24. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Starosta Kuřimi Drago Sukalovský v rozhovoru říká: Největší problém je u nás doprava
Starosta Kuřimi Drago Sukalovský v rozhovoru říká: Největší problém je u nás doprava
28. 4. 2021
Starostou Kuřimi je už třetí volební období za sebou. Drago Sukalovský v rozhovoru vypráví třeba o tom, jak dobře zatím funguje nedávno zavedená městská policie nebo jak řeší problém s parkováním.
„Bohužel je tady situace taková, že kdyby měl být potrestán každý, kdo nezaparkuje v souladu s předpisy, tak se v půlce města nedá skoro ani zastavit,“ říká Sukalovský.
Starosta Kuřimi Drago Sukalovský
Jak se vám žije v Kuřimi?
Nemůžu říct nic jiného, než že se mi v Kuřimi žije dobře. Kdyby ne, odešel bych už před mnoha lety a nevrátil bych se, ale jsem v Kuřimi spokojený. Člověk tady má pro život všechno, co potřebuje. Pokud ne přímo v Kuřimi, má to ve velmi blízké dojezdové vzdálenosti v Brně. Samozřejmě se najdou věci, které se dají zlepšit. Na druhou stranu ale o tom, že se v Kuřimi žije dobře, nejlépe svědčí zájem lidí začít tady bydlet. V minulých letech se sem také hodně lidí přistěhovalo.
Co vám v poslední době udělalo v Kuřimi radost?
Projekty, které se podařilo připravit. Teď mi dělá radost stavba cyklostezky z Kuřimi do Moravských Knínic, která postupuje krásným tempem. Dělá mi radost, že se nám nedávno po mnoha letech podařilo postavit sportovní halu, zrekonstruovat kulturní dům. Že se povedlo opravit kuřimské vlakové nádraží. Ale třeba také to, že se daří příprava mimoúrovňových křižovatek na svitavské silnici.
Co vám udělalo radost v lidské rovině?
Nedávno jsem mohl přijít a pogratulovat ke stoletým narozeninám paní z Kuřimi. Dělá mi radost i to, že si mohu dovolit jít normálně po Kuřimi, potkávat lidi a bavit se s nimi. To jsou takové drobné radosti. V této době mi asi dělá radost i to, že situaci s kolegy na radnici zvládáme, jsme zdraví a můžeme vůbec pracovat.
Co považujete za největší problém Kuřimi?
Největší problém Kuřimi je doprava. Hlavně z Tišnova do Brna, ale pochopitelně i ze Svitav od Lipůvky. Bohužel řešení tohoto problému je mimo možnosti radnice, je závislé na dálnici D43, respektive dnes už je to silnice první třídy, a obchvatu města. Bez nich nejsme schopní problém úplně vyřešit. Částečně ho řešit může stavba tří mimoúrovňových křižovatek na svitavské silnici. První je u naší místní části Podlesí, druhá u areálu Tyca a třetí přímo pod Lipůvkou. Tyhle křižovatky mohou dohromady docela výrazně zprůjezdnit silnici 43.
S jakými velkými projekty pro letošek počítáte, případně už jste s nimi dokonce začali?
Stavíme například cyklostezku na Veverskou Bítýšku, respektive její první část, která končí na rozhraní katastru Moravských Knínic a Chudčic. Tato stavba docela rychle a úspěšně pokračuje. Může být hotová někdy po letních prázdninách. Přes ní cyklisté překonají pro ně nejhorší úsek ve směru na Veverskou Bítýšku mezi Kuřimí a Moravskými Knínicemi, kde neexistuje jiná varianta, než jet po úzké a rozbité silnici.
Některé projekty hradíte z dotací ITI Brněnská aglomerace, jak se vám v tomto programu daří získávat peníze?
Jako Obec s rozšířenou působností Kuřim jsme byli v čerpání zdrojů z programu ITI Brněnské aglomerace za první období, které skončilo loni, zdaleka nejlepší. Velkou část dělal obchvat Čebína, který se připravuje ke stavbě, nyní vybírají zhotovitele. Ale jako město Kuřim se nám povedlo získat na jednoho obyvatele nejvíc peněz ze všech měst včetně Brna, která z tohoto titulu čerpala. Získali jsme skoro čtrnáct tisíc korun na obyvatele, dohromady tedy asi 140 milionů. Z peněz jsme postavili cyklostezku přes město, k Tosce a na Lipůvku. Opravili jsme základní školu Tyršova. Peníze šly i do krajské instituce, v areálu Tosky se za ně rozšiřuje kompetenční centrum zaměřené na strojírenství Intemac. K tomu je z těchto peněz spolufinancována rekonstrukce autobusového terminálu. To byly čtyři největší akce.
Loni v létě jste zavedli městskou policii. Jak zatím funguje?
Vždy je co zlepšovat, ale zatím jsem s její činností docela spokojený. Když jsme městskou policii zřizovali, byl jejím hlavním úkolem dohled nad veřejným pořádkem, hlavně v rizikových hodinách, což jsou páteční a sobotní odpoledne a noci. Druhým úkolem bylo nastolení dodržování alespoň základních pravidel parkování. Což se taky docela daří, byť se to pochopitelně ne všem líbí, protože lidé byli zvyklí parkovat, jak se jim zalíbilo a prakticky bez jakéhokoliv rizika postihu.
Proč je v Kuřimi takový problém s parkováním?
Bohužel je tady situace taková, že kdyby měl být potrestán každý, kdo nezaparkuje v souladu s předpisy, tak se v půlce města nedá skoro ani zastavit. Část Kuřimi byla postavená v padesátých, šedesátých, sedmdesátých letech, kdy nikdo nepočítal s tím, že bude aut tolik. Komunikace na to nejsou stavěné. Parkovací místa nestačí, přestože se snažíme zvyšovat jejich počet. Je ale potřeba dodržet alespoň základní pravidla. Neparkovat na chodnících, na zeleni, v křižovatkách. Neblokovat parkovací místa pro invalidy nebo vyhrazená místa. A pochopitelně nestát v zákazech zastavení a stání.
Daří se tento nešvar i s pomocí strážníků omezovat?
Zlepšení tady nastalo. Ne všichni jsou sice nadšení, ale není možné tolerovat neprůchozí chodník, protože si z něho udělá někdo parkoviště. Není možné tolerovat donekonečna zničené chodníky, rozježděné trávníky. Stížnosti třeba na to, že matky s kočárky nemohou projít po chodníku, protože si z něho někdo udělá parkoviště, a musí vejít do silnice, byly dřív velmi časté. Dnes jich výrazně ubylo.
Zdroj: Týden u nás
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN Olomouckého kraje na republikovém sněmu
24. 4. 2024