25. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj 70. výročí osvobození
70. výročí osvobození
27. 4. 2015
Před sedmdesáti roky pro naši vlast skončila válka. Válka, která přinesla mnoho utrpení, miliony mrtvých, zraněných a nešťastných.
V naší obci každý rok si připomínáme v prosinci utrpení lidí v napoleonských válkách a při této příležitosti klademe kytice i k pomníkům padlých v 1. a 2. světové válce. Zatímco napoleonské války jsou pro nás hodně dávná minulost, druhá světová válka je pro mnoho pamětníků ještě živá. Je velice důležité, aby si i příští generace uvědomovaly, že to, že mohou žít v klidu a pohodě a ne ve strachu o svůj život a o život svých nejbližších, není samozřejmost. V minulosti, když se konaly různé akce, se psaly transparenty, které oslavovaly mír. Mnoho z nás si nedokázalo příliš uvědomit smysl toho slova. Ještě dnes se smějeme, když modelky v televizi vážně hovoří o tom, že budou bojovat za celosvětový mír. Zamysleme se prosím, co to vlastně ten mír je? Jenom heslo? Vzpomeňme na vyprávění našich babiček, dědečků, kteří strávili hodiny a dny ve sklepech a třásli se strachy při bombardování měst a obcí, matky, které vlastními těly chránily svoje děti, aby se jim nic nestalo? Všude přítomný strach nejenom z německých vojáků, ale i z udavačů z vlastních řad. Po válce dostal tehdejší starosta Sokola Zbýšov, pan Bedřech, dopis od pošťáka, který ho nedoručil na Gestapo, ale ukryl ho doma. Bylo v něm udání od místního občana, které znamenalo i smrt. Na tu byl ostatně připraven, protože celou válku musel chodit jako starosta Sokola na výslechy a tak měl doma připravený kufřík s hygienickými potřebami, který si bral na výslechy sebou. Dopis nosil u sebe celý život. I z toho důvodu si dokázal míru vážit Totální nasazení ročníků 21, 22, 24. Kopání zákopů pro německou armádu, koncentrační tábory, gestapo, popravy, stanné právo. Každý z nás někdy slyšel nějakou historku z okruhu svých blízkých. Válka zasáhla do každé rodiny. Za pomoc partyzánům byl trest smrti pro celé vesnice. Devastace měst, vesnic, rodin, hospodářství, zemědělství. Toto vše si musíme připomínat. Osvobození Československa Rudou armádou, na západě Američany, bylo pro lidi v tehdejší době obrovskou úlevou. Slovo mír mělo konkrétní podobu. Ať už ty proklamované šeříky, častušky, tančení kozáčků, objímání se s rudoarmějci. To, že se s nimi dnes neobjímáme, protože svět se velice změnil a politika dnešního Ruska není úplně dle představ civilizovaného světa, ale neznamená, že nejsme vděčni těm, kteří za naši svobodu položili svoje životy a že na ně zapomeneme. Tímto jsem chtěl původně jen připomenout 70. výročí osvobození. Krátce a bez emocí. Když jsem ale slyšel názory, proč se to slaví a proč je rudá hvězda na pomníku, neodpustím si poznámku. Kdyby nás osvobodili Turci, byl by zde obrácený půlměsíc. Pomník, který zde postavili naši předkové, jako poděkování a vzpomínku je zde a rádi jsme ho opravili nejen v naší obci, ale i v obcích okolních. Vojáci, kteří zde položili svoje životy, by raději byli se svými rodinami, ženami a dětmi. Bohužel padli zde ve Zbýšově a to nejmenší, co pro ně můžeme udělat, je položit jim zde květiny a zapálit svíčku. Zároveň vzpomeneme i na naše spoluobčany, kteří padli nejen v druhé světové válce, ale i v té první. Čest jejich památce
Autor: Jaroslav Žalkovský
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN podporuje obnovu nábytkové banky
24. 4. 2024