18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Jako v Jánošíkovi: Bohatému Brnu vzít, jiným rozdat
Jako v Jánošíkovi: Bohatému Brnu vzít, jiným rozdat
24. 9. 2011
Plán ministerstva financí je jasný. Čtyři největší města v zemi část svých rozpočtů věnují menším obcím. Pro Brno by to znamenalo ztrátu 900 milionů ročně, ostatní města v kraji by si naopak výrazně přilepšila.
BRNO Návrh na rozpočtové určení daní. Pod tímto krkolomným názvem má vláda už v říjnu rozhodnout, zda jihomoravské obce na svých kontech na začátku roku 2013 najdou o miliony více.
Návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by však také znamenal, že by se naopak muselo zásadně uskromnit Brno. Z daní bymu totiž od státu každý rok chodilo o 900 milionů korun méně.
Starosta Kuřimi Drago Sukalovský (KOL) byl mezi těmi, kteří tento týden na shromáždění v Praze vyjádřili návrhu ministerstva financí podporu.
„Přijelo tisíc starostů, přestože ve svých obcích mnohdy neví, kam dřív skočit. Premiér Nečas pak přidat jejich městům před tisícihlavým davem opravdu slíbil,“ konstatoval Sukalovský.
Kuřim má přitom zhruba dvousetmilionový rozpočet. K investování má ale každoročně volných jen asi 25 milionů.
„Díky novému návrhu bychom měli v rozpočtu navíc přes patnáct milionů, o kterých můžeme rozhodovat sami,“ popsal Sukalovský. Když teď v Kuřimi chtějí opravit padesát let starou kanalizaci či postavit sportovní stadion, musí podle něj z většiny spoléhat na dotace. „Získat takto peníze je komplikované a drahé,“ dodává Sukalovský.
S tím souhlasí i jihomoravský tajemník hnutí Starostové a nezávislí a zároveň i starosta Zbýšova Jaroslav Žalkovský. „Navíc většinou si obce třeba 40 procent projektu stejně musí platit samy. Třeba kvůli nezbytné kanalizaci si tak berou úvěry a neuvěřitelně se zadlužují,“ vysvětlil Žalkovský.
Aby si Jihomoravané polepšili na úkor Brna, ale jeho primátor Roman Onderka (ČSSD) důrazně odmítá. „Pro Brno by to představovalo snížení ročního rozpočtu o téměř 13 procent. Ohrozilo by to jeho fungování i další rozvoj. Brno stejně jako ostatní velká města zajišťuje kromě jiného činnosti nadregionálního charakteru nebo dokonce celostátního významu,“ hájí příjmy Brna, které na jednoho obyvatele dostává osmnáct tisíc korun.
Druhé největší město kraje Znojmo si přitom přijde na méně než polovinu. To, že přidání peněz menším obcím na úkor Brna kraji v součtu uškodí, tvrdí i krajský radní zodpovědný za územní rozvoj David Macek (KDU-ČSL).
„Budoucnost jižní Moravy je ve špičkových odbornících a kvalifikovaných manažerech. Ti nepřijdou, pokud tu nebudou mít odpovídající komfort. A ten se vybuduje jen těžko, když by byl rozpočet Brna takto výrazně snížený,“ vysvětlil Macek.
„Závazek, že dosáhneme rozdělení peněz tři ku jedné, jsme připraveni dodržet, chceme se na tom dohodnout. V tuto chvíli jsou dvě varianty. My jsme přesvědčení, že nalezneme kompromis tak, abyste s tím byli spokojeni,“ slíbil Nečas starostům protestujícím v Praze.
První varianta přitom počítá s původním Kalouskovým návrhem, druhou možností jsou úspory v plánovaném obřím ekotendru, z dotací nebo šetřením na ministerstvech. Samo Brno by pak tolik šetřit nemuselo. „Je možné, že i když peníze dostaneme, bude to stejně jen kompenzovat propad rozpočtu kvůli ekonomickému poklesu. Letos jsme tak přišli o 40milionů, návrh by přinesl asi 12 milionů,“ zmínil starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS).
Měly by menší obce získat víc peněz do svých rozpočtů na úkor Brna?
Pište na lukas.valasek@mfdnes.cz
Autor: Mladá fronta DNES
