18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Nedostatek informací i nedůvěra ve stát. Starostové zhodnotili fungování Česka během pandemie
Nedostatek informací i nedůvěra ve stát. Starostové zhodnotili fungování Česka během pandemie
14. 8. 2020
Nedostatek informací i nedůvěra ve stát. Starostové zhodnotili fungování Česka během pandemie
.jpg "Kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje František Lukl (STAN)")
Kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje František Lukl (STAN)
„Vznikla nedůvěra starostů ve stát,“ píše se v analýze, která shrnuje zkušenosti 19 starostů z předsednictva Svazu měst a obcí na to, jak města a stát fungovaly během pandemie. Její výsledky má server iROZHLAS.cz k dispozici. Vláda podle šéfa svazu zklamala v několika ohledech: nedodávala například obcím informace o nakažených, vzala jim bez upozornění část peněz z rozpočtu. Aby svaz problémům předešel, chce mít zástupce v krizovém štábu.
Během července Svaz měst a obcí vypracoval interní analýzu, ve které se 19 starostů vyjádřilo k tomu, jaké komplikace a přínosy zaznamenali během koronavirové krize. „Není to úplně kritika toho, jak se stát během krize choval. Měla by to být zpětná vazba a jsou tam uvedené kroky, které by se daly zlepšit,“ řekl pro iROZHLAS.cz šéf svazu František Lukl.
Některé z „nejpalčivějších“ problémů už začal svaz se státem řešit. Patří mezi ně například data o nakažených, která neměla města až do dneška k dispozici. A to přesto, že o ně během pandemie žádala Ústřední krizový štáb.
Změnit by se to mělo v půlce srpna, kdy má Ústav zdravotnických informací a statistiky poslat obcím s rozšířenou působností první informace o nemocných covidem-19. Zatím ale není jasné, jak se budou důvěrná data předávat. Podrobnosti se podle šéfstatistika Ladislava Duška ještě musí doladit.
Právě nedostatečná komunikace ale podle Lukla způsobila, že starostové už vládě nevěří. Jejich skepsi zároveň prohloubil i krok ministryně financí Aleny Schillerové, která jim bez upozornění během pandemie vzala část peněz z daní, které putují do městských kas. Ty použila na program Pětadvacítka pro malé podnikatele. „Dohromady to bylo v řádech miliard,“ přiblížil šéf svazu. Schillerová se v minulosti bránila tím, že města věděla o kroku od začátku.
Lukl dodal, že peníze se jim do rozpočtů vrátí až v následujících dvou měsíců.
Významnou hrozbou podle analýzy byla také technická nepřipravenost radnic a obyvatel menších měst. „V některých malých obcích nemají odpovídající technické vybavení, zejména jde o pomalý internet,“ poznamenal Lukl. Dodal, že svaz už technické vybavení ve vesnicích řeší společně s ministerstvem průmyslu a obchodu. Odhaduje, že by se situace začala zlepšovat v řádu měsíců.
Pravidla pro lidi bez domova?
Jiné hrozby se ale podle Lukla dostanou na stůl až v řádu měsíců, kdy už Česko může zasáhnout druhá vlna koronaviru. Například pravidla pro to, jak se během pandemie postarat o lidi bez domova podle něj „nikdo neřeší“.
Jednotlivce města zvládnou, kdyby se ale nákaza v komunitě rozšířila, neporadila by si s tím. „U těch starostů větších měst je to komplikace, když nemají nějakou oblast, kde by lidé bez domova mohli strávit karanténu. Museli jsme vyblokovat ubytovací kapacity, které jsme měli, kdyby něco takového nastalo, ale myslíme si, že to není úplně nejvhodnější varianta,“ popsal šéf svazu.
Jaké je tedy řešení? „Jedinou možností je podle mě vytvořit stanová města, ve kterých by tito lidí měli dočasné bydlení nebo hygienické zázemí. Když to vezmu i za Kyjov, tak jsme pořídili několik tisíc roušek a dalších ochranných prostředků, bez pomoci státu to ale v tomto ohledu nezvládneme,“ dodal Lukl.
Podobně se ostatně během března a dubna zachovala Praha nebo Pardubice. V hlavním městě například vzniklo několik stanových městeček, ve kterých měli lidé bez domova přístup ke sprchám a teplému jídlu.
Analýza ale zmiňuje také body, ve kterých byly čeští starostové úspěšní. Shodli se zejména na tom, že obyvatelé měst jim důvěřují. „Malé územně samosprávné celky mají své vedení, které se zodpovědně stará o svěřené území a obyvatele,“ píše se ve výsledcích.
Kladně ale hodnotily také finanční rezervy územních samospráv, blízký kontakt s řediteli škol, provozovateli hromadné dopravy nebo zdravotnických a sociálních zařízení, který jim umožnil rychle reagovat na překotné změny.
Zástupce ve štábu
Aby se v případě druhé vlny svaz komplikacím vyhnul, chce mít v Ústředním krizovém výboru svého zástupce.
Kdo patří do Ústředního krizového štábu?
Ústřední krizový štáb byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Jednání štábu se účastnili zástupci některých ministerstev, policistů, hasičů, zdravotníků, krajů, ale i představitelé opozice. Štáb dával doporučení vládě, odpovídal také za centrální nákup ochranných pomůcek, jejichž nedostatkem Česko na počátku krize trpělo.
„Budeme posílat dopis panu Babišovi a pan Hamáčkovi, ve kterém je budeme žádat o to, aby v Ústředním krizovém štábu byl zástupce měst,“ uvedl Lukl. „Sice tam je někdo za kraje, ale i kvůli lepšímu předávání informací si myslím, že by bylo lepší, kdyby tam byl i někdo od nás,“ dodal.
Jméno prozatím Lukl prozradit nechtěl. Nechce ale navrhnout sebe ani europoslance a předsedu Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka (TOP 09). „Měl by to být někdo, kdo má čas 24 hodin denně, je v dosahové vzdálenosti od Prahy a má i zdravotní vzdělání,“ přiblížil s tím, že s několika lidmi už o této pozici jedná.
„Pokud by se obnovovala činnost Ústředního krizového štábu, nemám nic proti účasti zástupce Svazu obcí a měst,“ napsal serveru iROZHLAS.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Redakce dotaz zaslala také premiéru Andreji Babišovi (ANO), ten ale neodpověděl.
Zdroj: irozhlas.cz
