Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Aktuality Jistota nejistoty

Jistota nejistoty

24. 6. 2020

Je za námi květen, nejkrásnější jarní měsíc. Letos nám však klidné prožití začátku jara ukradl nepřítel s názvem COVID - 19. Poslední přátelské setkání místních bez obav bylo při březnové oslavě svátku žen. Záhy po té naše země vstoupila do nouzového stavu. Vláda vydávala jedno nařízení za druhým, změny přicházely z hodiny na hodinu. Mnoho občanů bylo zmateno, co se vlastně smí a co ne. V obci se rozhostilo ticho a obavy z budoucnosti. Především někteří senioři situaci opravdu těžce nesli a při vyzvedávání roušek na Obecním úřadě mnohdy i potlačovali slzy. Zastrašit je, se naší vládě podařilo dokonale. My starostové jsme se ocitli téměř v roli psychologů a snažili se jim dodávat sílu s nadějí, i když jsme sami netušili, co se bude dít. Jediná jistota v této době byla nejistota.

Petra Gajičová, 1. místopředsedkyně KV STAN a starostka Libavského Údolí

Petra Gajičová, 1. místopředsedkyně KV STAN a starostka Libavského Údolí

Veřejnoprávní televize zahájila vysílání programu ČT3, snad aby seniorům připomněla dobu, kdy seděli doma, v lepším případě na chatě a nedostali se dál než do NDR či na Jadran. Ekonomika byla centrálně vedená, stály se fronty na kde co, a zabydlela se u nás „spřátelená“ vojska. „Zlatý komunisti, ti po nás jaktěživa nic nechtěli“ (citát ze známé české komedie). Ano, mlčení a pasivita – ideální stav pro diktátora.

Vláda nás ve snaze zabránit šíření viru zahltila hromadami nařízení a restrikcí. Žádná doporučení, ale pouze příkazy!  Žádné scénáře, žádné vize. Striktní nařízení nosit roušky pod hrozbou pokuty, ale i přes sliby od státu nepřišla občanům rouška ani jedna. Ani ta nejobyčejnější jednorázová. Chraň se, jak umíš! Jediný milodar z hůry pro našich cca 600 občanů bylo 6 litrů desinfekce, ovšem za příslib její případné úhrady. Zřejmě, aby zbylo v kase na další nákupy „fejků“ z Číny. 

Pozitivní je, že nás v obci tato neobvyklá doba velmi semkla. Lidé se k sobě chovali lépe.  První povolené zasedání zastupitelů se podobalo skupinovému sezení z psychiatrické léčebny. V kruhu s rozestupy 2 m a v rouškách. Zdravý rozum nám však zůstal a vše proběhlo v duchu přívětivé atmosféry. 

Přišli jsme letos o oblíbené jarní akce jako je pálení čarodějnic, májka, atd. Velikonoce byly bez koledníků. Věřme, že v příštím roce bude jaro už veselejší. Nebo místo toho půjdeme do povinného prvomájového průvodu s mávátky a transparenty s čínskými znaky!? Doufejme raději v lepší zítřky, šiřme optimismus a spoléhejme, že se život vrátí do starých nebo spíš nových a lepších kolejí. Člověk je od přírody tvor společenský, tak ho od té společnosti pokud možno neodtrhujme.

Nouzový stav skončil 17. května. Konec nejistoty? Kdepak, přichází zúčtování a stvrzení, že stát se na rozdíl od obcí hospodárně nechová. Nabízí se otázka, kde peníze na zalepení díry ve státním rozpočtu vzít? Sebereme je obcím, mají přece napěchované účty. Jde o cca 12 mld. Kč, které budou bezpochyby obcím chybět. Tato částka odpovídá té, co stát v minulosti obcím v RUD přidal. V našem případě se jedná o - 1,5 mil. Kč. Pro někoho pakatel, ale pro obecní rozpočet to představuje např. celoroční příspěvek na chod ZŠ.  Tento výdaj pochopitelně škrtnout nelze, ale některou z plánovaných investic budeme muset. Tudy zřejmě cesta k oživení ekonomiky nepovede. Jediná naše jistota je tedy opět nejistota.  

Autor: Jiří Duchek, Petra Gajičová