Hlavní stránka Regiony Jihočeský kraj Viktor Vojtko: Změny ve financování nepedagogických pracovníků škol

Viktor Vojtko: Změny ve financování nepedagogických pracovníků škol

28. 2. 2025

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) chystá zásadní změny ve financování nepedagogických pracovníků. Ty se dotknou financování provozu škol a investic, přičemž platy nepedagogů a část ONIV (ostatní neinvestiční výdaje) budou nově hrazeny z adekvátně zvýšeného školského RUD (rozpočtové určení daní) odvozeného od počtu žáků.

Viktor Vojtko:  Změny ve financování nepedagogických pracovníků škol

Viktor Vojtko: Změny ve financování nepedagogických pracovníků škol

Aktuálně jsme po druhém čtení příslušného pozměňovacího návrhu ve Sněmovně. Počítá se s tím, že by tyto změny měly vstoupit v platnost od září 2025.

Co to znamená pro zřizovatele?
Zřizovatelé, tedy obce a kraje, budou mít nově na starosti financování platů nepedagogických pracovníků a části ONIV, a to nejspíše od září 2025. To s sebou nese jak výzvy, tak i příležitosti. Na jedné straně se zvýší jejich zodpovědnost za hospodaření s finančními prostředky, na druhé straně získají větší variabilitu a možnost efektivnějšího využití zdrojů.

Proč se tyto změny dějí?
Důvodů pro tyto změny je několik. Současný systém financování skrze nemandatorní položku rozpočtu MŠMT není udržitelný, navíc nemotivuje k úspornější organizaci podpůrných procesů škol na straně zřizovatelů. Nový systém by měl být spravedlivější a stabilnější, a to i s ohledem na budoucí demografický pokles počtu dětí nebo náročnost provozu jednotlivých typů školských zařízení.

Jaké jsou výhody a nevýhody?
Mezi hlavní výhody patří dlouhodobá stabilizace financování, jasné oddělení prostředků pro pedagogy a nepedagogy, rostoucí příjem ze školského RUD na žáka a větší variabilita pro zřizovatele, například ve využití outsourcingu. Naopak mezi nevýhody patří rychlost změn, nutnost dofinancování zřizovateli v některých, spíše výjimečných případech, a vyšší závislost systému financování na počtech žáků.

Z pohledu škol pak někdy zaznívá obava, že prostředky, které zřizovatel obdrží, nebudou do škol předány. Zpřehlednění by proto určitě napomohla veřejně přístupná kalkulačka školského RUDu pro zřizovatele, která by se měla průběžně aktualizovat. Z té by pak bylo jasně vidět, jak velké příjmy zřizovatelů jsou určeny na školství.

Jak se na tyto změny připravit?
Zřizovatelé by se měli na tyto změny začít připravovat již nyní. Je důležité sledovat legislativní proces, připravit si na základě něj a kalkulačky na stránkách MŠMT rozpočtová opatření. Je možné i využít nabídky poradenství ze strany MŠMT, zejména tzv. středního článku.

Nejjednodušším přístupem po zbytek roku je pak peníze z navýšeného školského RUD přeposlat do školy dle jejího upraveného rozpočtu. Pro školu samotnou se tím nic zásadního nemění, ani z hlediska nastavení pracovněprávních vztahů. Hlubší změny fungování podpůrných procesů – od stravování, přes účetnictví, správu IT atd., lze pak řešit v klidu až následně v dalších letech.

 

Autor: Viktor Vojtko