Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Aktuality Proč řádně uvážit volbu Lidovců a Starostů?

Proč řádně uvážit volbu Lidovců a Starostů?

31. 5. 2017

Lidovci a Starostové začínají opatrně hovořit o svých ambicích v říjnových volbách do poslanecké sněmovny. Nejsou bez šancí. Rekapitulujeme důvody, proč má koalice smysl a velkou přidanou hodnotu.

Koaliční předsedové Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (STAN) představili logo slovy, že čtyři pruhy v trojúhelníku znamenají: rodinu, obec, kraj a stát.

Koaliční předsedové Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (STAN) představili logo slovy, že čtyři pruhy v trojúhelníku znamenají: rodinu, obec, kraj a stát.

1. Program je propracovaný a pro Českou republiku reálný.

Levice dosud sází na osvědčenou metodu fiskálního populismu a ze svých pozic slibuje hory doly, aniž by jen tušila, čím takové hory zaplatí. Pravice se naproti tomu rozbíhá do druhé zdi a slibuje bezhlavé snižování daní, aniž by předkládala ekonomickou analýzu, čím veřejné statky zaplatí.

V takové situaci je umírněný konzervativně-liberální program balzámem na duši. Lidovci a Starostové představují realistickou politiku odpovědného hospodaření, finančních úspor a investic, které se státu a jeho občanům v budoucnu vrátí.

2. Osobnosti. Nová generace politiků.

Dávno známou věcí je, že v politice se nelze orientovat pouze podle programu, ale také podle lidí, kteří za ním stojí a hodlají jej přivést v život. Léta jsme sledovali pokrokovou a liberální argumentaci ODS, jejíž lokální i celostátní kmotři mezitím privatizovali zisky a společnosti nechávali socializaci ztrát. Do stejné situace se brzy dostala i ČSSD. O dnešní dvojí hře Andreje Babiše ani nemluvě. Z Babiše politika nejvíce profituje Babiš podnikatel.

Starostové a Lidovci oproti tomu nabízejí důvěryhodné tváře bez skandálů, politiky, kteří vyrostli nejprve na komunální a poté krajské úrovni. Garant každého tématu je opravdovým odborníkem na danou oblast a je za ním vidět historie a návrhy ve prospěch občanů (často prosazené).

3. Síla spojení.

Nesocialistické síly v české politice se od konce 90. let úspěšně štěpí a štěpí. Zvláště na pravici vznikalo a stále vzniká řada hnutí, stran a projektů, které rychle zazáří a po prvních či druhých volbách stejně rychle vyhasnou.

Nyní se poprvé dvě síly a dva suverénní subjekty spojují. O rostoucí síle KDU-ČSL máme statistické doklady, STAN se stal v krajských volbách dokonce čtvrtým nejsilnějším hráčem na politické mapě ČR. Přesto se oba subjekty rozhodli spolupracovat a pokusit se jednou provždy rozbořit pravolevé vidění světa.

4. Volební potenciál přes 20 %.

O Lidovcích a Starostech uvažují voliči napříč spektrem, s výjimkou komunistů. ČSSD byla dominantní 30% silou naposledy pod Vladimírem Špidlou. Od té doby v celostátních volbách dosahuje díky různým vnitrostranickým bitvám maximálně na 22 % hlasů. Letos sama očekává ještě horší výsledek. Andrej Babiš plně tápe ve svých potížích a je jen těžko představitelné, aby skandály obtěžkaný a odvolaný ministr financí vládl příštímu kabinetu. ODS se pod panem Fialou tváří jako očištěná strana, ale personálně se nezměnila takřka vůbec. A když, tak příchodem bizarních postav spíše k horšímu. TOP 09 provedla nutnou obměnu vedení, ale neoblíbenému Miroslavu Kalouskovi zatím ve straně nedorostli političtí partneři. I proto se potýká se setrvalým úbytkem voličů.

A voliči všech těchto subjektů nyní zhusta uvádějí Lidovce a Starosty jako svoji druhou volbu. Pokud se politická konkurence nevzpamatuje, nejvíce budou profitovat právě Lidovci a Starostové.

5. Pavel Bělobrádek premiérem.

Reálnou naději sestavovat příští vládu dnes mají v zemi tři muži: Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek. Andrej Babiš se podle svých vyjádření nebude ostýchat sestavit kabinet s jakoukoliv podporou. Přičemž jeho schopnosti řídit zemi se z dosavadního působení v politice jeví jako omezené. Přes silnou rétoriku nedokázal v čase hospodářského růstu vyrovnat rozpočet, naopak přiškrtil výdaje do vědy a výzkumu. V médiích sice nastoloval agendu, většinou však po hříchu vlastními kauzami. Bohuslav Sobotka neměl program pro Českou republiku ani v letech svého ministrování a nemá jej ani dnes. Plošné zvyšování výdajů, projídání rozpočtu, nulové investice, rušení poplatků, rušení důchodové reformy. Jeremy Corbyn žije a vládne České republice. Odsouvá všechny problémy do budoucnosti a tím nám zvyšuje náklady na jejich vyřešení.

Pavel Bělobrádek, jakkoliv má z tohoto tria nejmenší šance, působí jako uklidňující vánek, který k voličům mluví pevně a zřetelně. Nezatajuje obtíže, které nás na cestě čekají, trpělivě vysvětluje situaci, v níž se nacházíme a nabízí srozumitelné cesty, kudy se z ní dostat. V české politice momentálně není člověk s vyšším potenciálem na dobré zvládnutí premiérské funkce. Prvním mužem země nemůže být ani tvrdohlavý solitér, ani bojácný introvert a už vůbec ne populisté všeho druhy - fiskální, nacionální, ostalgičtí. Ne. Tudy cesta nevede. S Pavlem Bělobrádkem by ale mohla vést k výšinám hojnosti.

Autor: Jakub Krainer