami, zejména ve sjednocení kolonád v jeden celek. Protože však ani jeden z totalitních režimů své plány nestačil dotáhnout do úplného konce, došlo sice k zanedbání města, ale paradoxně nedošlo na jeho přeměnu a modernizaci, jak je tomu často běžné u zahraničních lázní. Tam často staré lázeňské budovy a zařízení ztratily svoji původní funkci, klasické lázeňství založené na využívání léčivých minerálních vod podléhá módnímu wellnessu a do staré zástavby vnikají moderní s místem nesourodé prvky.

Popisovaný trend se nakonec nevyhnul ani Karlovým Varům. Po roce 1989 začaly v historickém jádru na místech zjizvených demolicemi nové, často málo kvalitní objekty, poplatné pouze požadované kapacitě. Došlo k řadě i nových demolic a necitlivých přestaveb historicky cenných objektů, některé společné balneoprovozy byly opuštěny a jen stěží hledají nové využití. Současnost však naštěstí vnímá Karlovy Vary jako jedinečný klenot, který je třeba zachovat v plné kvalitě pro budoucnost našich potomků. Pochopili to nejen představitelé města, ale i četní domácí a zahraniční majitelé zdejších nemovitostí. Kromě Národního památkového ústavu v Lokti a místních památkářů tu dobře funguje i nově zavedená Kancelář architektury města. Nevábné město, dobré pro kulisy válečných filmů, dnes ukazuje již opět svoji přívětivou a atraktivní tvář. Ne nadarmo získaly Karlovy Vary v nedávných letech třikrát po sobě titul Historické město Karlovarského kraje. Ke zlepšenému pohledu na město jistě přispěje i dlouho očekávaná rekonstrukce Císařských lázní a investice do městských kolonád, Vřídelní, Mlýnské a Sadové, když Tržní již tímto procesem v minulých letech prošla. Město pak může jen směle očekávat korunu, kterou si jistě zaslouží. Světové centrum UNESCO bude totiž příští rok na zasedání v Číně rozhodovat o jeho zařazení mezi nejvýznamnější památky svého druhu na světě.

Autor: Jiří Duchek, Jiří Klsák