Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Žádné syslení peněz. Starostové se o obce starají zodpovědně, jako rodiče o své děti, míní šéf Svazu měst a obcí Lukl

Žádné syslení peněz. Starostové se o obce starají zodpovědně, jako rodiče o své děti, míní šéf Svazu měst a obcí Lukl

6. 4. 2021

Přes čtvrt bilionu korun leží radnicím ladem na účtech a 12 miliard nestihly proinvestovat, kritizuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) obce a kraje za jejich hospodaření.

 

„Za to, že jsme neproinvestovali veškerý potenciál, který jsme měli, do značné míry může právě ministerstvo financí, potažmo paní ministryně sama,“ říká v rozhovoru s HN předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl. Starostům vadí, že vláda loni z peněz určených pro obce začala podnikatelům vyplácet kompenzační bonusy. Zároveň se podle Lukla radnice nadále potýkají s dopady koronaviru.

František Lukl, předseda SMOČr

František Lukl, předseda SMOČr

HN: Sledoval jste prezentaci ministryně financí Aleny Schillerové o hospodaření měst a krajů?

Dostal jsem se jen k jejím závěrům. Podle některých lidí naštěstí. Protože jsem z jižní Moravy, tak jsem takový emocionálnější, takže prchlivost někdy cloumá mým majestátem, jak bylo v pohádce Císařův pekař, pekařův císař.

HN: Stručně se dá říct, že obce mají podle ministryně dostatek peněz, ani je nestíhají utratit, a přestože tady máme krizi, tak na ně, respektive na jejich finance, prakticky vůbec nedolehla. O co přišly obce kvůli vyplácení kompenzačního bonusu, to vám vláda dostatečně refundovala.

Mě tato slova velmi mrzí. Za to, že jsme neproinvestovali veškerý svůj potenciál, může do značné míry právě ministerstvo financí, potažmo paní ministryně sama. Víc než půl roku ministerstvo tvrdošíjně odmítalo kompenzovat obcím to, co si od nich půjčilo a dalo na kompenzace podnikatelům. Až po zásahu Senátu a uznání ze strany premiéra Andreje Babiše, že je nutné obcím vrátit, co si stát půjčil, získaly radnice určitou jistotu. Pokud víc než půl roku žijete v tom, že vám nebudou vráceny peníze, na které jste měli de facto nárok, chováte se zodpovědně. Rozhodně to není syslení peněz. Obce měly a stále mají výdaje spojené se zřizovanými kulturními, sportovními nebo školními organizacemi. I když nefungují, tak mají stále náklady, třeba za mzdy.

HN: Nicméně obecní pokladny skutečně nezejí prázdnotou. Peněz na vašich účtech je více než kdykoliv předtím. Měly tedy obce potíže s placením provozních nákladů?

Je nutné si uvědomit, že mnohé obce i podnikají. Provozují třeba hospody, čistírny a jiné aktivity, které na rozdíl od podnikatelů nebyly kompenzované žádným bonusem. Takže i tady si musely radnice vytvořit polštář, vatu – prostě přemýšlet nad každou korunou, kterou vydají. A další věc: Česká národní banka vydala zprávu o tom, že meziroční nárůst vkladů domácností u bank je 12 procent. Dnes v bankách leží tři biliony korun, které si lidé našetřili. Stejně jako rodiny nevěděly, jak se krize bude vyvíjet, a samozřejmě šetřily, tak se chovají i starostky a starostové při správě svých obcí.

HN: Přesto by to mohlo znamenat, že peněz mají obce dostatek.

Když už jsme u paralely, že se starostové o své obce starají jako rodiče o své děti a domácnosti, tak neplatí základní pravidlo, že pokud na účtech leží tři biliony korun domácností, má tam každá domácnost půl milionu. A stejně to platí o obcích. Všechny na tom nejsou v tuto chvíli dobře, nemají na účtech finanční prostředky, protože řada z nich je závislá pouze na daňových příjmech a nemají třeba žádné vedlejší výnosy z nájmu.
O to víc mě mrzí konstatování paní ministryně, že si něco syslíme nebo že jsme neproinvestovali potenciál. Ne. Pouze jsme se chovali opravdu velmi obezřetně k tomu, co nás čeká.

HN: My víme, co nás čeká. Snížení daňových příjmů, což postihne stát, obce a kraje.

Už v tuto chvíli můžeme říct – a ministerstvo financí to samo přiznává –, že daňové příjmy obcí budou v tomto roce menší než v tom předchozím. My ale nemůžeme hospodařit jako stát a do nekonečna si půjčovat. U nás funguje finanční úvěrová brzda, a pokud bychom ji překonali, budou se nám krátit příjmy z daní. Je dobře, že se starostky a starostové chovali zodpovědně a uspořili si určité peníze na horší časy. Z nich budou moct financovat nejen investiční věci, ale i rozjezd společenských aktivit po koronaviru. Jinak nesmíme zapomenout, že jsme kvůli covidu odpouštěli nájmy živnostníkům, některé jsme přímo financovali a nakupovali jsme roušky a ochranné prostředky tam, kde se státní pomoc nedostávala.

