22. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Aktuality František Novotný: Máme nejvíc spolků a členů spolků v republice
František Novotný: Máme nejvíc spolků a členů spolků v republice
16. 10. 2017
Denně usedá v kanceláři ke stolu před oknem, jehož celou plochu vyplňuje protilehlý Santiniho chrám. Takový výhled nezevšední a starosta městyse Křtiny poznamená, že pozitivní energie vyzařující z monumentální stavby nepochybně ovlivňuje bohatý společenský život sídla, jež se letos v Jihomoravském kraji stalo vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku.
František Novotný: Máme nejvíc spolků a členů spolků v republice
Pane starosto, jak lze stručně a výstižně představit městys Křtiny?
Poutní krásné místo, pohlazení na duši. 830 obyvatel. Ta stavba za oknem je jedna z největších perel barokní architektury, poutní a farní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, pozoruhodné dílo zakladatele barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho Aichla. Chrám přitahuje poutníky a žije s městysem v aktivní symbióze. Křtiny protíná několik poutních tras. Svatojakubská vede z Polska přes naše území až do španělského Santiaga de Compostela, městysem procházejí poutníci velehradští a také ti, kteří se vydají po poutních cestách svatého Martina, spojujících evropské kostely jeho jména. Z kratších tras mohou návštěvníci využít i Radostnou cestu, sestávající z osmi zastavení. Chrám má největší zvonohru ve střední Evropě, skládá se ze 33 zvonů. Místní farář se účastní života jako obyčejný normální člověk. To je tradice. Jiným příkladem aktivního soužití je spolupráce se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny, který je součástí Mendelovy univerzity v Brně a ve Křtinách provozuje zámek jako školící zařízení a hotel s restaurací. Osmdesát pět procent katastru Křtin tvoří les. Patří z devadesáti devíti procent Mendelově univerzitě. Máme s ní shodný zájem, aby se zde obytné zóny nerozšiřovaly na úkor lesa. Není k tomu důvod, infrastruktura odpovídá počtu obyvatel a nechceme zde žádnou překypující výstavbu jako v satelitech v okolí velkoměst. Je odtud blízko do Brna i do Blanska, ale chceme udržet Křtiny jako důstojné poutní místo. Máme originálně pojatou základní a mateřskou školu, údajně jedinou s oválným půdorysem v Evropě. Městys za ni získal před čtyřmi roky Zlatou cihlu v soutěži Jihomoravského kraje. Jsme soutěživá obec. Šestkrát jsme se zúčastnili soutěže Vesnice roku. Získali jsme postupně Bílou stuhu i Modrou stuhu, letos Zlatou stuhu Jihomoravského kraje. Několik diplomů máme za péči o starou i novou výstavbu, dostalo se nám rovněž ocenění v soutěžích o nejlepší webové stránky. Zajímavá je i historie radnice. Původně to byl hotel, po válce Domov mládeže a nakonec nevýrazné sídlo národního výboru. V roce 2014 byla budova, díky dotaci, navrácena do původní podoby, včetně architektonických prvků na fasádě, jako jsou římsy, či styl oken. Tato rekonstrukce byla oceněna Zlatou cihlou a druhým místem v soutěži o Nejkrásnější Obecní úřad.
Navazují Křtiny na věhlas prvorepublikového letoviska?
Určitě. Jsou tu čtyři restaurace, dva penzióny, jeden hotel, před dokončením je další penzión, hodně tady žijeme z turistického ruchu. Pokračuje tradice poutí, Křtiny jsou považovány za druhé největší poutní místo na Moravě po Velehradu. Když jsme zkoumali, kolik návštěvníků vlastně do Křtin přijede během roku, došli jsme velmi střízlivým odhadem k počtu osmdesát tisíc. Přijíždějí hlavně v letních měsících, každý den dva až tři autobusy a průběžně samozřejmě spousta osobních aut. Přibývá hodně návštěvníků z Polska, objevují se Rakušané, Němci a samozřejmě hosté ze Slovenska a Čech. Mnozí lidé teď tráví dovolenou cestami po vlasti. Ten nárůst je patrný i ve Křtinách a ty skutečně rok od roku nabývají někdejšího věhlasu. V materiálech z první republiky se o městysu píše jako o bráně do Moravského krasu. Chtěli jsme ten slogan využít, ale dozvěděli jsme se, že ho má zaregistrovaný Blansko. Tak se chceme vrátit k pojmu Moravské Švýcarsko, který si Křtiny kdysi vydobyly podobnou konfigurací terénu, zejména hlubokými údolími. Právě ta údolí spouští v návštěvníkovi jedinečný zážitek. Silnice ve směru od Adamova se před vámi dlouho klikatí mezi zalesněnými stráněmi a najednou v poslední zatáčce vyvstane před vámi přes celý horizont Santiniho chrám. Úchvatný okamžik.
