Proč procházejí zákony, které mají likvidační důsledky pro mnoho obcí?

Dostal jsem dopis od renomované firmy, která se zabývá účetnictvím obcí, měst a příspěvkových organizací. Byli poměrně překvapeni, jak je možné, že prošel zákon, který může mít velmi neblahé dopady na obce a města naší krásné vlasti. Posuďte sami. Celé znění mám k dispozici. Problematika finanční rezervy na obnovu vodovodů a kanalizací podle novely zákona č. 248/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (s účinností od 1. 1. 2014) ve světle nově vydané novely vyhlášky č. 428/2001 Sb. (novela vyhlášky vyšla ve sbírce zákonů dne 28. 3. 2014 pod číslem 48/2014 Sb.) (příslušné předpisy v gesci ministerstva zemědělství) na konci března 2014 vyšla ve sbírce zákonů pod číslem 48/2014 Sb. novela prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích navazující na novelu zákona o vodovodech a kanalizacích, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014. Výše uvedená novela zákona mimo jiné zavádí nově povinnost vytvářet finanční rezervu na obnovu vodohospodářského majetku a to s účinností od 1. 1. 2014, přičemž novela prováděcí vyhlášky dále specifikuje způsob, jakým bude daná finanční rezerva vytvářena (konkrétně se jedná o §13 a dále o přílohu č. 18). V rámci pravidel definovaných v těchto předpisech vnímáme následující problémy, které považujeme za naprosto zásadní: 1. Otázka reálnosti (finančních možností) v oblasti vytváření této finanční rezervy Jak vyplývá z prováděcí vyhlášky, je smyslem finanční rezervy akumulovat v průběhu životnosti daného majetku finanční prostředky na úrovni odpovídající reprodukční pořizovací ceně daného majetku a to bez vlivu případného dotačního financování. S takovým přístupem budou mít problém zejména menší subjekty (největší zátěž je jednoznačně na obcích, u nichž byla v posledních cca 10 letech vybudována nová kanalizace – zejména se zapojením prostředků Evropské unie) Za daných okolností je tedy nezbytné jednoznačně říci, jak budeme postupovat u subjektů, které objektivně nebudou schopny adekvátní objemy finančních prostředků na rezervy vygenerovat. Zároveň je to o diskusi, jaká je míra „sociálně únosného stočného“ (a nesmíme zapomenout na to, že skokové zvyšování stočného bude automaticky vést k situaci, kdy nebude ochota tímto způsobem splaškové vody likvidovat). 2. Technické záležitostiPokud se oprostíme od problému uvedeného výše, domníváme se, že existují zásadní „technické problémy“ týkající se této rezervy, které vyhláška neřeší a správné aplikaci jednoznačně brání: rezervu má podle zákona vytvářet vlastník. Jak se tedy postavit k situaci, že majetek je vkládán do svazku obcí Co dělat v situaci, kdy dojde k převodu vlastnictví příslušného majetku – a) Zákon nepožaduje oddělené vedení prostředků na zvláštním účtu. Jak bude prokazováno, že peněžní prostředky jsou dostatečné Dále bychom ze strany MZE přivítali zpracování konkrétních aplikačních příkladů, které by jasným způsobem dokumentovaly, jak má být finanční rezerva vytvářena a dále konkrétní výčet položek, na které je možno tuto finanční rezervu čerpat. Zdůrazňujeme, že princip tvorby finanční rezervy neodmítáme – rozumíme důvodům, proč by určité peněžní prostředky měly být „odkládány na obnovu“, nicméně je nezbytné, aby se jednalo o systém aplikovatelný (a to jak z technického hlediska, tak i finančních objemů).