Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Zemědělci, potraviny, Polsko a náš venkov

Zemědělci, potraviny, Polsko a náš venkov

25. 2. 2014

Tak nám začíná v Brně Salima. Podtitul výstavy je – potraviny z Polska chtějí získat zpět důvěru.

Ten, kdo dlouhodobě sleduje činnost našich kompetentních orgánů v zemědělství, se nestačí divit, co se děje v našem venkovském prostoru. Účelově zlikvidované cukrovary, jen aby se k nám mohl dovážet cukr ze zemí EU, nulová podpora výroby mléka, likvidace výroby vepřového. Pěstování kukuřice pro bioplynové stanice a řepky na bionaftu, je jediné, co drží zemědělství nad vodou. Ale proč to tak je? Proč se dotuje pěstování plodin, které likvidují naši krajinu? Proč nejsou podpořeni chovatelé prasat, výrobci mléka? Proč jsou pole likvidována erozí v místech, kde kukuřice vůbec nikdy neměla být? Žluté lány řepky, které sice okrášlují krajinu v době květu, ale pro drobnou i srnčí zvěř jsou likvidační, už nikoho nezajímají. A pole s fotovoltaickými elektrárnami? To je bez komentáře.
A potom se dozvíme, že Polsko si chce napravit reputaci, kterou ztratilo svými „kvalitními“ potravinami. Sůl na posyp silnic v salámech, shnilá kuřata, kostkový cukr, který se nerozpouští a jiné hrůzy. Ale i vítězství v testu vepřových konzerv, které se na náš trh ale dostaly omylem, protože byly určeny pro trh německý. My Češi jsme pořád něco méně, než země na západ od nás. Testy jednoznačně potvrzují, že potraviny prodávané v zahraničních obchodních řetězcích, jsou rozdělovány pro východ a pro západ. Zvedají se farmáři a snaží se napravit neschopnost kontrolních orgánů a dodávají na trh naše kvalitní výrobky.
Vše souvisí se vším. Zemědělci likvidují krajinu plodinami, které užitek lidem nepřináší a ještě dostávají dotace. Potom další ministerstvo dá dotace na obnovu zdevastované krajiny, protierozní opatření a podporu farmářů a rozvoj venkova. To co se s podporou jednoho ministerstva zničí, je podporou jiného ministerstva napravováno.  Není to zvláštní? Nebylo by účelnější, kdyby zemědělská krajina začala sloužit původnímu účelu, tím myslím zabezpečení potravin pro naše lidi? Kdyby zemědělci byli sedláky a ne výrobci biopaliv? O kolik by ubylo zbytečných dotačních titulů! Kolik peněz by mohlo jít na jiné, důležitější akce.  
Potom by se nemuseli v Polsku snažit napravit si reputaci u nás, protože by se jejich, mnohdy otřesné výrobky, k nám vůbec nedostaly. Měly by totiž konkurenci.
     
 

Autor: Jaroslav Žalkovský