18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Na každém šprochu nemusí být pravdy ani trochu
Na každém šprochu nemusí být pravdy ani trochu
5. 3. 2020
Přišel mi už před časem mail od jedné známé z mého prvního zaměstnání, kam jsem nastupoval hned po škole. Je to už důchodkyně a je z menšího města v sokolovském okrese. Bylo v něm mimo jiné video, kde malé dítě zpívá česky cosi o Alláhovi, jak nás stvořil atd. a k tomu komentář, že musíme zabránit tomu, aby tohle nebylo brzy v českých školkách. A k tomu mi napsala dotaz „Co budete vy politici dělat s tímhle??“. V průběhu našeho následujícího psaní mi poslala další, podobně laděné emaily plné „senzačních“ zpráv a „děsivých“ odhalení, které jí přeposílají kamarádky a kamarádi. Nestačil jsem se divit, co všechno koluje v takzvaných řetězových mailech a čemu všemu jsou lidé ochotni věřit a číst jenom proto, že jim to přijde ze známé adresy od kamaráda. Přitom z velké většiny se jedná o nepodepsané, tedy anonymní přílohy a texty.
Ing. Miroslav Balatka, senátor obvodu č.2 - Sokolov
A byl to i tenhle případ. Někde na internetu se objevilo video se zpívajícím dítětem. Nahrát tam může kdokoli cokoli, klidně anonymně nebo pod falešným jménem. Vymyslet si k tomu jakou historku chce – třeba o tom, že se podobné věci budou dít v našich školách. I když je to samozřejmě úplná hloupost. Někdy vznikají jako vtipy, jindy se jimi někdo snaží druhé lidi vyděsit. Člověk se nad tím mnohdy ani nezamyslí a reaguje na takovou „neuvěřitelně zajímavou zprávu“ tak, že jí rovnou pošle dalším lidem. A zpráva putuje dál a dál.
Vyznat se v džungli na internetu může být složité. Je někdy těžké odlišit skutečné zprávy od těch vymyšlených. Internet nikdo nereguluje a každý si tam může psát, co si zamane a je dobré si to pořád uvědomovat. Je spousta webových stránek, které vydělávají na publikování úplných nesmyslů a strašení lidí.
A tak ne všemu, co se dá na internetu najít, se tak dá i věřit. Stejně to samé platí i o emailech. Když něčemu uvěří kamarádka a přepošle to dalším lidem, tak to ještě nemusí být pravda, pouze se autorovi textu povedlo ji patřičně vyděsit.
Mnohé z takových zpráv popisují velmi emotivně nějaké nové nebezpečí, údajně utajovanou informaci, neuvěřitelné odhalení nebo třeba i vymyšlenou prosbu o pomoc. Mají obvykle šokující titulek a setkáme se i s tím, že nás naléhavě vyzývají k jejímu dalšímu sdílení. Takové věci obvykle naznačují, že s tou zprávou není všechno úplně v pořádku.
Možná i vy podobné emaily dostáváte. Myslím, že je dobré s lidmi, kteří takové věci posílají mluvit a třeba i trochu pomoci s rozlišením, čemu se dá věřit a čemu už ne. Že je vždycky lepší si informace ověřovat, třeba na skutečných stránkách novin nebo stránkách skutečných médií, které mají zveřejněné informace kvalitně ozdrojované. Mluvit o tom, že stojí za to se podívat, odkud ta která zpráva pochází, jestli se dá prověřit i někde jinde a jestli je alespoň důvěryhodně podepsaná, jestli nejde o anonym. Pomůže i podívat se na specializované weby, které falešné zprávy sbírají a prověřují (hoax.cz, manipulatori.cz). Leckdy tak zjistíme, že jde o dávno vyvrácenou falešnou zprávu.
Pro každého z nás jsou informace v životě důležité. Rozhodujeme se podle nich, volíme, ale i třeba nakupujeme. A stejně jako jinde v životě je i při čtení zpráv lepší přemýšlet, trochu pochybovat a věnovat aspoň malou chvilku ověřování, než se nechat napálit.
Miroslav Balatka, senátor
Autor: Jiří Duchek, Miroslav Balatka
