Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Inteligentní města, co si pod tímto pojmem vlastně představit?

Inteligentní města, co si pod tímto pojmem vlastně představit?

11. 9. 2020

O chytrých městech se poslední dobou hodně mluví, ale co konkrétně si pod tímto pojmem představit? Tak například inteligentní dopravní systémy, které pomáhají regulovat dopravu v obcích. Participativní rozpočet, na kterém se mohou podílet i občané. Nebo mobilní aplikace, skrze kterou probíhá komunikace zastupitelstva s obyvateli. To vše zaznělo na konferenci s názvem “Chytré město – chytrý občan”, kterou 3. září uspořádala společnost Magnus Regio na brněnském výstavišti v rámci veletrhu Urbis Smart City Fair.

Starosta Bílovic nad Svitavou Miroslav Boháček (STAN)

Na úvod konference si vzala slovo jednatelka společnosti Magnus Regio Magda Slaninová, která podotkla, že hlavním cílem setkání je diskuze mezi městy a obcemi na téma inteligentních řešení. „Ráda bych, abyste si zde vyměnili praktické poznatky a pochlubili se, co se vám podařilo udělat pro vaše občany,“ vybídla Magda Slaninová.

Michal Sedlák ze společnosti Gemos přítomným zastupitelům představil chytré dopravní systémy, které jeho firma vyvíjí. Zklidnit dopravu v obcích pomáhají mimo jiné inteligentní ukazatele rychlosti, které komunikují s řidičem prostřednictvím zpráv, případně výstražným zobrazením SPZ. Při překročení rychlosti modul vyfotí SPZ a posílá je policii k prošetření přestupku.

„Represe je v tomto případě nutná. Přispívá to k účinnosti naší technologie, která je víc než 99 %. Udělali jsme si průzkum v jedné obci, kterou projíždí na 95 tisíc aut, a díky našemu systému zde bylo pouze 165 přestupků,“ podělil se o data Michal Sedlák.

Gemos dodává informace o umístění kamer i do navigačních systémů, aby o nich řidiči věděli. Data z kamer jsou pak uložena na serverech policie, která je může využít nejen pro vymáhání přestupků, ale také např. při pátrání po odcizených vozech. „Data jsou přitom softwarově zabezpečená na několika úrovních. Vždycky se může vyskytnout osoba, která by mohla data zneužít, ale takové dokážeme odhalit,“ uvedl Sedlák.

Radek Ondruš, zkušený advokát zastupující státní správu, však poukázal na legislativní rizika při využití dopravních kamerových systémů. První z nich vzniká už při výběrovém řízení, v rámci kterého musí obec dodavatele vybrat rovně. „A pak tady máme paragraf 38, péče o obecní majetek. Pokud si jako obec takový software pořídíte, musíte ho používat účelně a hospodárně, a máte povinnost všechny přestupky řádně ověřovat. I když jde o přestupek za 500 korun, na jehož prošetření vynaložíte 10 tisíc korun,“ upozornil Ondruš a dodal, že obec by neměla rezignovat na výkon spravedlnosti.

Inteligentní město předpokládá zapojení občanů. O to se snaží i město Brno, které vyzývá své obyvatele, aby se podíleli na městském rozpočtu. „Po volbách v roce 2014 jsme chtěli rozpočet projednat s veřejností, ale dorazili jenom dva lidé. Chtěli jsme zjistit, proč se o to občané nezajímají. Vydedukovali jsme, že rozpočet obce je velmi komplikovaný, proto veřejnost ani nezkouší mu porozumět,“ uvedl Tomáš Koláčný, druhý náměstek primátorky města Brna.

To byl impuls, jak hospodaření přiblížit občanům tak, aby se do něj mohli také zapojit. Vznikla myšlenka participativního rozpočtování, které funguje v mnoha evropských městech. Obyvatelé Brna tak nyní mohou přicházet s vlastními návrhy projektů, nejlepší z nich město financuje a realizuje.

Občané mohou návrhy podávat jak online, tak offline. Na webu Damenavas.brno.cz pak město vystavuje předvýběr projektů, které musí získat určitou podporu veřejnosti prostřednictvím hlasování na webu. Pro občany, kteří internet nevyužívají, pak město zřídilo kancelář participace, kde mohou donést podpisové archy.

O nejlepších projektech pak rozhoduje hlasování na základě předložení občanského průkazu či Brno ID, probíhá také fyzické hlasování. „Vítězné návrhy město realizuje, na projekty občanů máme vyhrazeno 20 milionů korun. Za tři roky bylo navrženo 463 projektů,“ podělil se o čísla Tomáš Koláčný.

Technologii pro participativní rozpočet postavila společnost InQool, a to nejen v Brně, ale také v Českých Budějovicích či Středočeském kraji. “Technologie musí být samozřejmě kvalitní, ale systém participativního rozpočtu by nikdy nefungoval bez vzniku kanceláře participace, odborníků, kteří projekty posuzují, bez marketingu a další lidské práce,” nechal se slyšet jednatel společnosti InQool Tibor Szabó.

Jeho slova potvrdil také Lubomír Raibl, zástupce Středočeského kraje, který se nechal inspirovat v Brně. Kraj vyčlenil na projekty občanů 50 milionů korun s tím, že maximální částka za jeden projekt nesmí překročit 400 tisíc korun. Během prvního ročníku se do užšího výběru dostalo 120 projektů, do hlasování se pak zapojilo na 10 tisíc obyvatel.

Inteligentní řešení však nevyužívají jen kraje a města. Obec Bílovice nad Svitavou, kde žije 3730 lidí, zřídila tzv. portál občana a také mobilní aplikaci. Přes web tak mohou obyvatelé řešit elektronické vyplnění formulářů a následné podání přes datovou schránku, platit online poplatky např. za přihlášení psa atd.

„Pak je tu mobilní aplikace, kterou jsme si nechali vytvořit na míru. Lidé tu prozatím najdou aktuality, kalendář akcí, kontakty apod., ale máme s ní větší plány. Chystáme ankety, přes které bychom měli umět i participativní rozpočet, systém rezervace golfového hřiště, nebo systém park and ride, který bude ukazovat volná parkovací místa,“ doplnil starosta Bílovic Miroslav Boháček.

Brno se snaží být vzorem také co se spolupráce města a firem týče. Zapojilo do Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (anglická zkratka SECAP), jehož cílem je snížit emise do roku 2030 do o 40 % oproti výchozímu roku 2000. „Se společnostmi, které v Brně působí, jsme podepsali memorandum, díky kterému se firmy zapojí do našeho úsilí o snížení emisí. Na oplátku jim poskytujeme PR a reklamní prostor, byznysové propojení, technickou pomoc např. s projekty, a také konzultační a poradenskou činnost,“ popsal Martin Košťál z odboru životního prostředí.

S odpadem pak má ambici obcím pomáhat projekt Kam s ním, za kterým stojí Miroslav Kubásek a Radek Janoušek z iniciativy Ukliďme Česko. „Web Kamsnim.cz je takový Google pro odpadky. Mám starý mobil, ale nevím, kde ho vyhodit? Mám staré sklenice, kam s nimi? Stačí na našem portále zadat tyto informace, a systém vám poradí, kde nepotřebné věci vyhodit,“ vysvětlil Radek Janoušek.

Hlavní myšlenkou chytrých měst je zjednodušovat komunikaci a automatizovat některé procesy. I když se ale koncept smart city opírá o moderní technologie, bez aktivních zastupitelů, občanů a také firem, by nefungovala. Proto platí, že inteligentní město se neobejde bez inteligentních občanů.

Zdroj: moravskéhospodarstvi.cz