To mohu potvrdit. Je to takové forte fortissimo, jako když do ticha zaburácejí varhany v plénu.
Přesně tak. Je to krásný předobraz toho, jak může být i malé místo naplněno mnoha významy. Jedna studentka v oboru cestovního ruchu napsala nedávno diplomovou práci o tom, že v Křtinách může být vnímavý cestovatel celý týden a stále má co v okolí objevovat. Společně s Místní akční skupinou Moravský kras máme v hlavě projekt Vranov-Křtiny-Sloup. Obsáhl by cestu Panny Marie, tedy její narození reflektované kostelem ve Vranově, její život personifikovaný chrámem ve Křtinách a její smrt nacházející symbolickou ozvěnu v kostele ve Sloupu. Tak by mohly vzniknout souřadnice duchovní cesty. Letos je vyhlášený rok baroka, ve spolupráci s Jihomoravským krajem to také ještě promýšlení zmíněného projektu jistě urychlilo. Církevní turistika se tím dostane na kvalitativně vyšší úroveň.
Budete mít pro takový výjimečný projekt potřebné zázemí?
Už nyní máme něco přes osmdesát míst pro ubytování, dokončuje se dalších třicet. Snadno už se tu ubytují dva autobusy návštěvníků. Dotváří se postupně zázemí pro turisty, aby jim bylo příjemné zůstat u nás několik dní. Proměňujeme i veřejná prostranství. V centru městyse bylo všechno betonové, dlažba žulová. Využili jsme přenosné květináče a květinové stojany, vytváříme zelená zákoutí, začínáme revitalizovat park ve středu obce. V rámci dotace na obměnu zdrojů veřejného osvětlení je i nasvícení chrámu. Nedílnou podmínkou fungujícího zázemí pro občany i turisty je jeho neviditelná součást, tedy technická infrastruktura. Křtiny jsou zapojeny do Svazku vodovodů a kanalizací Boskovice. Nedovedu si představit, že bychom tuhle infrastrukturu spravovali sami. Máme dva trvalé pracovníky, kteří se starají o zeleň a odpadové hospodářství, v zimě o údržbu vedlejších komunikací a chodníků, na hlavní cesty máme smlouvu s občanem, který vlastní traktor s pluhem.
Co dává Křtinám blízkost Brna?
Většina obyvatel tam jezdí za zaměstnáním. Funguje kvalitní integrovaný dopravní systém, každá obec na něj přispívá snesitelnou částkou, pro děti do škol tedy nepotřebujeme speciální autobusy a do zaměstnání a zpět si občané mohou vybrat z celé řady spojů. V centru Brna jste autem za patnáct minut. Máme to také blízko do Blanska, tam městys patří pod obec s rozšířenou působností. V Blansku je to také domáčtější než v metropoli. Lidé tu tedy mají volbu vyjíždět za nákupy ve více směrech. Křtiny byly historicky středisková obec. Zdejší pošta slouží pro okolní čtyři obce, máme zdravotní středisko i zmíněnou unikátní školu, vedle chrámu druhou dominantu obce. Teď máme na prvním a druhém stupni 214 dětí, i se školkou se dostáváme k počtu přes 260 dětí v tomto zařízení. Ještě jsme pronajali prostory ve Spolkovém domě, kde má v rámci meziobecní spolupráce školku pro dvacet dětí sousední obec Březina.
Co typicky ovlivňuje běžnou agendu úřadu městyse?
