18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihočeský kraj Vyjádření Václava Vostradosvkého k novele zákona o ochraně přírody a krajiny pro Prachatický Deník
Vyjádření Václava Vostradosvkého k novele zákona o ochraně přírody a krajiny pro Prachatický Deník
28. 2. 2017
Šumava, Kvilda – Údajně ve středu by se měli poslanci opět věnovat novele zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy i Národnímu parku Šumava a balíku pozměňovacích návrhů, které v té souvislosti poslali do poslanecké sněmovny senátoři.
.jpg "Vyjádření Václava Vostradosvkého k novele zákona o ochraně přírody a krajiny pro Prachatický Deník")
Vyjádření Václava Vostradosvkého k novele zákona o ochraně přírody a krajiny pro Prachatický Deník
Jak se na celou záležitost dívá jeden z nejhlasitějších kritiků, starosta obce Kvilda Václav Vostradovský? Podle jeho názoru by bylo nejlepší, kdybycelá debata o novele zákona skončila jejím zamítnutím. Už jen proto, že se dají předpokládat následně další pozměňovací návrhy.
„Neustále se vede debata o tom, který z návrhů je lepší, zda senátní, nebo ten, který předložilo ministerstvo životního prostředí a schválili poslanci. Ve vztahu k regionu upravil Senát novelu pouze v tom, co nechtěli slyšet ani poslanci, ani ministerstvo životního prostředí, tedy co s obcemi, které jsou součástí Parku. A co následovalo? Lživá a demagogická kampaň o developerských projektech. Pan ministr Brabec se ve svých prohlášeních ohání komunikací s regionem. Ale jediná komunikace spočívala v tom, že nám svůj návrh předložili a naše připomínky nikoho nezajímaly. Hodně to připomíná třicátá léta, o nás bez nás,“ kritizuje postoj k obcím starosta jedné z nich. „U Kvildy jsme připomínkovali především skutečnost, že navrhovaná bezzásahovost směrem na Modravu ohrožuje naše vodní zdroje. Fakticky my bylo opakovaně ze strany Správy národního parku Šumavy řečeno, že se mapy budou upravovat, pásmo se posune, ale doteď mi žádnou novou mapu nikdo neukázal,“ doplnil na dokreslení svých slov.
Co by tedy bylo podle Václava Vostradovského v tuto chvíli nejlepší? „V tuhle chvíli bych považoval za nejlepší řešení, kdyby se zavřely desky, jako tomu bylo nesmyslně u zákona o registru smluv, kdy se o něm jednalo tři roky, pak se přišlo s výjimkami státní podniky a nakonec je výsledek, že se to zruší úplně. Dost často slýchám, že by byly nejlepší urychleně předčasné parlamentní volby, ale to teď už nemá smysl, když nás čekají v řádném termínu na podzim. Snad pak bude lépe, i když říkávám, že dobře už bylo,“ konstatoval.
Postoj prezidenta Miloše Zemana a jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně minulý týden vidí Václav Vostradovský realisticky. „Je zřejmé, že problematiku zná, zná osobně Šumavu, zná i Prameny Vltavy. Vysazování stromků u Pramenů Vltavy, které ve svém projevu zmiňoval, toho jsem byl osobně účasten. Nevím, z jakého zdroje má tuto informaci pan prezident, ale když za dob působení Krejčího a Albrechta na Správě parku začala výběrová řízení na dodavatele prací v lese, rozčiloval jsem se, jak je možné, že někdo z ruky zadá stavbu lávky k údajnému pramenu Vltavy. V rámci její výstavby jsem byl na místě každý den a postup prací jsem si fotil. A bylo tam auto národního parku , které mělo na korbě stromky, nějaké jeřáby, buky a javory a čtyři brigádnice tyto stromky v okolí lávky vysazovaly,“ tvrdí starosta Kvildy.
