Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Sněmovna znovu rozhoduje o stavebním zákonu. Je výhodný pro vyvolené, říká Lukl

Sněmovna znovu rozhoduje o stavebním zákonu. Je výhodný pro vyvolené, říká Lukl

13. 7. 2021

Poslanecká sněmovna bude 13. července znovu projednávat stavební zákon, který senátoři jednomyslně zamítli. Starostové z jižní Moravy v čele s Františkem Luklem dlouhodobě bojují za jeho zamítnutí, ve hře je totiž budoucí rozvoj celé země.

Sněmovna znovu rozhoduje o stavebním zákonu. Je výhodný pro vyvolené, říká Lukl

Sněmovna znovu rozhoduje o stavebním zákonu. Je výhodný pro vyvolené, říká Lukl

„Totální rezignace na ochranu veřejných zájmů, fatální oddálení veřejné správy od lidí mimo velká města, zrušení obecních stavebních úřadů, a tedy další faktické znepřístupnění státní správy, a to především v málo zalidněných oblastech se složitou dopravní dostupností, to jsou jen některá z mnoha dalších negativ stavebního zákona,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjova František Lukl.

Ten už dva roky bojuje za přijetí rozumné a kompromisní varianty zákona, která by urychlila stavební řízení za zlomek miliardových nákladů, se kterými počítá právě projednávaný návrh. V Poslanecké sněmovně však podle Lukla zvítězila developerská lobby a zákon je v aktuální podobě nejen drahý, ale výhodný pouze pro vyvolené.

Problémů je celá řada. Územní plánování nebude v plném rozsahu přeneseno do samostatné působnosti obcí včetně zajištění jeho financování pro ty malé. Absurdní třešinkou na tomto hodně nepovedeném dortu je pak skutečnost, že o kácení stromů na území dané obce bude rozhodovat úředník desítky kilometrů daleko. Existuje i docela reálné riziko nárůstu černých staveb, vzdálené stavební úřady nebudou mít totiž šanci hlídat celé své správní území, v tom rozsahu, jak to dnes dělají obecní stavební úřady.

„Stále věřím ve vítězství zdravého rozumu. Senátoři zákon zamítli jednomyslně bez ohledu na politickou příslušnost, snad se rozumně zachová i sněmovna. Vždyť jde o budoucí rozvoj a vývoj celého státu,“ doplnil František Lukl.

Autor: Martin Vérteši