Spousta nesmyslných hlášení, jedna kontrola za druhou, měl by vzniknout jednotný systém, aby starosta s účetní, když jedna kontrola odjede, měli jistotu, že je to v pořádku a nepřijel na to samé zase někdo jiný. Já jsem uvolněný starosta, skláním se v úctě před neuvolněnými kolegyněmi a kolegy. My máme jen matriku, s Blanskem jako obcí s rozšířenou působností máme veřejnoprávní smlouvy zejména na přestupkovou komisi a sociální služby. V rámci státu by podle mne mělo být co nejvíce agend svěřeno krajům, jejichž úřady jsou bezprostředně obeznámeny s potřebami obcí na svém území. Kraje by měly mít k dispozici více prostředků, u nichž by mohly posoudit, jak je adresně rozdělovat. Ministerstva by mohla zeštíhlet. Spolupráce obcí s úřadem Jihomoravského kraje je podle mých zkušeností na velmi dobré úrovni a kraj nám pomáhá metodicky i odbornými kurzy.
Jak se obce vaší velikosti nejlépe dostávají k dotacím?
Zastávám názor, že by všechny dotace měly skončit. Finanční prostředky by se měly přidělovat přímo obcím a ponechat na jejich uvážení, jak s nimi naložit. Obce musí řadu projektů dělat takzvaně do šuplíku, aby byly nachystané na vyhlášení dotačního programu, kdy je na veškerou přípravu projektové dokumentace stěží měsíc a to se bez dlouhodobějších předchozích opatření nedá zvládnout. Největší byrokracie je u evropských dotací. O ty snad ani není možné žádat bez spolupráce se specializovanou agenturou. Přípravu na krajské dotace zvládáme vlastními silami. Vyplníte formulář, který má dvě strany a tabulku. Je to omezené třeba dvěma sty tisíci korun, ale ty jsou v malém sídle samozřejmě vítané.
Není náš systém veřejné správy, který se odvíjí od velkého počtu malých obcí, vlastně luxusem?
I když se říká, že obcí je hodně, právě ve velké části těch malých existuje velké ztotožnění obyvatel s nimi, hrdost na svoji obec a dokonce mnohdy i ochota nezištně se na některých veřejných věcech podílet. Stále přetrvává, že malá obec má svoje symboly. Tady na Moravě jsou to stále kostel a škola. V jedné sousední obci se uvažovalo o zrušení školy, vyvolalo to velkou vlnu odporu. Občané Křtin oprávněně požadovali novou školu už v roce 1925, ale nebyly na to peníze. Řešení se tak objevilo až v roce 1992, proběhla architektonická soutěž a díky tehdejšímu zastupitelstvu, které vybralo realizovaný projekt, se v roce 1997 začalo stavět. Po třech letech se budova školy slavnostně otevírala. U základní školy byl také nově vytvořen komunitní sad s ovocnými stromy, který slouží k výuce dětí, každá třída má vybrané dva stromy, o které pečuje. Děti a ty stromy vyrostou a zůstanou symbolem sounáležitosti člověka s obcí. Stát má podle mého názoru jednu neblahou vlastnost: mnohdy se chová, jakoby neexistovala samostatná působnost obce. Navíc ještě ponižuje malé obce tím, že je nutí, aby o většinu věcí žádaly prostřednictvím dotací. Peníze investované do přípravy projektu, který neuspěje, jsou vyhozené peníze. Pro rozpočet malé obce je to zdrcující. Možná by stálo za to spočítat, kolik stojí jen samotná obsluha těch dotací. Malá obec má jednu velkou výhodu. Lidé svoje zastupitele denně potkávají, dělí se s nimi o svoje starosti. Náš úřad funguje tak, že máme otevřené dveře. Nehrajeme si na úřední dny. Když lidé přijdou, tak se jim věnujeme. Nevyhýbáme se však ani komunikaci zprostředkované technickými prostředky. Máme kabelovou televizi, svůj místní kanál, kde většinou starší občané najdou místní zprávy, další část občanů sleduje webové stránky. Jejich členění pamatuje nejen na občany a turisty, speciální část se obrací také na poutníky. Zajímavým grafickým prvkem jsou obrázky v záhlaví úvodní webové stránky, které okamžitě upoutají pozornost. Vlastně taková výkladní skříň do života městyse. A pak je Facebook. Z Facebooku se dostává čtyřicet procent uživatelů na stránky Křtin a tato sociální síť skutečně přináší okamžitá sdělení a bezprostřední odezvu na ně.