I přes letité spory s některými ekologickými aktivisty nicméně snahu o umělé zalesnění v některých částech neodsuzuje. Rozhodně se ale staví proti záměru rozšíření bezzásahových území. „Pořád si myslím, a to je jeden z důvodů , proč by se měla novela zamítnout. Rozšířit první zónu, to je bezzásahový režim, ze stávajících 13 procent na 26 procent se dá ihned i bez novely zákony. Ale to nárazníkové pásmo, které se má nyní rozšířit na padesát procent, což je vlastně od hranice Borových Lad, Kvildy a Modravu, tak zhruba na půli cesty tři kilometry zhruba na Prameny Vltavy, je vlastně pásmo, kde se zastavil kůrovec. Tam by se podle mne měly nyní intenzivně dosazovat listnaté stromy, obnovit tím přirozené lesní prostředí a pak, dobře, po roce 2030, když se les vystabilizuje to posunout ke Kvildě. V tuto chvíli se sice mluví paušálně o padesáti procentech, alez vyjádření ředitele Správy a ministra plyne, že se nejedná paušálně o každý katastr, ale u Kvildy by to bylo v první etapě téměř sedmdesát procent. Když do toho zaneseme současné první zóny ve směru na Horskou Kvildu a dál, Kvilda to odnese nejvíce. Mám z toho skutečně obavy hlavně kvůli zdrojům vody,“ upřesnil Václav Vostradovský.
Vystoupení prezidenta Miloše Zemana před poslanci mohlo podle starosty Kvildy některé z nich částečně ovlivnit před dalším hlasováním. Rozhodně ale ne většinu. „Myslím si, že někoho ovlivnit mohl, ale určitě to nebude většina. Pokud Sněmovna zákon tento týden schválí a postoupí ho k panu prezidentovi, i kdyby on jej podle svých slov vetoval, systém je ten, že poslanci na své další nejbližší schůzi jeho veto přehlasují a zákon začne platit. Podle mne do podzimních parlamentních voleb bude zákon schválen zcela jistě a pak už bude pozdě bycha honit. Nastane situace stejná, jako u jiných zákonů, u kterých už ve chvíli schválení ví, že se některé problematické věci musí urychleně řešit pozměňovacími návrhy. To je ale špatný systém. Musím říct, že pokud se týká Šumavy, místních obyvatel, podnikatelů nebo dokonce starostů, není nikdo, kdo by chtěl zrušit národní park, to v žádném případě. Jde o to, aby to celé mělo jasnou vizi, ne jako nyní, vizi aktivistickou, bez jakékoliv odpovědnosti. “ podotkl Václav Vostradovský.
A pro tvrzení, že schválením zákona o ochraně přírody a krajiny problémy na Šumavě teprve nastanou, má opodstatnění. „Pořád se mluví jen o zákonu, bez ohledu na to, jestli to bude verze senátní nebo poslanecká, ale jaksi se zapomíná, že tím bude řečeno A, ale nikdo neví, co bude následovat za B a už vůbec na za C a tak dál. Uvedu příklad. Na konci roku jsme měli jednání rady parku, na kterém mimo jiného prezentoval náměstek ředitele Kozel, jak vypadá současný les a jak se mu vede. Protože současné úmyslné těžby v národním parku jsou vyšší i než co bylo za kůrovcové kalamity, a je to v režii Správy, která si tím vylepšuje svůj rozpočet, zeptal jsem se náměstka, kolik procent příjmů v rámci tvoří příjem z těžby dřeva. Padla informace, která mne zděsila, že se jedná o polovinu až sedmdesát procent. Logicky jsem se ptal, když se hovoří o až padesáti procentech bezzásahovosti, jak to má Správa promyšleno dál, když má až sedmdesát procent příjmů z těžby dřeva, protože z toho plyne, že budoucí zásahová zóna bude drancována úmyslnými těžbami. Odpověď pana ředitele před všemi byla, že o tom začínají přemýšlet. Tak, kdyby fungovaly obce, rychle bychom skončili,“ uzavřel Václav Vostradovský, starosta obce Kvilda.
Zdroj: Prachatický Deník
