18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Aktuality Vítejte v mraveništi!
Vítejte v mraveništi!
16. 1. 2020
Máme za sebou pohádkové Vánoce. Život v obci se vlastně také podobá pohádce. Nejvíc té od Ondřeje Sekory o Ferdovi mravencovi. Žije v mraveništi, rád pracuje, je smělý, vynalézavý, má spoustu kamarádů a každému rád pomůže. Ferda mravenec nebo starosta?
Petra Gajičová, místopředsedkyně KV STAN
Starosta ráno vstane a vyrazí na úřad. Cestou zjistí, že nefunguje veřejné osvětlení a málem vyšlápne památku po psíku neukázněného pejskaře. Vzápětí ho napadne, že chodník už by zas potřeboval opravit. A vlastně ještě musí zavolat na stavební úřad, protože stále čeká na stavební povolení. Taky volali z ministerstva, že tam mají anonymní udání a chtějí podat vysvětlení.
„Dobrý den pane Nováku, jak se daří?“ volá starosta. „Dobrej, ten váš obecní traktor strašně řve, nemůžu spát po noční. A když jsem přijel ráno z práce, tak jsem neměl kde zaparkovat! Jo a kdy nám konečně objednáte očkování pro psy?“ sype ze sebe Novák. Vlastně by už bylo divné, kdyby neměl nějakou připomínku. Zkrátka klasický občan „Prudič“. Nebo že by pan Hlemýžď? V příběhu pana Sekory je Hlemýžď taky protivný mrzout. Tak hlavně nezapomenout objednat to očkování. Vždyť je to starostova povinnost ochránit občana, a to i s pejskem! To on přeci chtěl, aby občané chovali pejsky a hlavně, aby po nich neuklízeli exkrementy, tak ať kouká zajistit to očkování!
Konečně dorazil starosta na úřad, kde ho čeká moře administrativy. Tohle vyvěsit, tohle nevyvěšovat, přepracovat místní vyhlášku, vyplnit dotazníky, povolit zvláštní užívání komunikace, vydat povolení ke kácení, připravit výběrové řízení, atd. Ještěže nám naši zákonodárci snižují tu byrokracii! Příští týden už bude muset zajet do Dobřan! Ne, nejde o jeho hospitalizaci (i když občas k tomu nemá daleko), ale tentokrát je potřeba navštívit občana, kterého má obec v opatrovnictví. Ten člověk už má na světě bohužel jen toho starostu. Z myšlenek ho vytrhne svým vřískotem paní Vaňková: „Ta zídka je špatná, to se staví jinak! U hřiště je nízký plot, ten jste měli udělat vyšší. Padá nám míč do zahrady a máme zlámané kytky!“ Brouk Pytlík nebo spíš paní Pytlíková, dedukuje v duchu starosta. No nic, úřední hodiny pomalu končí. Starosta ještě zamete schody před úřadem, které jsou plné nedopalků. Omladina zde celé odpoledne pokuřovala během zírání do mobilů.
V průběhu roku se však starostovi dostává i veliké cti jako je oddávání snoubenců, vítání občánků do života, vyznamenávání osobností a reprezentace své obce. Čas od času se mu dostane poděkování od občanů za jeho práci. Při těchto příležitostech každý starosta jihne a srdíčko poskakuje radostí. To je teprve ta pravá odměna za rozmanitou a mravenčí práci.
Každá obec je vlastně takové mraveniště. Starosta, který je srdcař, pro ni a její občany pracuje rád. Nenechá se odradit novelami novel našich „skvělých“ zákonů ani majetkovými přiznáními ani některými permanentně nabručenými jedinci, ale bere vše tak nějak s nadhledem. A citát na závěr: „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte“ (Elbert Hubbard)
Do roku 2020 přeji tedy všem kolegům starostům hodně energie a optimismu, občanům spokojený život a všem kandidátům za STAN do krajských a senátních voleb mnoho štěstí!
Autor: Jiří Duchek, Petra Gajičová