Jaké jsou hlavní výzvy pro starosty menších sídel a konkrétně pro vás?
Především potřeba finančních prostředků pro obec. Neznám starostu, který by řekl, že jeho obec má dost peněz. Starosta nikdy nemůže být šafář, který si dělá, co chce. Musí mít svoji vizi, kam by měla obec směřovat. Pokud se mu podaří přesvědčit lidi, že jeho vize se co nejvíce přibližuje té jejich, tak se dotkl podstaty poslání funkce, do níž je zvolen. Člověk by měl odcházet s tím, že po něm něco zůstalo. Pokud ten pocit nemá, tak to období nestálo za nic. Mě ta práce zasahující daleko přes úřední hodiny baví. Zažil jsem za svůj profesní život tolik špatných věcí, že práce pro obec je pro mne naplnění. Našel jsem se v té práci, velmi mě zaujala. Starostou jsem druhé funkční období. Lidé, kteří k nám přijíždí, říkají, že ve Křtinách na ně dýchne přátelská atmosféra. Jsme podle návštěvníků společenství lidí, na kterých je vidět, že spolu vycházejí. Když jsme přišli na radnici jako nestraníci, tak jsme měli pět zastupitelů z devíti. Ve druhém volebním období dostal poslední člověk na naší kandidátce trojnásobek hlasů než ten první na kandidátce konkurentů. Máme sedm zastupitelů z devíti. Získali jsme největší počet hlasů v historii nového systému voleb. To všechno nejvíce vypovídá o tom, jestli jsou lidé spokojení nebo nejsou. Navíc je naše obec známá celostátně, to také o něčem vypovídá.
Co je hlavním hýbatelem spolkového života?
Po celý rok se ve Křtinách odehrává množství společenských a kulturních akcí, na zámku jsou pravidelné výstavy obrazů. O našem spolkovém životě vypovídá už to, že třeba jedna dáma, která se sem přistěhovala, přišla s nápadem, abychom se přihlásili do knihy rekordů v Pelhřimově. Máme tu spoustu spolků. Tak jsme se přihlásili, poslali podklady a na loňském Dnu Křtin, kterým slavíme výročí první písemné zmínky o Křtinách, jsme dostali osvědčení, že máme nejvíc spolků a členů spolků v republice. Na těch 830 obyvatel je 612 členů spolků. Z nich například 140 zaregistrovaných skautů. Máme spolkový dům, který vznikl z bývalé obecní školy. Tam mají svoje zázemí, sál, kde zkouší, klubovny. Máme Křtinskou chasu, jejíž členové hledali až v zemském archivu a v národopisných muzeích a objevili vzor pro nové místní kroje. Dostali dotaci z kraje, z nadačního fondu Avast, obec také přispěla darem a bude vyhlášena sbírka. Chasa je teď opravdu originálně krojovaná. Každý rok probíhá ve Křtinách netradiční událost. Potkáte havajské tanečnice, spatříte ohňostroj. Nápad vznikl zajímavým způsobem. V místním kalendáři se vyskytla chyba při tisku. Vedle data 23. července se omylem objevil Silvestr. Od té doby je tento letní den ve znamení Silvestrovské havaj párty. Většina spolků se podílí na akcích jako jsou Den Křtin, Křtinská padesátka, Spolkový ples či Ostatková zábava. Ochotníci ze sdružení KŘOVÝ neboli Křtinský ochotnický výkvět každým rokem nastudují premiéru, sami si píší scénáře i hudbu, připravují i oživlou minulost. Na Den Křtin si oblečou kostýmy, rozestaví se po obci a přehrávají různé tematické výstupy z našeho života a historie. Sdružení spolupracuje také se Správou jeskyní Moravský kras a v jeskyni Výpustek pořádají pro děti třeba Mikulášskou a Pohádkovou jeskyni. To přijíždí autobusy až dva tisíce dětí. Za společenský život byla obec několikrát oceněna v celostátních soutěžích Vesnice roku.
Autor: Martin Habáň