HN: Byla na druhou stranu nutná až tak velká obezřetnost, pokud čísla ukazují, že města mají přebytek hospodaření 19 miliard a na účtech čtvrt bilionu korun?

Určitě ano, protože signál k tomu, že dostaneme kompenzace daňových výpadků, jsme dostali až ve druhé polovině roku. To znamená, že jsme v dubnu pozastavili investice a ty můžete těžko po půl roce rozjíždět. Investiční aktivita se projeví v roce 2021. Ale pokud se podíváte na čísla, uvidíte, že jsme investice úplně nezmrazili. I v době krize, když jsme byli obezřetní, se investovalo 75 miliard korun. Byli jsme opatrní také v souvislosti s tím, že se k nám stát prvního půl roku choval macešsky, kdy jsme nedostali žádné ochranné prostředky, občané šili roušky, starostové sháněli ochranné prostředky a dezinfekci. Situace se opravdu změnila až ke konci roku.

HN: Dá se tedy předpokládat, že i když českou ekonomiku letos čekají daňové propady, bude ve znamení investic ze strany měst a obcí?

Určitě ano. Já se domnívám, že města dokončí nejen projekty, které byly zmrazeny, ale i ty, které se doteď připravovaly. Třeba v Kyjově jsme pracovali na projektu cyklostezky mezi Kyjovem a Bohuslavicemi, v tuto chvíli jsme na ni dostali dotaci a budeme ji spolufinancovat a dokončovat. Stejně tak dokončujeme výběrové řízení na dokončení rekonstrukce koupaliště a stavbu plaveckého bazénu. Stavba by se také měla spustit v tomto roce. To znamená jen u nás čekáme investice v rozsahu desítek milionů korun, které jsme si našetřili. Je to stejné, jako když se rozhodnete, že v příštím roce budete upravovat fasádu nebo vyměňovat okna. Samozřejmě na to před tím musíte šetřit, abyste na to měli.

HN: Na podzim přijdou sněmovní volby. Příští vláda převezme veřejný rozpočet v dost neutěšeném stavu, bude mít před sebou spoustu úkolů, zejména s konsolidací veřejných financí. Jak to dopadne po příštích komunálních volbách? Nebudou na vedení v městech a obcích čekat podobně náročné úkoly? V jakém stavu se budou předávat rozpočty?

Situace bude velmi komplikovaná, z hlediska státního rozpočtu především. Ministerstvo financí nezakrývá, že neví, jakým způsobem se bude vyvíjet rozpočet v příštím roce, a na rovinu konstatuje, že je to otázka pro příští vládu. Já pevně doufám, že se to nedotkne rozdělování daňových výnosů mezi obce a kraje. Co se týká samotných samospráv, tak ty jsou zdravé a myslím si, že to nebude tak kruciálně negativní záležitost, jako když bude nová vláda přebírat finance. Ale je možné, že některé radnice budou přehodnocovat poplatky a místní daně. I my v Kyjově jsme museli zvýšit poplatky za sběr a třídění komunálního odpadu z toho důvodu, že se zvyšují náklady na ukládání odpadu na skládky.

HN: Další možností jsou daně z nemovitostí. Nemají se vlastníci nemovitostí obávat jejich plošného zvyšování?

Neobával bych se, že někdo bude tuto možnost masivně využívat. Spíše se domluvíme s podnikatelskou veřejností, jestli by nebylo možné odděleně stanovovat daně z nemovitostí u fyzických osob a u podnikatelských subjektů. Není to kvůli tomu, že bychom se chtěli k firmám chovat špatně nebo macešsky, ale velké podniky samy říkají: „My vám nemůžeme přímo přispívat na vaše vzdělávání, na podporu sportovních aktivit, talentů a tak dále, protože máme zahraniční vlastníky.“ Ale pokud by to bylo součástí daňového odvodu, který končí v samosprávách, na jejichž území podnikatelská osoba působí, tak je to samozřejmě zcela legální. Tuto debatu bychom s velkými zaměstnavateli chtěli otevřít.

HN: Takže majitelé bytů a rodinných domů se nemusí obávat, že přijde navýšení daně z jejich nemovitost?

Nemám takové signály ze samospráv, ani jsme to neprobírali na jednotlivých komorách. Nemyslím si, že by něco takového mělopřijít.

Zdroj: https://ihned.cz/